Svobodné universum
Pořady Kupředu do minulosti a Rada starších
Subscribe
Hledáme staré recepty na nové problémy, i nové recepty na staré problémy. Jsme přesvědčeni, že v moudrosti předků je více dobra, než ve všech módních ideologiích dohromady, že ideály lidskosti a hodnoty naší civilizace nemají a nesmí být rozbity, ztraceny, zapomenuty. Zajímají nás lidé a jejich myšlenky, proto s lidmi rádi mluvíme, nevyslýcháme je.
Available episodes
Newest first
Oldest first
1 day ago
Vít Syrový 2. díl: Proč bychom měli jíst hydroponovaná rajčata, napumpovaná chemií?
„Pro lidi je zdraví samozřejmě důležité. Představa, že by mohli zemřít, je vyděsila k smrti, a potom si nechali nabulíkovat všechno možné. Žijeme v době, kdy je už opravdu potřeba si uvědomit, jak žít, a to z hlediska fyzického i psychického zdraví – a co pro to můžeme konkrétně udělat.“ To jsou jen některá slova inženýra Víta Syrového z předchozího dílu našeho povídání, ve kterém jsme se zabývali zdravím, jak k němu dospět, a udržet si ho v době, kdy po nás jde více chemických útočníků, než by bylo, a to doslova, zdrávo. Zabrousili jsme také do sféry velkých farmaceutických firem, o kterých pan Syrový soudí: „Jsem přesvědčen, že se bude ukazovat stále více důkazů, že jim nejde o zdraví lidí, ale o vydělání co nejvíce peněz.“ A nemohli jsme se samozřejmě vyhnout ani debatě o tom, v jakém stavu je půda, voda, vzduch, na což navážeme i v této části rozhovoru s inženýrem Vítem Syrovým, vystudovaným chemikem, který radí, jak se obejít bez chemie. 2. díl, 23.02.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
3 days ago
Milan Calábek 1. díl: Virus může zmutovat do takové podoby, že na něj nebudou účinkovat vakcíny
O tom, že nám koronavirus změnil život, není potřeba mluvit, a to ani v případě těch z nás, kterých se netýkají ekonomické dopady protikoronavirových opatření. O čem však je nezbytné hovořit stále, jsou opatření, která nejen proti němu, ale především proti příštím podobným, či mnohem horším nemocem a epidemiím, musíme udělat pokud možno už dnes. Protože jestli tato covidová krize něco ukázala úplně všem, a to bez rozdílu názoru a zcela jasně, je fakt, že na žádné krizové situace nejsme připraveni. Ukázalo se, že jsme zcela závislí na tom, co za nás připraví a rozhodnou jiní, a to je zjištění, které znovu klade důraz na vlastní zodpovědnost za své zdraví a život, a za přítomnost tolikrát vzývaného zdravého selského rozumu. Právě o něm, a především o tom, jak jinak přemýšlet o prevenci a léčení covidu, si budeme povídat s Milanem Calábkem, zakladatelem Institutu alternativního vzdělávání. Ještě připomenu, že je to muž, který se věnoval etnografii, cestoval, studoval budhismus, meditoval v Nepálu a věnoval se také léčitelství. V 70. a 80. letech minulého století spolupracoval s psychoenergetickou laboratoří profesora Františka Kahudy. Je také pravidelným spolupracovníkem časopisu Regenerace. 1. díl, 21.02.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
5 days ago
Jefim Fištejn 3. díl: Trump věděl, že to, co dělá, je cesta sebeobětování
„Donald Trump za čtyři roky pozvedl americkou ekonomiku nevídaným způsobem, byly to nepřetržité vysoké přírůstky, a za poslední desetiletí také vůbec nejnižší nezaměstnanost… Barack Obama přímo vpustil džihád na syrské území… Jsem skoro přesvědčen, že aféru Kapitol na Donalda Trumpa takříkajíc ,navlíkli‘. Jak mohla CNN vysílat ještě ten den ráno zprávu, že se očekává útok na Kapitol? … Na CNN už zaznělo, že by Republikánská strana měla být zakázána, že voliči Donalda Trumpa by měli být prohlášeni za vnitřní teroristy… Je to mediální svazácká mentalita, která se s radostí a ochotou stala součástí totalitního trendu…“ Tato a mnohá jiná podstatná slova zazněla od našeho hosta přesně před týdnem. Řeč byla o tom, co se to děje ve Spojených státech, a také o prezidentovi Donaldu Trumpovi, na kterém liberální média – a mnoho hlasů říká spíše liberální propaganda – nenechala ani nitku suchou. A nyní navážeme dalším povídáním o Donaldu Trumpovi, opět s někdejším šéfredaktorem Lidových novin, mnohaletým vedoucím pracovníkem Rádia Svobodná Evropa, spisovatelem a kolegou novinářem, Jefimem Fištejnem. 3. díl, 19.02.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Feb 16, 2021
Vít Syrový 1. díl: Do potravin, kosmetiky i čistidel se dávají škodlivé a rakovinotvorné látky
Právě před Vánocemi v minulém roce, tedy před Vánocemi v roce, který nám tak silně připomněl, jak je důležité starat se o své zdraví, jsem narazila na velmi výstižný výrok dalajlámy. Ten na otázku, co ho na lidech nejvíce překvapuje, odpověděl: „Lidé. Protože obětují zdraví, aby vydělali peníze. Potom obětují peníze, aby znovu získali zdraví. Potom se tak znepokojují minulostí a budoucností, že si neužívají přítomnosti. A tak nežijí ani v přítomnosti, ani v budoucnosti. A žijí tak, jako by neměli nikdy zemřít, a potom zemřou bez toho, že by předtím žili.“ Nevím, co se dá k těmto moudrým slovům ještě dodat, snad jen debata o tom, jak se lépe starat o své zdraví, o sebe, o svůj život, o svou duši, abychom nežili tak, jako bychom nikdy neměli zemřít. O tom všem budeme mluvit s ing. Vítem Syrovým, člověkem, který na tato témata napsal mnohé knihy: Tajemství výrobců potravin, Tajemství kosmetiky, Tajemství krve – ve kterých vypráví lidem, jak ke svému zdraví využívat přírodu. Ale nebyl vždy takový, vystudoval chemii, a pak se něco změnilo. 16.02.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Feb 14, 2021
Jiří Beran 3. díl: Restrikce a osočování těch, kteří se nenechají imunizovat, nejsou správnou cestou
Od jara minulého roku se neustále vede – a mám dojem, že se ještě hodně dlouho povede – značně vášnivá debata o míře ochranných opatření zaváděných u nás, ale i v mnoha dalších zemích světa, proti koronaviru. Profesor Jiří Beran k tomu v minulém díle našeho rozhovoru řekl například toto: „V mnoha státech, kde se taková opatření neprováděla, je počet lidí zemřelých, počítaných z počtu infikovaných, respektive z počtu lidí s pozitivním testem, přibližně stejný jako u nás. Protiepidemická opatření musíme vždy směrovat tak, abychom ochránili ohrožené. Když všechno zavřeme, tak nám na určitou chvíli nebudou umírat osoby starší 65 let s určitým handicapem, ale když to otevřeme, tak začnou umírat znovu. Nemusíme všechno zavírat, můžeme nechat většinu otevřenou, ale musíme pracovat právě s ohroženou skupinou.“ Podstatná slova od jednoho z našich nejlepších odborníků.
A mluvili jsme spolu samozřejmě také o jednom z největších témat těchto i budoucích měsíců – očkování. Řeč byla o tom, že se prý budeme muset smířit u těchto vakcín s určitými – jak pan profesor doslova řekl – „podmiňovacími způsoby“. Jenže právě to je jeden z podstatných důvodů, proč ne právě malá část veřejnosti jakékoli očkování proti koronaviru odmítá. A to opět platí nejen u nás, ale i v mnoha dalších zemích. A v této debatě budeme pokračovat i v dnešní části, opět s epidemiologem a vakcinologem, profesorem Jiřím Beranem. 3. díl, 14.02.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Feb 12, 2021
Jefim Fištejn 2. díl: Každý totalitní režim potřebuje mýtus, kolem kterého buduje patos
V předchozí části našeho rozhovoru jsme hovořili s kolegou novinářem Jefimem Fištejnem o stále zajímavějším, ale také velmi znepokojivém dění ve Spojených státech. Jefim Fištejn mimo jiné řekl: „To, co probíhá v Americe, je zápas na život a na smrt mezi dvěma společenskými, sociálními filozofiemi. Mezi filozofií svobodného jedince, od něhož je odvozena jakákoli velikost státu, a filozofií státu, od jehož velikosti je odvozena svoboda jedince… Zapomeňte na slova – demokratická si v Americe říká i strana, která usiluje o vytvoření totalitní společnosti… Hlásit se v Americe k rasismu bylo dříve něco nepatřičného, absurdního, všichni měli na paměti důsledky, které to neslo. A hle, najednou to máme znovu, jenže s pečetí pokroku. Dnes mluvit o rase je pokrokové, když tomu dáme náležité pořadí – bílá rasa totiž musí být pokládána za všeobecně vinou všemi zlotřilostmi tohoto světa…“
O všech těchto tématech jsme mluvili na pozadí hodnocení čtyř let vlády prezidenta Donalda Trumpa, a nástupu nové hlavy státu Joe Bidena. A nyní budeme o tom, jak zásadně se mění Amerika, s přihlédnutím k Donaldu Trumpovi, mluvit opět s někdejším šéfredaktorem Lidových novin, jedním z mnohaletých vedoucích pracovníků Rádia Svobodná Evropa, spisovatelem a kolegou novinářem Jefimem Fištejnem. 2. díl, 12.02.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Feb 9, 2021
Ivo Budil 3. díl: Liberální společnost umí své odpůrce ničit účinněji, než některé totalitní vlády
„Politika se změnila v prázdný marketing. Ten využívá laciná hesla na odchytávání lidí. Například Joe Biden si nemyslí nic. To je čistě prázdná nádoba, do které něco nalijí jeho poradci.“ To jsou slova profesora Ivo Budila z minulého, druhého dílu našeho povídání o vývoji Západu. Nebo další jeho výrok: „Neuvědomili jsme si, že jako někdejší Československo jsme prohráli studenou válku. A jako takové jsme prostorem vhodným ke kolonizaci, který má být začleněn zpět do západního celku. A pokud se nechá, a nebude dostatečně rezistentní, tak bude začleněn v pozici periferie. A to se netýká jen nastavení ekonomického prostředí, ale také mediálního, akademického… Pokud jste v situaci až koloniální podřízenosti, která je vám imputována, tak musíte myslet tak, abyste tuto koloniální podřízenost reprodukoval. A to se týká i politických elit.“ Řeč byla také o procesu, kterému se nejčastěji říká „globalizace“, samozřejmě o projevech národního cítění, objevujících se stále častěji ve veřejné diskusi, a o obnově národního průmyslu. A v tomto tématu budeme pokračovat i v této části s antropologem, profesorem Ivo Budilem. 3. díl, 09.02.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Feb 7, 2021
Jiří Beran 2. díl: Protiepidemické plány dělají naivní lidé, kteří nejsou lékaři
„První lockdown nějaké oprávnění měl, protože jsme o tomto onemocnění vůbec nic nevěděli,“, prohlásil v předchozím díle našeho rozhovoru epidemiolog a vakcinolog, profesor Jiří Beran. Prozradil i další věci, které vás dost zaujaly, a na něž jste reagovali: „Od chvíle, kdy se toto onemocnění objevilo mezi horníky, kteří normálně pracovali a byli pozitivní, se zjistilo, že významná část populace onemocnění prodělává, aniž by měla jakékoli příznaky. A to samozřejmě vedlo k myšlence, že je potřeba rozsáhle testovat a zjišťovat, jak se virus v populaci šíří. Zjistilo se, že 95 procent populace toto onemocnění snáší velmi lehce.“ Pan profesor poté dodal, že pokud by se principy šíření této choroby vysvětlovaly, důkladně chránily nejohroženější skupiny a poctivě mluvilo o tom, čeho chceme dosáhnout, tak by nebylo potřeba tomuto onemocnění věnovat tak velkou pozornost a dělat velké uzávěry celé společnosti. Například malé obchůdky a živnostníci mohli fungovat pořád, stačilo by dodržovat základní opatření. A na tomto místě debaty o opatřeních proti koronaviru navážeme s panem profesorem Jiřím Beranem na předchozí díl. 2. díl, 07.02.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Feb 5, 2021
Jefim Fištejn 1. díl: V USA probíhá bitva mezi svobodnou společností a prototalitními aktivisty
Vývoj neprobíhá po přímkách, ale ve skocích – to říkají moudří lidé, kteří nahlédli do zákulisí našeho světa poněkud hlouběji. V současné chaotické situaci je jen málo věcí jistých, ale patří k nim fakt, že celá západní civilizace se nachází právě v takovém skoku. Ten samotný fakt vinit nemůžeme, stejně jako když skočíme přes překážku, tak si to nemůžeme uprostřed skoku rozmyslet a vrátit se. Ale můžeme ovlivnit to, kam a jak dopadneme, a co se po dopadu bude dít. V tomto pohledu je pro nás nesmírně poučné dění v Americe. Některé jevy se tam ukazují dříve, nebo silněji než v Evropě, dříve než za nějaký čas zasáhnou s plnou silou i nás. Proto je dobře bedlivě a nepředpojatě sledovat dění za Atlantikem. A pokud to dokážeme, důkladně se z něj poučit. Co nám má říct současná situace v Americe? Jak se k ní postavit, abychom nemuseli opakovat největší chyby? A máme na to ještě čas? O tom všem a mnohém dalším budeme hovořit s Jefimem Fištejnem, novinářem a spisovatelem, který dlouhou dobu působil v rádiu Svobodná Evropa, byl šéfredaktorem Lidových novin, a působil a působí v celé řadě dalších médií. 1. díl, 05.02.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Feb 2, 2021
Ivo Budil 2. díl: Máme být spaseni multikulturalismem, ultraliberální výchovou
Co se to děje se světem v posledních letech, či desetiletích? Kam se otočil vývoj Západu? To jsou jen některé otázky, které jsme probírali už před týdnem s antropologem, profesorem Ivo Budilem. Některé jeho výroky vás hodně zaujaly. Namátkou: „Západ rezignoval na smysl a logiku svých dějin za poslední staletí. Je to hluboký historický předěl, který může skončit zánikem Západu.“ Nebo: „Zranitelnost západní společnosti před ovládáním různými ideologiemi typu genderismu, multikulturalismu a dalších vyplývá z intelektuální slabosti elit a akademického prostředí.“ A ještě jeden jeho výrok: „Ti, kdo dnes nastolují ideologickou agendu, o žádné ponaučení, nebo vlastní obohacení nestojí. Považují se za dokonalé, za jediné nositele pravdy, lásky a dobra. V zásadě nikdy neprošli žádnou skutečnou zkouškou, kde by museli čelit protivníkovi, který by je ještě před sto, sto padesáti lety vykázal jako nedovzdělané amatéry zpátky do školních lavic.“ V této části rozhovoru budeme s panem profesorem Ivo Budilem mluvit o nástupu další krajně levicové ideologie, a také o zvláštním bloudění konzervativní části společnosti. 2. díl, 02.02.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jan 31, 2021
Jiří Beran 1. díl: Současná šílená izolace, lidé zavření v bytech – to vše má vliv na imunitu
Přezdívku má uplynulý rok asi jistou – budeme na něj vzpomínat jako na koronavirový, a mnozí se velmi těšili, až alespoň symbolicky skončí, až ho hodíme za hlavu, a budeme zase žít normálně. Na čem nebo na kom závisí, zda budeme žít normálně, nebo zda budou přicházet další vlny jedna za druhou? Jen na nás a na dodržování základních hygienických návyků? Nebo na vakcínách? Nebo na něčem úplně jiném? A co vlastně můžeme od stávajících vakcín čekat? O tom všem a mnohem dalším rozmlouváme s epidemiologem a vakcinologem, profesorem Jiřím Beranem. 1. díl, 31.01.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jan 29, 2021
Dana Drábová 2. díl: Evropa je bohatá, líná civilizace. Odmítá rizika a proto se neposunuje dopředu
„Většinu fotovoltaických panelů dovážíme z Číny. Když je to pak u nás namontováno, je to čisté. Ale přála bych vám vidět, za jakých okolností tam fotovoltaické panely vyrábějí, a to od těžby materiálu, až po výrobu – a koneckonců i dopravu. To bychom si o čisté energii asi přestali dělat tak velké iluze, jak si někteří dělají.“ To byla slova předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Dany Drábové, v prvním díle našeho povídání nejen o energetice. Prohlásila také, že německá energetická politika se někdy dostává do ideologie, když nezohledňuje fyzikální zákony. A v neposlední řadě jsme hovořili o zásadním, leč většinou neoprávněně opomíjeném tématu – o těžbě vzácných kovů, potřebných na výrobu některých módních obnovitelných zdrojů, po kterých velmi často zůstávají mnohem větší ekologické zátěže, než po uranových dolech. A navíc jsou nezřídka v zemích, ka…
Jan 26, 2021
Ivo Budil 1. díl: Západ ztrácí převahu, může stát kořistí jiných civilizací
Když jsem přemýšlela, jak co nejvýstižněji vyjádřit podstatu dnešního rozhovoru, padnul mi zrak na text z pera nakladatele, politologa a překladatele Alexandra Tomského, a zjistila jsem, že jedna pasáž vyjadřuje dnešní téma velmi přesně: „Kořeny naší civilizace jsou od osvícenství a řádění jakobínů, a jejich Leninských dědiců, odťaty, víra ve vlastní tradici smrtelně oslabena. Nesmíme oslabovat nesporné výsledky euroamerické civilizace vědy a kultury, která nemá ve světě obdobu. Poslední vize Evropy šíření takzvaných univerzálních lidských práv pohasla na bojištích Afghánistánu, Iráku a Libyi. Za to v západní Evropě se kdysi umírněný etický humanismus, jakkoliv myšlený, zvrhl v divokou ideologii jednotného lidstva bez hranic. Skrývá se za ní nenávist a naprosté odmítnutí vlastní, údajně rasistické civilizace, utopická představa, že smíšené obyvatelstvo všech kultur i tradic se nějak obrousí…
Jan 24, 2021
Daniel Landa 2. díl: Lidé si nenechají líbit, pokud dnešní směr, který je zlo, bude trvat dlouho
V předchozí části rozmluvy se zpěvákem Danielem Landou, který se zapojil do několika iniciativ za svobodu, jsme hovořili právě o tom, kolik svobody nám ještě zbývá. Rozvíjel zde svůj názor, že: „Stále častěji se stává, že za nás někdo rozhoduje zásadní věci, které by měly procházet přinejmenším referendem, a to včetně některých mezinárodních smluv, nebo začlenění do mezinárodního společenství. Kdysi nám někdo říkal, že když vstoupíme do Evropské unie, tak vůbec nepřijdeme o samostatnost. Ale dneska je situace naprosto jiná. Kdyby na začátku před referendem o vstupu politici řekli, jak to skutečně je, tak by to podle mě nikdy většina nepřijala.“ To byla slova Daniela Landy v našem minulém povídání. A také s entuziasmem sobě vlastním kladl hodně důrazné otázky: „Je to skutečně tak, že lidi jsou tak blbí, že musí do otroctví? Že jim musí někdo vládnout jako malým dětem na pionýrském tá…
Jan 23, 2021
Dušan Neumann 2. díl: Prezident USA má nyní dvě hlavy: Joe Bidena a Kamalu Harrisovou
„Z Kalifornie utíkají před levičáctvím nejbohatší firmy, které Kalifornii živí, protože jsou tam zničující daně… Trump ve svém projevu nevyzýval k násilí. Naopak řekl: A teď půjdeme na Kapitol, půjdeme tam společně. Půjdeme tam mírumilovně a vlastenecky.“ A právě druhou část televize ABC a CBS z jeho projevu vystřihly…V USA jde o totální útok na Donalda Trumpa, o snahu o jeho totální zničení, politicky, finančně, mediálně i právně…V Americe se děje něco, co se podobá Mussoliniho korporativnímu fašismu.“ Tato jasná a také jadrná slova, a samozřejmě i mnohá další, zazněla v prvním díle našeho rozhovoru od našeho hosta, novináře, který pracoval pro Český rozhlas i další média, a žije už čtyřicet let ve Spojených státech amerických, takže tamní poměry, i politickou scénu zná skutečně dokonale. S tímto naším kolegou, zkušeným novinářem jsme se bavili také o tom, jakou roli v dění př…
Jan 22, 2021
Dana Drábová 1. díl: To, jak v Číně vyrábějí fotovoltaické panely nám vezmou iluze o čisté energii
Do jakého světa vstoupíme po koronavirové krizi, jejíž konec už všichni netrpělivě vyhlížíme? Bude to lepší, klidnější, rozumnější svět? Nebo to bude iracionální, ideologická noční můra? Můžeme se těšit na návrat, a poté i další růst životní úrovně? Nebo si naopak utáhneme opasky o další dírku? Budeme žít v čistším světě, nebo si ho ještě více zkazíme a znečistíme? O tom všem, a zejména o budoucnosti naší energetiky, o jádru, i zelených snech, budeme mluvit s jadernou fyzičkou, předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou. 1. díl, 22.01.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jan 21, 2021
Dušan Neumann 1. díl: V Americe se děje něco, co se podobá Mussoliniho korporativnímu fašismu
Amerika žije předáváním úřadu nově zvolenému prezidentovi Joe Bidenovi, ale také násilným vniknutím demonstrantů do Kapitolu. Právě po něm se dějí opravdu zajímavé věci. Nejen vyšetřování jednotlivých přečinů proti zákonu, to by bylo pochopitelné, ale rozjelo se udávání lidí, kteří demonstrovali, a to dokonce i vlastních rodičů, a vyhazovy z práce za účast na demonstraci. Zdá se, že všichni lidé, kteří obdivovali dávný příběh komunistické propagandy o legendárním hrdinném pionýrovi Pavkovi Morozovovi, který udal vlastního otce, a přivedl ho tak do gulagu, mohou mít radost z návratu starých časů. O tom všem, ale i o dalších tématech si povídáme s Dušanem Neumannem, kolegou novinářem, který žije v Americe už více než 40 let.
1. díl, 21.01.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jan 20, 2021
Pavel Černý: Podivná obrana Kapitolu byla buď velká hloupost, nebo úmysl Trumpa zdiskreditovat
Amerika žije násilným proniknutím demonstrantů do Kongresu, a zdá se, že ji to ještě nějakou dobu vydrží. Každý tuto událost rozehrává ve svém zájmu, buď ji marginalizuje, nebo naopak nafukuje, jak je běžným politickým zvykem nejen ve Spojených státech. Stala se z ní velmi silná politická karta a i tady platí, oč více emocí, tím méně racionálního uvažování. Pokusme se tedy od emocí odprosit, což vzhledem k tomu, že nás od tamní reality dělí oceán, není až tak těžké, a pojďme vnést do situace trochu více racionality. Podíváme se na jednu z nejdůležitějších věcí v této události, na zabezpečení budovy Kapitolu, ale nejen na to. A to s profesionálem, který učí a trénuje policisty v jejich práci po celém světě, podplukovníkem ve výslužbě, panem Pavlem Černým. 20.01.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jan 19, 2021
Jaroslav Turánek 3. díl: Mechanismy na ochranu společnosti proti infekci nefungují
„Jen si vezměte třeba Světovou zdravotnickou organizaci, která na začátku řešila, jestli roušky nosit, nebo nenosit. Co to je proboha za odborníky? A strašné je, když se nějaký závažný problém zpolitizuje. Zvláště u nás, my jsme navíc národ žalobníčků. Za Velké Moravy se chodilo žalovat do Francké říše, pak do Říma, později do Moskvy – a teď se jezdí žalovat do Bruselu Kominterně. To je problém – politizace věcí, které politizaci vůbec nepotřebují. A ještě ke všemu se to řeší někde jinde než doma. Navíc je tady problém degenerace politických elit. Ony už ani nemají tvář. Tady už není pravice, ani levice. Jsou zde jen strany, které se chtějí za každou cenu dostat k moci.“ Právě tato slova a věty jste mohli slyšet v předchozím díle našeho povídání s docentem Jaroslavem Turánkem. Bavili jsme se o obraně proti koronavirům a infekcím, a tedy také o stěžejním tématu dnešní doby – vakcinaci p…
Jan 17, 2021
Daniel Landa 1. díl: Mám pocit, že jde hlavně o to prodat testy a vakcíny
„Když vztek, jak pára v kotli bez ventilu vře, a napíná se potají, přijde muž. Má v mlze zahalenou tvář a tisíc jmen, i Krysař mu říkají.“ To jsou slova, která napsal a zpívá můj dnešní host. Je znám jako energický člověk s jasnými názory na svět, v některých směrech možná až vyhraněnými, ale nutno dodat, že nikdy svými názory na nikoho neútočí zákeřně zezadu, nebo z anonymity. Naopak, stojí až provokativně přímo, a je připraven se s kýmkoliv pustit do debat, aby své názory obhájil, na což, tedy na otevřenou obhajobu svých názorů, nemá mnoho jeho oponentů odvahu, chuť či argumenty. V každém případě je snadnější ho už 30 let označovat za nácka, protože s tím není žádná práce, přestože toto označení bere vážně už jen několik intelektuálů a kvaziintelektuálů, kteří zarytě a deklarativně neposlouchají jeho písně, a nečtou jeho texty. Pravdou je, že on sám čas od času až naivně…
Jan 15, 2021
Anna Hogenová 3. díl: Z toho, co vidíme na západních univerzitách, jde děs
„Tázání je zbožností myšlení. Když se někde zakážou otázky, je to konec myšlení. A pokud jsou někde otázky zbytečné, protože se ví všechno dopředu – což je právě dnešní doba – tak tam myšlení reálně končí.“ Tato velmi hluboká slova paní profesorky Hogenové, jakkoli jsou popisem velmi neradostného stavu naší společnosti, zaujala v předchozí části rozhovoru mnohé z vás. Stejně jako její příměr, že „Novodobý člověk je ztraceneček, který padá do příkopu, pak se z něj celý špinavý vyhrabe zase na cestu a křičí do světa: Jsem v pořádku, žiju pozitivně.“ Ano, o konci myšlení, o hrách na pozitivismus bez skutečné vnitřní proměny od pouhého šablonovitého pozitivismu k práci na tom, jak nabýt dobrého srdce. Ale také o přebujelém důrazu na takzvaná práva lidí, a ignorování skutečnosti, jak se opět tato doba stává krutou. A samozřejmě o velkém rozdělení společnosti, a rychle se prom…
Jan 12, 2021
Jaroslav Turánek 2. díl: Vakcinace musí být dobrovolná –omezování práv neočkovaných by bylo špatné
V minulém díle rozhovoru s panem docentem Jaroslavem Turánkem jsme rozebírali téma, které je už dlouho pro celou společnost zásadní – obranu proti koronaviru, zejména vakcinaci. Povídali jsme si, jak se liší u jednotlivých lidí reakce na běžné, dávno známé vakcíny, ale jaké jsou také rozdíly v reakcích – jak pan docent prohlásil – podle ras, věku, zdravotního stavu a podobně. Mluvili jsme o původu viru a různých teoriích o jeho vzniku. A samozřejmě i o antivakcinačním hnutí, které má podle něj dvě složky, jednu racionální a druhou iracionální. Nemohli jsme opominout pochopitelně ani fakt, že vakcinace je pro některé firmy byznys snů. O tom všem rozprávíme s panem docentem Jaroslavem Turánkem i v této části. 2. díl, 12.01.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jan 10, 2021
Marian Kechlibar 2. díl: Svoboda slova na internetu by měla být téměř neomezená
„Pořád a znovu se stává, že existuje organizovaná snaha zatlačit nějaký názor do neslyšitelnosti. Je to trend, proti kterému ti, kteří s ním nesouhlasí, musí bojovat, a to aktivně, protože nedělá-li člověk nic, prosadí se druhá strana sama od sebe.“ Tato slova vyřkl v předchozí části našeho telefonického rozhovoru matematik, spisovatel a komentátor Marian Kechlibar. Vyprávěl, že pro něj byla poslední kapkou, která ho přiměla k činu na obranu svobody slova, snaha Facebooku znemožnit zveřejňování jména Tommy Robinsona. Doslova řekl: „Ať si o tom chlapovi myslíte cokoli, nemůže dostat statut Lorda Voldemorta, jehož jméno nesmíme vyslovit…“ Mluvili jsme také o problémech společnosti, způsobených bojem proti koronaviru, o opatřeních politiků, a také o podivné úrovni vzdělanosti a nadprodukci elit, možná by se dalo říci, pseudoelit. A skončili jsme tím, jak se všechny tyto problémy promítají do dění v A…
Jan 8, 2021
Anna Hogenová 2. díl: Zakážou-li se myšlenky a otázky, je to konec myšlení. A taková je dnešní doba
Západní myšlení je tím, co nás dostalo na dnešní úroveň vyspělosti ve všech myslitelných oblastech. Právě o tomto tématu jsme hovořili před týdnem s profesorkou Annou Hogenovou. Ta však upozornila, že západní myšlení nám odumírá před očima, a téměř nikdo to nevidí. Navíc dnešní doba zaměňuje filosofii s ideologií a ani o tom neví – a to je to nejhorší. Povídali jsme si také o aktivistech, vládcích a mocných lidech, o nichž paní profesorka řekla: „Lidé, kteří dnes mají moc, vůbec nevědí o tom, že pomáhají něčemu, co ve svém důsledku znamená v podstatě odlidšťování, ztrátu vroucnosti, ztrátu toho, co je pro člověka úplně nejzákladnější, a to je nárok člověka žít ze svého vlastního pramene. Právě proto si lidé dnes tak intenzivně potřebují kupovat prožitky, zážitky, místo toho, aby dokázali v sobě samých najít jistotu, která patří jenom jim. Jen tak lze žít opravdově. Lidem dnes…
Jan 5, 2021
Jaroslav Turánek 1. díl: Všichni nereagují na vakcíny stejně, část populace bude reagovat negativně
Až budeme mít vakcínu, a také účinné léky proti koronaviru, pak se nám uleví a budeme zase normálně žít. Pak se teprve může život naplno vrátit do starých kolejí. Taková a podobná slova jsme slyšeli od politiků, a to zdaleka nejen u nás, ale víceméně po celém světě. Jenže nelze přeslechnout ani hlasy zcela opačné: Očkovat proti koronaviru se nikdy nenechám, je to podlá lest Billa Gatese, jak nás všechny očipovat a zotročit. A nedá se říct, že by tento názor byl ojedinělý. Jisté je jen jedno – snad nikdy dříve jsme si nebyli tak jisti, že si nemůžeme být jisti prakticky ničím. Lidé, kteří se doposud názorově zcela shodli, mají najednou naprosto protikladné názory. Kdo má pravdu? Má cenu upírat zraky do budoucnosti, když i odborníci upozorňují, že ani vakcíny a účinné léky nám nemusí zaručit úplně klidný život tak, jako dříve, a to třeba proto, že nynější koronavirus nemusí být poslední podo…
Jan 3, 2021
Marian Kechlibar 1. díl: Ultralevice v USA dělá nepořádek v ulicích a triumfovala v akademické sféře
Milí posluchači naším hostem je matematik, komentátor, analytik a spisovatel Marian Kechlibar, autor knih Zapomenuté příběhy, Krvavé levandule a také spoluautor petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích. Dnešní rozhovor s ním vedeme po telefonu. 1. díl, 03.01.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jan 1, 2021
Anna Hogenová 1. díl: Dnes mnozí lidé vykonávají povely, jimž se nelze vyhnout, a stávají se otroky
Už jste tady u nás slyšeli výrok profesora Martina Kováře, že historikové si do Nového roku přejí, aby tento nový rok nebyl historický. O tom loňském se to vskutku říct nedá, a jen málokdo na něj bude vzpomínat v dobrém. Pro většinu z nás to byl rok krizový, a nejen naše země, ale celý kontinent a prakticky celý svět byl v depresi. Silný útlum hospodářství, propad životní úrovně, obavy o zdraví, strach – a do toho vypjaté hádky lidí hlasitě zastávajících krajní pozice, od zveličování nebezpečí koronaviru, až po bagatelizování, nebo úplné popírání této hrozby. Nejde však ani tak o hádky samotné, ale o nenávist, kterou vyvolávají. Už před tím silně rozleptaná společnost je ještě rozdělenější, rozhádanější. Jak zpracovávat tyto sílící emoce? Jak zvládat úpadek podnikání, na kterém celé rodiny pracovaly desetiletí? Jak se postavit sílícímu nepřátelství, která je často vyvoláváno jen…
Dec 29, 2020
Radomír Malý 3. díl: Papež František je příliš kompromisní k proudům, nepřátelským ke křesťanství
„Polemizoval bych s obecně rozšířenou tezí, že jsme nejateističtějším národem Evropy. Nedomnívám se, že jsme na tom hůře, než jiné západní země. Třeba takové Holandsko, co se týká účasti na nedělní mši, je na tom hůř, a hůř je na tom i Francie. Ale toto není podstatné. Podstatný je postoj většiny populace ke křesťanským hodnotám. A ten je stejný u nás, jako v Německu, ve Francii, v Belgii, v Itálii a vůbec v celé západní Evropě.“ Tato slova pronesl v našem minulém rozhovoru historik a vysokoškolský pedagog Radomír Malý. A při hodnocení duchovní úrovně současné západní společnosti nebyl moc optimistický. Doslova řekl: „Kam se podíváme, vidíme rozklad. Neustálé protesty proti něčemu a zhoršování morálky. Mravní hodnoty jsou stále více zpochybňovány. Současná doba je skutečnou dobou temna, a týká se to celé Evropy, a možná i celého světa. Je to celkový úpadek nejen morálních, ale i ku…
Dec 28, 2020
Zbigniew Czendlik 3. díl: Nečekejme, že nám někdo něco dá, zkusme někomu něco dát my
Včera v našem druhém rozhovoru s katolickým farářem Zbignievem Czendlikem jsme hovořili o jedné z nejkrásnějších a nejvyšších lidských schopností – o odpuštění. A Zbigniev o něm hovořil opravdu velmi krásně: „Pro mě je odpuštění uzdravující, odpuštěním uzdravuji sám sebe. Když neodpustím, tak v sobě stále nosím negativní pocity, a to je to, co mi zkracuje život. Ano, naše zdraví začíná u odpuštění. Protože neodpouštět, to je něco jako rakovina, covid, zlá nemoc, kterou v sobě máme. Přitom když odpustím, tak to dotyčnému může být ukradené. Ale já se tím uzdravím.“ Netřeba nic dodávat. Pojďme si opět se Zbignievem Czendlikem povídat o tom, co nás trápí, a co na nás doléhá jak v běžných časech, tak v časech svátečních. 3. díl, 28.12.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Dec 27, 2020
Zbigniew Czendlik 2. díl: Když člověk odpouští druhým, pomáhá sobě
V minulém díle jsme hovořili s naším asi nejznámějším katolickým farářem, Zbigniewem Czendlikem, samozřejmě o Vánocích, klidu, míru a pohodě v tomto svátečním čase. Vyprávěl například, proč nemáme moc rádi Velikonoce, ale naopak všichni milujeme Vánoce. A při svém povídání nám Zbigniew dal všem dárek. Jaký dárek? Jak to myslím? Říkalo se, že nad všechno materiální bohatství je moudrá, ryzí rada. A takovou, vskutku moudrou radu jsme minule slyšeli. Řekl: „Moje rada nad zlato, rada, nebo doporučení pro život, zní: Neřeš to. My vůbec spoustu věcí řešíme. Jakýsi psycholog nebo sociolog řekl: analýza – paralýza. A to je přesné. My příliš věcí řešíme, pořád něco analyzujeme až tak, že paralyzujeme sami sebe, druhého, i problémy…“ A přesně od tohoto místa budeme pokračovat se Zbigniewem Czendlikem i v této části našeho rozhovoru. 2. díl, 27.12.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Dec 26, 2020
Jiří Strach 2. díl: Vůči generaci našich prarodičů se v posledních letech objevuje velký nerespekt
„Ztratili jsme pokoru. A to je velmi vážná věc s dalekosáhlými důsledky. Třeba když se podívám na americké volby – měl jsem vždycky pocit, že v den voleb se i ti, kdo prohráli, sjednotili s vítězi, a Amerika šla za novým prezidentem, protože to byl jejich nový prezident, i když ho nevolili. Uměli přijmout porážku, nedělo se kvůli tomu nějaké rozdělení společnosti. Ale součástí naší ztráty pokory je fakt, že neumíme prohrávat.“ To jsou slova, která v minulém díle našeho povídání vyřkl režisér Jiří Strach. Právě ten režisér, který natočil tak nádherné vánoční pohádky Anděl páně 1 a 2, ale také mysteriózní Labyrint. Mluvili jsme samozřejmě o pěkných, vánočních věcech, o zvycích, smíření, o lásce a pokoře. Ale také o druhé straně mince, protože tu bychom si rozhodně neměli zastírat, neboť západní společnost je rozdělena, a někdy se už používá i slovo „roztrhána“, na tolik anta…
Dec 25, 2020
Jiří Strach 1. díl: Vánoce, to je něha. Ale lidskost bez Boha se promění na protilidskost
„Budu slavit Vánoce ve svém srdci a snažit se je tam udržet celý rok“, pravil klasik Charles Dickens. A přesně to je jedno z hlavních témat našeho dnešního rozhovoru. Nebudeme mluvit pouze a jen o samotných Vánocích, ale i o věcech, které si s nimi spojujeme – o klidu, velkorysosti, lásce a o tom, proč tak rychle spolu s Vánoci z naší duše vyvanou, a my opět zapadneme do každodennosti, což nepovažujeme za výhru. Bylo by přeci hezké světlo Vánoc v sobě pozdržet tak, jako o tom mluvil třeba zmíněný Charles Dickens, udržet si Vánoce v srdci celý rok. Co to obnáší? Jde to? I o tom všem si budu povídat s člověkem, který zná světlo, když natočil pohádku Anděl páně, a rozumí i temnotě, když natočil Labyrint nebo film Klec. Režisér a herec Jiří Strach. 1. díl, 25.12.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Dec 22, 2020
Radomír Malý 2. díl: Západní civilizace je na rozcestí a neví, jak dál. Všude rozklad a bezradnost
Jakou jsme dnes společností? S jakými hodnotami? Které hodnoty jsou pro nás stěžejní, určující? Právě o tom jsme mluvili v minulém rozhovoru s naším dnešním hostem, historikem a vysokoškolským pedagogem Radomírem Malým. Slyšeli jsme od něj, že zákonodárství naprosté většiny evropských států dnes už není v souladu s křesťanskými zásadami. Hovořili jsme i o nadějích některých křesťanů, kteří se těšili, že rok 1989 bude znamenat vzestup religiozity. Jenže se stal se pravý opak, kostely se začaly vyprazdňovat mnohem rychlejším tempem, než tomu bylo za komunistické éry, což pan Malý vysvětloval mimo jiné slovy:
„Každá víra, která není skálopevně přesvědčena o své pravdivosti, je odsouzena k zániku. A já mám dojem, že mnozí z představitelů našeho křesťanského života po roce 89 ztratili právě tuto jistotu jen proto, aby nebyli označeni za netolerantní, a za lidi, kteří projevují totalitní tenden…
Dec 20, 2020
Zbigniew Czendlik 1. díl: Jsme přejedení, rozmazlení, přeháníme hygienu, oslabujeme imunitu
„Nejsme ovce. Chci se bavit a nikdo nemá právo mi v tom bránit. Budu se scházet, s kým chci, kdy chci, a v jakémkoliv množství. Žádný virus není, je to jen propaganda iluminátů. Nebo naopak, kdo nenosí roušku je zločinec. Politici by měli zavřít všechno a všechny na měsíc, na dva, nikoho nepouštět ven, a byl by pokoj. Armádu do ulic, ať sjedná pořádek a všechno vynutí násilím.“ Mohla bych pokračovat ještě hodně dlouho, a také o dost drsněji, ve vyjmenovávání všemožných výkřiků, urážek a titulků, které létají v zákopové válce kvůli covidu mezi zastánci restrikcí, a jejich odpůrci. Je taková válka nutná? Jsou to závažné spory, nebo jsou banální až malicherné? A proč se jim věnujeme tak intenzivně na místo mnohých důležitějších věcí? Dokážeme překonat své spory na nějaký, byť by to měl být jen krátký čas kolem vánočních svátků, kdy ve většině drsných válek docházelo k příměř…
Dec 18, 2020
Radomír Malý 1. díl: Právo většiny evropských států je v rozporu s křesťanskými zásadami
V roce 1952 zazněla z úst tehdejšího československého premiéra, Antonína Zápotockého, v jeho vánočním projevu k národu až neuvěřitelná věta: „Ježíšek vyrostl, zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz.“ Nezažila jsem to, ale mám neodbytný dojem, že se tehdy statisíce a možná i miliony lidí, kteří to poslouchali, proměnili v solné sloupy jako Lotova žena, byť jen na chvíli. V té době lidé už u nás žili čtyři roky v komunistické ateistické totalitě, ale tohle bylo asi moc i na ateisty. Úplně jinak působí slova americké pedagožky, vědkyně a spisovatelky Mary Ellen Chasové, která když chtěla přiblížit Vánoce dětem, které na Ježíška nevěřily, tak řekla: „Vánoce, děti, to není jen datum, je to stav mysli.“ Na těchto dvou příkladech je asi vidět, jak se v různých časech a místech proměňovalo vnímání Vánoc, a jak se také proměňovalo vnímání náboženství – a vnímání d…
Dec 15, 2020
Lukáš Kovanda 3. díl: Migranti se stále hůře přizpůsobují hostitelské zemi
„Je to paradox, ale Čína, tedy země, ze které koronavirová krize vzešla, bude jednou z mála zemí na světě, která letos vykáže aspoň nějaký růst. Jistě ne takový, jaký měla dříve, ale bude to růst. Z tohoto hlediska je Čína vítězem koronavirové situace.“ Tuto prognózu jste mohli slyšet v minulé části našeho rozhovoru s ekonomem Lukášem Kovandou. A nejen prognózu, ale také důrazné varování: „Soupeří zde dvě vyhrocené levicové ideologie, jedna panuje v Číně, a druhá se rozlézá po Západě ve formě různých spasitelských aktivistických hnutí. Ta západní nám podlamuje ekonomiku. Ta čínská naopak ekonomiku posiluje. A většinou to je ve vývoji světa tak, že ideologie, která je ekonomicky efektivnější, je posléze schopna naroubovat tomu méně ekonomicky zdatnému systému své hodnoty. V současné době hrozí, že tak, jak v roce 1990 dokázal Západ eliminovat ekonomicky neefektivní ideologii Sovětského sva…
Dec 13, 2020
František Kubásek 3. díl: Brusel je krajní levice, protože chce kontrolovat země EU
„Spějeme ke konci demokracie, ke konci svobody slova a svobody kritizovat to, co se nám nelíbí. Pokud aktivistické bojůvky získají nadvládu, menšiny si budou dělat co chtějí, a celý demokratický systém může zkolabovat. Pak třeba přijde nějaký nový Adolf a znechuceným lidem řekne: Zvolte mě, a já to tady napravím. A lidé ho zvolí, protože budou chtít odstranit to, co tady zavedou aktivisté, a zvolí ho, i když třeba otevřeně řekne, že pro migranty postaví koncentráky. No a já pak půjdu pogratulovat vítačům migrantů, protože ti budou přesně těmi viníky, kteří budou mít na svědomí, že si lidí takového Adolfa zvolí.“ Kdo slyšel minulý díl našeho rozhovoru s Františkem Kubáskem, asi si na tato, a mnohá další slova youtubera s pěkně proříznutou pusou, pamatuje. Mnohá z našich témat jsme otevírali na základě jeho několikabodového představení sebe sama na sociálních sítích – což je přesně to, v če…
Dec 11, 2020
Jarmila Klímová 3. díl: Rakovina je nejvýnosnější byznys na planetě…
V předešlých dvou částech rozpravy s Jarmilou Klímovou jsme často mluvili o strachu, jak obecně, tak i konkrétně. A popsali jsme si také největší strach – a to o své zdraví, a zejména strach ze smrti. Nikoli jen teoreticky, ale mluvili jsme o jejích vlastních konkrétních prožitcích. Připomeňme si její slova z minulého dílu: „Navzdory všem černým prognózám jsem teď vlastně šest a půl roku naživu ilegálně. Přežila jsem všechna proroctví o své smrti a všechna data mých pohřbů.“ Vy, kteří jste poslouchali obě předchozí části, víte, že jsme hojně citovali z její knihy „Rakovina? Ne, děkuji!“ A povídali jsme si nejen o tom, jak se dá takové zjištění ve zdraví psychicky přežít, ale také o zcela konkrétních zážitcích, kterými autorka knihy prošla od chvíle, kdy se dozvěděla diagnózu, až k dnešním časům, kdy říká, že přežila všechna data svých pohřbů. Měla to o to složitější, že se…
Dec 8, 2020
Lukáš Kovanda 2. díl: Čína systematicky buduje svou pozici v oblasti nejmodernějších technologií
„To, že se dnes zadlužujeme, znamená, že bohatství, které mělo být vytvořeno až v budoucnu, si už teď přesouváme k nám, do naší doby, a z toho žijeme. Jenže to znamená, že budoucí generace budou chudší, než by mohly být. A to vyvolá sociální otřesy.“ To jsou slova ekonoma Lukáše Kovandy z našeho minulého povídání. Ano, mluvili jsme o penězích, velkých ekonomických a hospodářských výhledech, které však zasahují i do politiky: „Tím, jak se společně s Bruselem zadlužujeme, připoutáváme se k Bruselu stále více. Bez velké diskuse udělala evropská integrace obrovský skok dopředu, v což ještě nedávno probruselští politici vůbec ani nedoufali. Musíme se teď smířit s tím, že v budoucnu budeme voláni k odpovědnosti i za dluhy jiných zemí. A protože stále patříme k nejméně zadluženým zemím, tak to pravděpodobně znamená, že budeme muset pomáhat někoho tahat z bryndy…“ Také toto zaznělo v naše…
Dec 6, 2020
František Kubásek 2. díl: V Británii tají gangy muslimského původu, pro které je bílá holka jen maso
V předchozí části našeho rozhovoru jsme hovořili s rostoucí hvězdou sociálních sítí, mladým youtuberem Františkem Kubáskem, který se nevěnuje jen zábavným hloupostem, ale naopak se často vyjadřuje k nejaktuálnějšímu dění a komentuje ho. Minule například prohlásil: „Měli bychom volit lidi, kteří pořád nekřičí, rasista, rasista´. Jinou věcí ovšem je, že tady jsou i lidé, kteří mají moc, ale nikdo je přitom nevolí. Soustřeďují se třeba v politicky zaměřených neziskovkách, které si osobují právo ovlivňovat, nebo řídit diskuse, píší do Bruselu, že chceme vítat migranty, udávají lidi za údajné projevy rasismu, a všechny otravují různými peticemi a ideologickým vydíráním. Myslím, že větším problémem než rasismus, jsou ideologické skupinky, které společnosti vnucují myšlenku, že je rasistická.“ Právě to bylo jedním z témat, které jsme otevřeli, přičemž jsme neustále naráželi na snahy o…
Dec 4, 2020
Jarmila Klímová 2. díl: Lékaři nade mnou vyřkli několik ortelů smrti. Jsem už tedy ilegálně naživu
„Strach je nejosvědčenější mocenský nástroj, který byl vždycky používán vládní vrstvou, aby si zajistila poslušnost svých oveček. Lidem byl vždy do hlav vmasírováván strach, ať už z vyšší moci, nebo z moci světské.“ Tato slova jsme slyšeli v prvním díle rozhovoru s psychiatričkou a psychosomatičkou Jarmilou Klímovou. Bavili jsme se o strachu zejména jako o společenském fenoménu, kdy je používán, a často také zneužíván, politiky k ovládání davů – což samozřejmě není nic nového, dělo se to v minulosti, děje se to dnes, a bude se to dít ještě dlouho. Mluvili jsme o tom, co všechno může strach ve společnosti způsobit, a jak se mu můžeme bránit. Téma neopustíme ani v této části rozpravy, ale přejdeme od velkých společenských procesů k těm intimnějším, individuálním. Samozřejmě opět s Jarmilou Klímovou. 2. díl, 04.12.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Dec 3, 2020
Deana Jakubisková 2. díl: Existují věci nevysvětlitelné a absolutně nesmazatelné
Druhý díl rozhovoru s herečkou a producentkou Deanou Jakubiskovou. 2. díl, 03.12.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz/rada-starsich/
Dec 2, 2020
Deana Jakubisková 1. díl: Muž a žena tvoří rovnováhu. Plus a mínus, to je princip života
Milí posluchači, jsem ráda, že se opět setkáváme v pořadu „Rada starších“. „Rada starších“ je pořad, ve kterém si povídám s osobnostmi o jejich zkušenostech, o tom, zda jim život přinesl poznání a zda s léty přijde pocit, kdy si skutečně můžete říct: „Já vím.“ Anebo také ne. Mým hostem je herečka, producentka, ale jak ona sama říká, už pěknou dobu především plnitelka snů svého muže, Deana Jakubisková. Herečka, která se po letech úspěšného herectví přehrála do role producentky. 1. díl, 02.12.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz/rada-starsich/
Dec 1, 2020
Lukáš Kovanda 1. díl: Peníze z plánu obnovy EU nepotřebujeme. Česko má na to, zotavit se i bez nich
Jen málokdo teď neřeší otázku, co bude poté, až koronakrize odezní. Vrátí se svět ještě do starých kolejí? A vrátí se tam také naše životní úroveň? Využije společnost této krize jako mementa a rozběhne se lepším směrem, nebo ne? Nebo se to ukáže jako poslední rána společnosti, která se bude sesouvat kamsi do permanentní chronické krize? Mezi těmito dvěma možnostmi jsou samozřejmě stovky různých variant, ale na co se můžeme skutečně reálně připravit? Na toto téma budeme dnes rozmlouvat s Lukášem Kovandou, ekonomem, členem národní ekonomické rady vlády NERV, který je také autorem řady ekonomických knih. 1. díl, 01.12.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Nov 29, 2020
František Kubásek 1. díl: Ideologické skupiny vnucují společnosti rasismus. A to je velký problém
Dnes budeme mluvit především o tom, jak se u nás žije lidem, kterým ještě není zcela lhostejná svoboda slova. A k tomu jsme si pozvali youtubera Františka Kubáska. Františku, v každém díle našeho pořadu na začátku vždy představuji téma a hosta. Téma máme, ale protože vy vysíláte streamy, a zvete si do vysílání hosty, tak si říkám, že dnes by možná bylo zcela výjimečně nejlepší, kdybyste se představil sám. Takže bych neříkala, co jsem o vás vypátrala na Googlu, ale zaznělo by, jak byste se vy sám představil posluchačům Kupředu do minulosti. 1. díl, 29.11.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Nov 27, 2020
Jarmila Klímová 1. díl: Lidstvo, které se bojí, je nejlépe ovladatelné stádo
„Každý má dvě možnosti – buď jsme naplněni láskou, nebo strachem.“ To jsou slova geniálního německo-amerického fyzika, autora teorie relativity, Alberta Einsteina, který také říkal: „Nikdy nemám strach z budoucnosti, beztak brzy přijde.“ Z jiné strany o tomtéž hovořil jeho krajan, německý filozof a spisovatel Friedrich Nietzsche, který upozorňoval: „Strach lže, a ty mu věříš.“ A proč tak záleží na tom, abychom dokázali zvládat strach, zvlášť ten nejsilnější strach o samotnou existenci, který je však kořenem i menších strachů? Jak píše duchovní spisovatel, Eckart Tolle, strach má mnoho příčin. Bojíme se ztráty, neúspěchu, zranění. Ale veškerý strach je v podstatě strachem našeho ega ze smrti a neexistence. Rozhodla jsem se, že vás dnes citáty utluču, a proto ještě doplním, že možná nejlepší odpověď na to, proč bychom se měli snažit zvládnout svůj strach, mám od další duchovní osoby, An…
Nov 24, 2020
Jana Zwyrtek Hamplová 3. díl: Měli bychom odmítnout Istanbulskou úmluvu
„Pro dodržování svobody slova stačí současná právní úprava. Jediné, co by se snad ještě mohlo doplnit, by bylo pár pravidel pro činnost sociálních sítí na území České republiky, aby tady byl za jejich obsah a konání někdo zodpovědný. Jinak pro samotnou svobodu slova není potřeba žádná další úprava. Pokud bychom ale chtěli řešit svobodu slova v rámci Evropské unie, tak by to byl nekonečný proces, jehož konce by se žádný z nás nedožil. Naopak pokud budeme dbát o svobodu slova v národních hranicích, tak máme na její obhajobu obrovskou šanci.“ To jsou slova právničky Jany Zwyrtek Hamplové z minulého dílu našeho povídání o svobodě slova na Západě a zvláště v Evropské unii. A nehovořili jsme jen o svobodě slova, ale také o různých představách, jak má vypadat demokracie. Právě tyto rozdílné představy jsou nyní v Evropě předmětem sporu Evropské komise s některými zeměmi – nejčastěji se mluví o…
Nov 22, 2020
Martin Jan Stránský 2. díl: Sítě 5G by měly být zakázány, nepotřebujeme je…
Už v předchozí části rozhovoru jsme mluvili s profesorem Martinem Janem Stránským, jak jinak, o epidemii, která zaměstnává a trápí kdekoho. Pan profesor se často vracel k tomu, že ve všech podobných situacích musíme především používat normální, zdravý rozum. Měli bychom v sobě najít dostatek pokory a uvědomit si s plnou vážností, že nás navštívila nemoc, která tady s námi bude delší dobu. Je zcela reálné, že v budoucnu nás navštíví další podobné nemoci, možná i horší. To prostě patří k životu. A jak pan profesor řekl, je to těžké, a každý to zkrátka nepřežije. V této další části rozmluvy však pokročíme zase o kus dále, a přiblížíme se více hlavnímu tématu práce pana profesora Martina Stránského – tedy k lidskému mozku. 2. díl, 22.11.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Nov 20, 2020
Cyril Höschl 3. díl: Kdo nesdílí mainstreamový názor, bude zcenzurován a musí mlčet
„Postava vnějšího nepřítele, pocit ohrožení a postava vůdce jsou tři nezbytné podmínky k tomu, abychom byli poslušní a jednali stádně. To je tak hluboce zakódovaný mechanismus, že sice proti němu neustále jde něco dělat, upozorňovat na něj a oponovat mu kritickým myšlením, ale určitě ho nelze z repertoáru lidského chování vymýtit, protože je hluboce biologicky zakódován. A je třeba se smířit s tím, že tak to prostě je.“ Právě tato závažná slova zazněla v předchozí části našeho rozhovoru od profesora psychiatrie Cyrila Höschla. Mluvili jsme také o nadějích, které lidé na několika kontinentech upínají k novým lékům a vakcínám, které by nám měly od koronaviru ulevit. O těchto nadějích pan profesor doslova řekl: „Virus chřipky mutuje, a koronavirus asi nebude výjimkou, tudíž úspěšnost takové ochrany bude asi 60 procent. Takže naděje, které si vztahujeme k vakcíně a k léku, si umenšeme koeficient…
Nov 17, 2020
Jana Zwyrtek Hamplová 2. díl: Kdo uchopí prapor svobody slova, bude hrdinou doby
„Jedním z nejnebezpečnějších jevů u nás je v poslední době autocenzura. Je to sklouzávání do pohodlí, do stavu, kdy si lidé říkají: raději o tom nebudeme mluvit, abychom náhodou nebyli terčem posměchu, či útoků, nebo nedejbože vyhazovu z práce. Cenzura k nám dnes – paradoxně – přichází ze Západu. Zdá se to na první pohled absurdní, ale je to vlastně logické. Západ, který neprošel socialismem či komunismem, má teď pocit, že bude konat dobro, ovšem stejný pocit měli soudruzi, kteří nás kdysi chtěli zachránit od zlého imperialismu. Bohužel část českého národa ještě stále vzhlíží k Západu jako ke vzoru demokracie, a chce kopírovat jeho názory. Jenže Západ směřuje mílovými kroky k totalitní zkušenosti.“ To jsou slova z našeho prvního povídání s právničkou Janou Zwyrtek Hamplovou, se kterou jsme zde mluvili o snahách omezovat svobodu slova. A v tom budeme také pokračovat i v této části rozhovoru.…
Nov 15, 2020
Martin Jan Stránský 1. díl: Posledních 20 let se lidské myšlení ubírá špatným směrem
„Koronavir je dokonalá metafora naší doby. Z pohledu neurosociologie se odhaluje neblahý stav, do kterého jsme se v tomto století sami dostali. Vir vznikl na základě neustálého prolamování ekologické hranice mezi zvířaty a člověkem. Propletení globalizace, médií, politiků a sociálních sítí s následným otupěním populace, vznikem kultury nárokování, a upřednostnění nepřetržitého zisku a růstu za každou cenu, vedly a vedou k psychologickým reakcím nevídaného rozsahu, zvlášť v porovnání s jinými nemocemi a hrozbami.“ To nejsou má slova, ale napsal je neurolog, profesor Martin Jan Stránský. A protože jsme si s panem profesorem v minulosti už společně povídali o tom, co dělá s mozky našich dětí nadužívání moderních technologií, chytrých mobilů, a sociálních sítí, tak přišel čas říci si, jak koronavirus změnil naše vnímání moderních technologií. Ty pro řadu z nás mnohdy představují jedinou spojnici…
Nov 13, 2020
Cyril Höschl 2. díl: Osobní svobody, i svoboda slova, jsou čím dál víc ohroženy
„S největší pravděpodobností došlo vinou koronavirové pandemie k dramatickému nárůstu úzkostí a depresí. Ale ještě více spíše vinou mediálního obrazu pandemie a restriktivních opatření, které negativní pocity, úzkosti a obavy u lidí ještě spíše posilovaly, než aby je umenšovaly.“ Tato slova jsme slyšeli v předchozí části našeho rozhovoru od psychiatra, profesora Cyrila Höschla. Hovořili jsme také o debatách, kdy se srovnává koronavirus s obyčejnou chřipkou. A pan profesor prohlásil, že chřipka, byť o něco méně, ale přece ve významném počtu zabíjí ohrožené skupiny obyvatel podobně jako koronavirus. Ale populace nepanikaří, a roušky u nás kvůli chřipce nikdo, bohužel, nebo bohudík, nenosil. Pokračoval pak vyprávěním o tom, že se s největší pravděpodobností budeme muset jako společnost naučit s koronavirem žít, a možná se s ním i sžít. A v této debatě budeme s profesorem Cyrilem Höschlem pokra…
Nov 11, 2020
Dušan Neumann: Voliči mohou ztratit důvěru v demokratický systém
Veškerá média, která tvrdí, že je Joe Biden už je zvoleným prezidentem, vlastně klamou.
11.11.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Nov 10, 2020
Jana Zwyrtek Hamplová 1. díl: Pravda se zakrývá řečmi o liberální demokracii a politické korektnosti
Nevím, kolikrát se naši hosté při mnoha rozhovorech zmínili o plíživé cenzuře, která začíná opět sehrávat neblahou roli v našich životech, ale bylo to mnohokrát. Velmi často v souvislosti s ohroženou svobodou slova na sociálních sítích. Jakkoli se část společnosti a médií snaží usilovně tvářit, že u nás, v krásné a ke světlým zítřkům směřující Evropě, nic takového neexistuje, realita je stále smutnější a nebezpečnější. Právě proto vznikají iniciativy jednotlivců i skupin, které se snaží tento nebezpečný jev zastavit, dokud je čas. Přidává se stále více lidí, a mezi nimi i právníci. Jedna z nich napsala nedávno na svém facebookovém profilu následující slova: „Připustit cenzuru znamená umožnit, že někteří lidé budou diktovat jiným, co mají číst, a co číst nesmějí. Co mají poslouchat, a co se zakazuje. Co si lidé mohou myslet, a co nemohou. S kým se mohou vyfotit, a od koho mají rychle…
Nov 8, 2020
Jiří Kuchař 2. díl: Knihy mrtvých by se mohly jmenovat Knihy správného života – jsou hlavně pro živé
„V Hebrejské knize mrtvých je popsáno putování duše mezi životy a její konečný návrat ke Stvořiteli všehomíra. Je to strhující vyprávění o zkouškách, strastech, obětech a lásce, jenž ukazuje cestu k osvobození duše z koloběhu životů. Každý zná příběh o národu, jenž byl zotročen a později zázračně osvobozen, aby po krutém strádání na poušti překročil řeku a usadil se v zaslíbené zemi. Hebrejská kniha mrtvých přibližuje židovské náboženství z jeho méně známé stránky.“ Takto zní část úvod k Hebrejské knize mrtvých. Toto téma jsme otevřeli před týdnem, kolem svátku Dušiček zcela záměrně. Mnoho lidí se jím v tomto roce totiž zabývalo nejen v tento podzimní, dušičkový čas. Hovořili jsme o tom, jak byla smrt pojímána v mnoha kulturách. Jak k ní naši předci měli mnohem přátelštější vztah, než máme my dnes, kdy se ji snažíme co nejvíc vystrnadit ze svých životů. Hovořili jsme o…
Nov 6, 2020
Cyril Höschl 1. díl: Restrikce kvůli koronaviru jsou podobné zákazům aut kvůli úmrtím na silnicích
Jedna z nejznámějších a nejotřepanějších frází praví, že změna je život. Je tak banální, že si už často dáváme pozor, abychom ji nepoužívali, jelikož bychom vypadali jednoduše. Jenže tato fráze, jakkoliv neoriginální, je hluboce pravdivá. Současně je pro většinu z nás i nepříjemná, protože není nad to, vybudovat si své teplé hnízdečko a v něm v závětří a bez zvratů přežívat. Tento model je pohodlný, leč dvojsečný. Ukolébáni stereotypem se stáváme velmi zranitelnými. Každá vynucená změna nás dokáže vykolejit, a když je to změna opravdu zásadní, tak spolu s jistotami ztrácíme i příslovečnou pevnou půdu pod nohama. Ale ať už chceme, nebo ne, ať změny zvládáme, nebo se z nich hroutíme, faktem zůstává, že žijeme v době změn. A to změn stále hlubších a dramatičtějších. A jisté je, že přijdou další, a jediné, jak jim můžeme čelit, je připravovat se, zjišťovat, proč se dějí, co j…
Nov 3, 2020
Petruška Šustrová 2. díl: Zóny bez LGBT v polských městech jsou zaměřeny pouze proti této ideologii
V předchozí části rozhovoru jsme opět začali rozebírat téma, které ve svých mailech a dopisech poměrně dost často zmiňujete – co se skutečně děje v Maďarsku a v Polsku. Slíbili jsme, že se budeme těmto tématům věnovat. V létě to byla série rozhovorů s hungarologem. A nyní druhý díl rozhovoru s odbornicí na Polsko, novinářkou a překladatelkou Petruškou Šustrovou. Ta minule prohlásila, že vůbec nerozumí tomu, jak někdo může říct, že v Polsku není svoboda slova. „Vejdete tam do trafiky a můžete si vybrat noviny, časopisy téměř jakéhokoli politického zaměření. Veřejnoprávní televize je spíše státní televize, a tedy je to vždy hlásná trouba té politické garnitury, která je zrovna u moci. Ale existuje i řada soukromých televizí, takže si můžete přepínat z kanálu na kanál, a vybrat si podle libosti to, co odpovídá vašemu politickému pohledu. Takže mluvit v souvislosti s Polskem o nesvobodě slova se mi…
Nov 1, 2020
Jiří Kuchař 1. díl: Posmrtný rubáš nemá kapsy
Možná, že smrt je životem, a na onom světě považují život za smrt, kdo ví – řekl starověký řecký dramatik Euripidés. To bylo ještě v dobách, kdy bylo zcela normální žít vedle smrti a se smrtí, nikdo ji nevytěsňoval ze života. Lidé věděli, že ona je tou poslední a nejvyšší spravedlností – současně jedinou dokonalou rovností, protože nikdy neminula, nemíjí, a také zaručeně nemine nikoho. Naši předci se smrti samozřejmě také báli, ale byli s ní smířenější. Nesnažili se ji popřít a vymazat ze svých životů, jako se to často děje dnes. Jako by si říkali něco podobného, co napsal v Pánu prstenů geniální Tolkien: „Vždyť smrt je jen další cesta, kterou musíme jít.“ A bylo by možné citovat ještě mnoho moudrých lidí, kteří radili, abychom se na smrt nedívali s hrůzou, odporem, nebo dokonce s nenávistí, ale naopak, abychom se s ní učili a naučili žít, protože to je asi jediná opravdová jistot…
Oct 30, 2020
Dušan Neumann 2. díl: Rasismus z černošské strany se v USA rozbujel za vlády Obamy
O rozdílech mezi Amerikou a Evropou, svobodomyslnosti, nebo naopak závislosti na státu, jsme v předchozí části rozhovoru hovořili s novinářem Dušanem Neumannem, který už čtyřicet let žije ve Spojených státech amerických. A bavili jsme se samozřejmě hodně o současné situaci, kdy část Američanů padá bezhlavě do další módní ideologie. A jak to vlastně začalo? „Rozklad Ameriky začal v šedesátých letech protesty proti vietnamské válce a rozpadem tradiční rodiny kvůli sexuální revoluci. Vyrostla generace lidí, humanitně vysokoškolsky vzdělaných, pro které nebylo žádné společenské umístění. Dostali diplomy, ale s těmi mohli jít tak leda balit hamburgery, protože je jen omezený počet míst pro genderové a podobně orientované profese, které společensky nic nepřinášejí. A tito lidé, protože se normálně neuživili, často zůstávali na univerzitách, a tam začali vychovávat další generace, které přebíraly jej…
Oct 29, 2020
Vladimír Beneš 2. díl: Obávám se vývoje spojení mezi mozkem a počítači a etických problémů
Dnes pokračujeme v rozhovoru v Radě starších s mým milým hostem. Je jím jeden z nejlepších neurochirurgů na světě, profesor Vladimír Beneš. Jeho otec patří k zakladatelům neurochirurgie u nás a jeho syn je tak pokračovatelem otce i děda. Pravděpodobně jsou tak jediní neurochirurgové ve třech generacích. On sám má za sebou více než osm tisíc operací mozku a několik let byl prezidentem Evropské asociace neurochirurgických společností. 2. díl, 29.10.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz/rada-starsich/
Oct 28, 2020
Vladimír Beneš 1. díl: Jediná entita podobná mozku je vesmír, svou nepoznatelností a nekonečností
Naším dnešním hostem je jeden z nejlepších neurochirurgů na světě, profesor Vladimír Beneš. Jeho otec patří k zakladatelům neurochirurgie u nás a jeho syn je pokračovatel otce i děda, už třetí generace neurochirurgů. On sám má za sebou více než osm tisíc operací mozku, poslední dnes ráno. Několik let byl prezidentem Evropské asociace neurochirurgických společností, je přednostou Ústavu klinických neurooborů Ústřední vojenské nemocnice a emeritním přednostou Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. 1. díl, 28.10.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz/rada-starsich/
Oct 27, 2020
Karel Červený 3. díl: Lidé si budou zvyšovat IQ implantováním čipů do mozku – a budou dokupovat data
Opakovaně jsme v našem pořadu zmiňovali, že když se blížila minulá vážná finanční krize kolem roku 2008, tak před ní varovalo pár ojedinělých hlasů seriózních vědců, kteří tvrdili, že přichází něco opravdu zlého. Jenže celý ekonomický svět řekl, že to je hloupost, a jelo se vesele dál. A nyní jsme na prahu změny ještě mnohem větší, jak jsme o tom hovořili v předchozím díle našeho rozhovoru s doktorem Karlem Červeným.
Náš host se zvláště zmiňoval o souběhu dvou faktorů, které mohou naše životy změnit výrazně ke zlému. Jeden z nich je prudký nárůst robotizace. Doslova k tomu řekl: „Zlý kapitalista si raději koupí robota, protože nebrblá, nemá výkyvy ve výkonu, nezakládá odbory, nechodí na toaletu, na obědy, nemá nemocenskou, dovolenou, neodmlouvá. Robot je pro „zlého kapitalistu“ to nejlepší, co ho může potkat. Znám samozřejmě pár manažerů, kteří říkají, že si nechají lidi tak dl…
Oct 25, 2020
Petruška Šustrová 1. díl: Mluvit o nesvobodě slova v Polsku je absurdní
Také jste si všimli, že Polsko se ocitlo v množině zemí, ze kterých přicházejí zprávy jen o tom, co vládní politici údajně udělali špatného? Tento stav trvá především od chvíle, kdy u našeho souseda zvítězila v demokratických parlamentních volbách, a sestavila vládu konzervativní strana Právo a spravedlnost. Při poslechu většiny našich médií člověk nabývá pocit, že od této chvíle jako by se Polsko proměnilo v Mordor ovládaný Sauronem a jeho zlými skřety. Někdy jsou však diváci a posluchači zmateni, a to tehdy, když Evropská komise začne kárat také Maďarsko, či třeba Českou republiku. To je pak těžké rozhodnout, kde tedy sídlí Pán zla. Nutno ale podotknout, že Polsko je pod současnou vládou vykreslováno v temném světle už prakticky neustále. Proč? Co je mediální obraz, a jaká je skutečnost? O tom si v našem rozhovoru budeme povídat s novinářkou, překladatelskou a jednou z našich vůbec nejlepších z…
Oct 23, 2020
Dušan Neumann 1. díl: Levicový aktivismus v USA je jakobínský trockismus a je podporovaný miliardáři
Hned na začátku se vám dnes musím omluvit, protože budu citovat, a to dlouze. Budu citovat déle, než jste zvyklí, ale prosím chvilku vydržte – doufám a jsem přesvědčená, že nebudete litovat: „Musíme si uvědomit, že skutečná neutěšená situace černochů souvisí s policií a se systémovým rasismem jen velmi málo, nebo vůbec ne. A na tom nedávné sociální nepokoje nic nezmění. Zaměřme se raději na odpovědnost těch, kteří řídí naše velkoměsta. Města ovládaná demokraty mají navzdory svým velkým, a rostoucím rozpočtům na školství, nejhorší úroveň státních škol. Podívejme se například na Baltimore – a v ostatních městech řízených demokraty je to podobná katastrofa.“ Tato slova pronesl Walter E. Williams, profesor ekonomie na univerzitě George Masona.
A další citát: „V těchto dnech média neustále opakují mantru, že došlo k pokojné demonstraci, i když skončila násilím. Kolik lidí musí při takzva…
Oct 20, 2020
Karel Červený 2. díl: Budeme chtít raději přežít, i za cenu nějakých omezení
Kvalita života každé společnosti je přímo úměrná hodnotám a idejím, kterými se jednotlivci řídí. A tomu, jak dokážeme těmto hodnotám naučit mladou generaci, aby je pochopila. Ale ne jako dogmata, vůči kterým se mají snahu neustále vymezovat, ale tak, aby zůstala zachována jejich kreativita. A to je problém. V minulém díle jsme hovořili o tom, že například tátové svým dětem většinou neubírají kreativitu. Podle našeho hosta Karla Červeného však mámy dětem uberou asi pět procent kreativity, a až neuvěřitelných 80 procent jim ubere škola, tedy celý školský systém, od základní školy až po vysokou. Doktor Červený zdůraznil, že to nedělají samozřejmě všechny školy, ale je to obecný průměr. Výsledkem potom je, že absolventu vysoké školy, když z ní vychází, zůstává nějakých 13–20 procent vrozené kreativity. A mluvili jsme také o tom, jak by se to dalo změnit. Řešili jsme i další negativní jevy, tř…
Oct 18, 2020
Andor Šándor 5. díl: George Orwell geniálně popsal, kam dnes směřujeme, v čem se už nacházíme
V předchozím díle našeho rozhovoru pan generál Andor Šándor nemálo lidí překvapil, když prohlásil, že za největší evropský bezpečnostní problém považuje Turecko. Přičemž dodal, že nevidí příliš mnoho pozitivních kroků, které by Turecko v poslední době udělalo. Například označil za jisté, že kdyby Turecko skutečně chtělo, dokázalo by porazit Islámský stát. Hovořil také o takzvané politické korektnosti, která – jak zmínil – velí nemluvit moc o tom, že druhou světovou válku začalo Německo, ale nacisté. Naopak však nejsme schopni vidět, že 68. rok provedli sovětští komunisté, nikoli Rusko. Vůbec jsme se před týdnem hodně věnovali minulosti, zejména jejím výkladům, opět více nebo méně poznamenaným různými ideologiemi. A prolínání minulosti a současnosti je téma, které otevřeme v tomto pokračování rozpravy, opět samozřejmě s generálem Andorem Šándorem. 5. díl, 18.10.2020, www.KupreduDoMinu…
Oct 16, 2020
Lenka Sobková 3. díl: Syntetické estrogeny snižují u mužů hladinu testosteronu
V předchozí části našeho rozhovoru jsme s paní magistrou Lenkou Sobkovou rozebírali snahu mnoha lidí v naší civilizaci žít co nejzdravěji. A zaměřili jsme se většinou na ženy, protože právě ony dělají často tu chybu, že v touze po zdraví své tělo přetěžují. Jenže, jak řekla paní magistra: „Ženské tělo na takovou aktivitu není nastavené. Žena by měla mít pohyb komplexní a přirozený. To znamená, že namísto okruhu deset kilometrů intenzivního běhu je pro velkou skupinu žen možná mnohem přínosnější, když půjdou pět kilometrů procházkou lesem. Je to totiž mnohem vhodnější pohyb pro celou jejich hormonální osu.“ Ano, zdraví a hormonální osa – to jsou témata, ve kterých budeme pokračovat s paní magistrou Lenkou Sobkovou, lékárnicí, homeopatkou, odbornici na bylinky a také na přirozené zdraví ženy. 3. díl, 16.10.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Oct 13, 2020
Karel Červený 1. díl: Rasové nepokoje v USA, a národnostní v Evropě, jsou hlavně vybíjení vzteku
Už dlouho nebyl svět kolem nás každý den vystaven tolika změnám. Na začátku pandemie a následné karantény se život nejprve jako by zpomalil, až zastavil, aby se na jejich konci rozběhl tak, že se nám míhá před očima. Kdo má rád změnu a rychlý vývoj, může se radovat. Ovšem toho, kdo už teď dostává z rychlosti závratě, asi moc nepotěšíme, protože změn bude, jak se zdá, ještě daleko více, a zdaleka je neodstartovala jen pandemie, jen ukázala, co je možné. Čekají nás všelijaké změny, někdy k lepšímu, ale možná také k horšímu. Dost záleží na tom, co vše si necháme líbit. Co konkrétně nás čeká, na co se můžeme připravit, a na co se připravit přímo musíme? Tomuto tématu se budeme věnovat s doktorem Karlem Červeným, který je vedoucím lektorem rozvoje kreativity, managementu a strategického myšlení Talent Innovation. Kromě toho přednáší také na vysoké škole ekonomické a je spoluautorem čerstvé kni…
Oct 11, 2020
Andor Šándor 4. díl: Politika Turecka může vést pro Evropu k velmi nebezpečnému konfliktu
Rozdíl mezi nadějemi, sny a realitou. A rozdíl mezi oficiálním výkladem událostí, a tím, jak se opravdu odehrávají. Tak by se asi dala stručně shrnout stěžejní témata našeho minulého povídání s někdejším náčelníkem vojenské rozvědky, generálem Andorem Šándorem. Pan generál přímo mluvil o tom, jak jsme si po revoluci mysleli, že svět bude bezpečnější. Ale ukázalo se, že vůbec není bezpečnější, a dokonce je mnohem méně předvídatelný. Hovořil dále o potenciálně nebezpečném jevu, že namísto toho, abychom hledali, co nás spojuje, tak usilujeme o hledání a zdůrazňování věcí, které nás rozdělují. Řeč byla také o Rusku, a i zde mluvil bývalý šéf naší vojenské rozvědky trochu jinak, než jsme zvyklí slýchat. Nadhodil třeba otázku, jestli se překotným rozšiřováním Severoatlantické aliance na východ, aniž jsme brali v potaz, co si o tom myslí Rusko, stala Evropa skutečně bezpečnější, nebo ni…
Oct 9, 2020
Lenka Sobková 2. díl: Sport se stal „zdravou drogou“. Některé náročné aktivity ale způsobují stres
Už v předchozím díle jsme mluvili s paní magistrou Lenkou Sobkovou – lékárnicí, homeopatkou, odbornicí na bylinky, a také na přirozené zdraví ženy – o tom, jakých chyb se ženy, ale nejen ženy, ale lidé vůbec, dopouštějí ve snaze být co nejzdravější. Ano, také touha po co nejdokonalejším zdraví může mít v některých případech opačný výsledek, tedy nemoc. Paní magistra řekla: „Žena, nebo mladá dívka, která v dobré víře, že dělá pro své zdraví maximum, a tak trochu se hecne do toho, aby měla nějakou superstravu, svému tělu může paradoxně přivádět stres. Způsobuje si stres – a ten opět pět vyvolává potíže v hormonální ose.“ A o tom, co všechno nás stresuje, budeme pokračovat v této části našeho rozhovoru s paní Lenkou Sobkovou. 2. díl, 09.10.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Oct 6, 2020
Peter Staněk 3. díl: Stojíme na prahu civilizační změny, možná největší za poslední dva tisíce let
V předchozí části rozhovoru s panem profesorem Peterem Staňkem jsme slyšeli velmi důležité informace – ačkoli asi nikoho nepotěšily. Polarizace ve Spojených státech je obrovská, nikdy tak výrazná nebyla. Například ještě za prezidentů Clintona a Bushe měl stát přehled o počtu bezdomovců, bylo jich tehdy zhruba kolem osmnácti milionů. Pak jejich počty přestali sledovat, a dnes už jen odhadují, že jich je kolem čtyřiceti milionů. „V nejbohatší zemi světa, v zemi, která je na technologické špičce, máte čtyřicet milionů bezdomovců… je to přece naprosto absurdní…“ Pan profesor se také vyjádřil poměrně skepticky o naší schopnosti poučit se, když řekl: „Jsme nepoučitelní. Neustále opakujeme tytéž chyby. Proč? Protože jsme nenašli poučení v matce věd, v historii, která nám nastínila důvody, příčiny, důsledky činů z minulosti. My je neustále opakujeme.“ A posléze šel ještě dále, když prohlásil…
Oct 4, 2020
Andor Šándor 3. díl: Média už nejsou pojistkou demokracie. Jsou pojistkou politické korektnosti.
„Netušil jsem, jak rychle, a jak důkladně se může můj život naprosto změnit. Přitom až když se to stalo, uvědomil jsem si, že kdybych si všímal všeho, co se kolem děje, a snažil se pochopit souvislosti, dalo se to očekávat. Mohl jsem být mnohem lépe připraven…“ Zhruba takto začal svůj příběh líčit mému kolegovi jeho kamarád, syrský křesťan. Když mi to kolega vyprávěl, doplnil důležitou věc, že mu v té chvíli došlo, jak se začátek příběhu onoho Syřana podobá zážitkům našich přátel v někdejší Jugoslávii před třiceti lety. Jak se tyto příběhy nápadně podobají zkušenosti jeho příbuzného ve Spojených státech, jemuž před nedlouhou dobou rabující bandy vypálili dům i obchod, který se svou manželkou, mimochodem dcerou černocha a Asiatky, budoval skoro 40 let. Pak si s překvapením uvědomil, že podobnými slovy zásadní proměnu svého života líčili příbuzní v Německu, když úřady budovu, vzd…
Oct 2, 2020
Lenka Sobková 1. díl: Ženy si vytvářejí stres i stravováním – nejí maso a další „nezdravé“ potraviny
Všichni chceme být zdraví, je to přirozené, normální, vlastně až banální. Ano, potkala jsem lidi, kterým na zdraví zdánlivě nezáleželo, většinou protože ho měli. Potkala jsem lidi, kteří se zvláštně, sebedestruktivně huntovali, a k nemoci se propracovávali jaksi mimochodem. Ano, k nemoci kráčíme často, přesto že víme, že to děláme, ale nemůžeme si pomoci, protože by to znamenalo změnit životní styl, návyky, stereotypy. Ale to neznamená, že bychom si nemoc přáli, jen doufáme, že v našem případě to bude prostě jinak. Takže ano, chtít být zdravý je normální. Jenže dnes se začínáme snažit ještě o něco vyššího, jiného, nestačí nám být zdraví jakkoliv, toužíme být zdraví přirozeně, alespoň někdo. A to mě zaujalo. Co to je, když jme zdraví přirozeně? Co to je, když jsme zdraví nepřirozeně? Je v tom nějaký rozdíl? A pokud ano, jaký? Pátrala jsem, kdo se tím zabývá, a zjistila jsem, že se te…
Sep 29, 2020
Peter Staněk 2. díl: Chcete-li ovládat společnost rozdělte ji na skupiny a pak poštvěte proti sobě
V předchozí části našeho rozhovoru pan profesor Peter Staněk otevřel nesmírně důležitá témata. Hovořil o tom, že polarizace bohatství a chudoby dostupuje ve světě obrovských rozměrů – na planetě jsou podle jeho informací zhruba čtyři tisíce miliardářů a šestnáct milionů milionářů, a tito lidé vlastní 95 procent bohatství planety. Ostatním lidem zůstávají pouze úvěry a dluhy. Takový stav se nemůže vyvíjet donekonečna, jednoho dne se všechno zřítí jako domeček z karet. Zdůvodňoval také, proč se rozplynul takzvaný americký sen. Ve Spojených státech se totiž vytrácí prostupnost mezi sociálními skupinami. Společnost stále krystalizuje do dvou skupin – do skupiny superbohatých, a skupiny superchudých. Bohatí jsou stále bohatší a chudí stále chudší. Střední třída se rozpadá na 20 procent mezi bohaté a 80 procent mezi chudé. Tímto procesem je destruován základ společnosti, založené na spotřebě. Mi…
Sep 27, 2020
Jindřich Sitta 2. díl: Žijeme v přepychu. Kvůli strachu, že o to přijdeme, jsme zranitelní
„Nejen v České republice máme pocit, že žijeme v úplném klidu, sluníčko ráno vychází a večer zapadá, my se na to díváme, všude kolem nás je pohoda a mír. Ale to je jen bublina, která jednoho krásného dne prostě praskne.“ Tato slova jsme slyšeli přesně před týdnem od bezpečnostního experta, plukovníka Sitty, veterána z misí v Afghánistánu, Iráku, Albánii, Turecku a jinde. Ten také důrazně upozornil na to, že připravit se na velké riziko a velké nebezpečí je povinností celého národa a všech občanů. Doslova řekl: „Armáda, policie a hasiči, tedy ti, kdo jsou z nás nejlépe připraveni, a to každý den, to je jen první sled, který nastupuje na boj s krizovým jevem nejdříve ze všech. A pokud bude krizový jev trvat delší čas, pak se první sled vyčerpá. Pak ovšem musí existovat řešení, jak tento první sled doplnit, či nahradit. A takové řešení my ale nemáme. To si musí uvědomit zejména politici a udělat…
Sep 25, 2020
Václav Cílek 2. díl: Mor je nejdříve ve společnosti, teprve později se projevuje jako nemoc u lidí
Když jsem slyšela slova Václava Cílka v předchozí části našem povídání, bylo jasné, že určitě neudělal radost lidem, kteří se plánovitě snaží být optimisty za každou cenu. Řekl totiž úplně jasně, že „pokud teď hned nezačneme přemýšlet o své změně, tak na sebe pošleme něco daleko horšího, než je koronavirus.“ A současně upozornil, že krize většinou přicházejí v houfu, jsou tedy – jak to nazval – kompozitní. S nemocí přicházejí třeba sociální bouře, pogromy, potravinové krize… Zdůraznil také, že právě nyní je stále ještě čas důkladně se připravit na to, co přijde. Protože v každé krizi se vždy nejlépe osvědčila ta opatření, která vznikla už před krizí. Vyprávěl o tom, jak se on sám celá léta připravoval na krizi, ale když pak přišla, tak ho přesto některé věci překvapily, až zaskočily. Což je téma, které budeme s Václavem Cílkem v tomto díle dále rozvíjet. 2. díl, 2…
Sep 22, 2020
Peter Staněk 1. díl: Studie se shodují, že na planetě by mělo být optimálně jen 1,5–2 miliardy lidí
Německé přísloví prý říká: Změnit se a zlepšit se, to jsou dvě úplně jiné věci. Přeneseně to můžeme použít i na celou společnost. Změna a zlepšení nemusí být totožné. Změnu dnes zažíváme všichni, už žijeme v jiném světě, než byl ten předkoronavirový, a nic na tom nemění ani to, že mnozí lidé ještě nechtějí tento fakt přijmout. Ano, svět se mění, ale jsou to změny opravdu k lepšímu? Je nutné, je nezbytné se na to ptát včas, ptát se na to co nejdříve, protože nešťastným, nebo dokonce sebedestruktivním směrem, už jsme šli v minulosti několikrát a možná bychom to neměli znovu opakovat. Jak říká jiné moudré přísloví, tentokrát indiánské: Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, je nejlepší sesednout. Právě o tom, kam nás kůň současných událostí nese, a do jaké míry je ještě živý, si budeme povídat s člověkem nadmíru povolaným, prognostikem a ekonomem z Ekonomického ústavu Sl…
Sep 20, 2020
Jindřich Sitta 1. díl: Stát, jenž nedokáže ochránit své hranice, si nezaslouží, aby existoval
Jen málo lidí si letos v září vzpomnělo, že přesně před třiceti lety se u nás něco podstatného změnilo v oblasti bezpečnosti. Parlament tehdy ještě České a Slovenské federativní republiky odsouhlasil první zahraniční vystoupení naší armády od konce druhé světové války. To se pak uskutečnilo v Perském zálivu v rámci spojenecké koalice, která vyhnala armádu Saddáma Husajna z Kuvajtu. Právě tím začalo naše úplně nové bezpečnostní směřování, které bylo posléze završeno naším vstupem do Severoatlantické aliance. Zavládl optimismus, zněly nadšené proslovy o spojeném světě, který se lehce vypořádá s několika málo zlobivci. Věčný mír se zdál být na dosah, stejně jako konec všech válek a vítězství všeobecného blahobytu. Máme odstup jen 30 let, ale i za tu dobu můžeme konstatovat, že se nic z těchto růžových snů neuskutečnilo. Ale vysmívat se tehdejším představám asi není na místě, spíše s…
Sep 18, 2020
Václav Cílek 1. díl: V klášteře na Athosu jsem sedával pod freskami, kde andělé sypou na Zem sůl…
Úvah na téma, že svět po koronaviru už nebude stejný, jsme slyšeli ze všech strana nemálo. Rozhodně více, než odpovědí na to, jaký tedy bude. Odpověď je zdánlivě snadná: samozřejmě takový, jaký si ho vybudujeme. Ale víme, jaký chceme vybudovat? A pokud ano, shodneme se na tom s ostatními? Budeme aktivní, anebo se necháme vláčet událostmi a nebudeme se jim vzpírat? Necháme se dovláčet do světa, kde bude správné nechat pomřít tisíce a tisíce starších lidí, hlavně aby ekonomika neprodělala výkyv, jako jsme to mohli pozorovat ve Švédsku? Necháme se dovláčet do světa, kde budou adorováni lidé, kteří rabují, zapalují domy a obchody, strhávají sochy? Jaký svět vlastně začneme budovat? Máme usilovat o návrat starého, nebo se pokusit jít na to jinak? A jak se připravit na případnou další, podobnou krizi, jako byla ta koronavirová? Takových otázek je mnoho, a proto jsem moc ráda, že odpovědi na ně můžeme opět h…
Sep 15, 2020
Richard Pfleger 3. díl: Buď se poučíme, nebo přijde něco dalšího, co si ani nedovedeme představit
„Množství autistů roste ve společnosti neuvěřitelným způsobem. Ve Spojených státech už jsou v poměru jedna ku třiceti, to je děsivé číslo. Autismus přitom není záležitost, kterou lze jen tak odbýt, mění lidem pravidla života. A hlavně je nutné se zamyslet nad tím, proč ve společnosti tak obrovský nárůst autistů je.“ Tato varovná slova zazněla před týdnem od farmaceuta Richarda Pflegera. Přičemž naše debata se stočila i na výsostně aktuální témata, která nyní opět všichni prožíváme: „Pokud nechci nosit roušku, hodlám být takzvaně svobodný, tak bych ji neměl nosit. Ale měl bych být zapsán do seznamu těch, kdo to odmítnou, a měl bych také podepsat, že souhlasím s tím, že když onemocním, nebo nedej bože někoho nakazím, tak mi to stát spočítá. To je správný přístup. Tyto typy lidí známe přece i z běžného života: Nemocný člověk vstoupí do místnosti, nebo do metra, a klidně vám kašle př…
Sep 14, 2020
Martin Kovář 2. díl: Noví ultralevicoví ideologové chtějí moc. Vyhrají-li, zúčtují se starým světem
V předchozí části našeho rozhovoru hovořil profesor Martin Kovář, jeden z našich vůbec nejlepších odborníků na Spojené státy americké a na Velkou Británii, o velmi smutných věcech. Vyprávěl, že: „Autocenzura nastupuje nejen na univerzitách napříč Spojenými státy, ale také ve sdělovacích prostředcích, v korporátech, ve firmách. Asi nejděsivější je, že se Američané bojí mluvit o tom, jak věci cítí a jak je vidí….“ A dodal, že toto platí pro zemi, která byla kdysi pro celý svět největším vzorem svobody slova, nejsvobodnější zemí vůbec. Což dnes už není pravda, a to nejvíce odlišuje novou Ameriku od té dřívější. Další výrazně odlišnou věcí jsou univerzity, které podléhají stále více ultralevicové ideologii. Profesor Kovář prohlásil, že dnes by už svého syna neposlal studovat žádný humanitní obor na jakékoli univerzitě ve Spojených státech, ani ve Velké Británii. Zdůraznil, že to, co…
Sep 11, 2020
Stanislav Křeček 2. díl: Podnikatelé, kteří nechtějí Roma, vycházejí ze životní zkušenosti
Právě před týdnem jste slyšeli první díl rozhovoru s ombudsmanem Stanislavem Křečkem. A zazněly skutečně zajímavé věci. Hovořili jsme o tom, jak se mu skupinka aktivistů snažila po jeho zvolení Veřejným ochráncem práv zabránit ve vstupu do úřadu. A pan Křeček na to doslova reagoval: „To je něco nového. Takže příště budeme bránit zvoleným poslancům, kteří se nám nelíbí, pozítří prezidentovi, který byl nevhodně zvolen – také mu zabráníme v přístupu do úřadu. Takto si tito lidé představují demokracii? Právě ti, kteří nejvíce mluví o demokracii a lidských právech, se uchylují k takovýmto metodám, které jsou mimo demokracii a občanskou společnost.“ Zevrubně také hovořil o silném rozdělení společnosti na mnoho příkopů, které ideologové stále prohlubují, a tím vyvolávají stále nové konflikty mezi lidmi. V další části rozhovoru s Veřejným ochráncem lidských práv, Stanislavem Křečkem, bud…
Sep 8, 2020
Richard Pfleger 2. díl: Lékaři by měli povinně vyplňovat hlášení o vedlejších účincích vakcín
„Mám pocit, že moderní západní společnost úplně rezignovala na prevenci. Říkám tomu ,navoněná bída´. Máme pravidelně zavšivené školy a nikdo to neřeší. Máme je dokonce stejně zavšivené jako školy na začátku století. Zodpovědnost systému byla přenesena na rodiče, kteří utrácejí velké peníze na prostředky proti vším. Ale řešení není v tom, že to přenesete na rodiče, ale že to řešíte systémově. A to není všechno. Na jedné straně tady máme velké tažení proti odmítačům očkování, a na druhé nám tady pobíhá půl milionu gastarbeitrů, o kterých nevíme lautr vůbec nic. Pracovní agentury, které je sem dovážejí, vůči nim nemají žádné povinnosti.“ Tato a další varování zazněla minulý týden z úst odborníka, farmaceuta Richarda Pflegera. A zaznělo i pár slov o očkování, mimo jiné o vleklém sporu odpůrců a zastánců povinné vakcinace, což je téma, na které s Richardem Pflegerem v tomto…
Sep 6, 2020
Martin Kovář 1. díl: Na univerzitách, v médiích, ve firmách, nastupuje autocenzura
Pětiletý chlapec Cannon Hinnant jezdil v polovině srpna tohoto roku ve městě Wilson v Severní Karolíně na kole před svým domem. Z ničeho nic k němu přistoupil soused, 25letý muž, který ještě den předtím večeřel s jeho otcem, a pak s ním popíjel pivo před domem, a chladnokrevně dítě popravil střelou do hlavy. Většina celostátních amerických médií, těch médií, která by jinak po něčem takovém ihned skočila, opakovala a rozebírala tento smutný příběh do kola celé dny, a možná i týdny, dlouhé dny mlčela. Příčina mlčení řady médií byla podle všeho jednoduchá. Tato story se jim nehodila do současného mustru, který propagují. Oběť, pětiletý chlapec byl běloch, a jeho vrah, donedávna pohodový soused, černoch. Až po několika dnech, kdy se i přes urputné mlčení pokrokových médií začalo o této události v Americe hodně mluvit, se konečně objevily alespoň zmínky v televizi i novinách. Jeden z komentátorů…
Sep 4, 2020
Stanislav Křeček 1. díl: Někteří lidé se domnívají, že mají jen samá práva, ale žádné povinnosti
Veřejný ochránce práv, ombudsman v České republice, sídlí v Brně, a jeho úkolem je ochrana osob před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jeho nečinností. A tím přispívá k ochraně základních práv a svobod. Tolik oficiální definice. Co se však v žádné oficiální definici tohoto úřadu nedočtete, je fakt, jak velmi rozdílně, a postupem času stále rozdílněji je úloha ombudsmana u nás vnímána. Ukázalo se to už krátce po zvolení Anny Šabatové do tohoto úřadu, která měla na řadu lidskoprávních témat poměrně vyhraněné názory, což část veřejnosti rozčilovalo. Tyto reakce jsme mohli sledovat až do jejího odchodu z funkce na začátku letošního roku. Zastánci paní Šabatové zase nelibě nesli zvolení Stanislava Křečka, který ji v úřadu nahradil, protože z jeho veřejných projevů bylo jasné,…
Sep 1, 2020
Richard Pfleger 1. díl: Děti nemají hygienické návyky, máme zavšivené školy a také se vracejí roupy
Koronavirová krize zamávala s životy nás všech. Její následky budeme pociťovat ještě dlouho, strachu z něj se však lidé začnou zbavovat až ve chvíli, kdy bude hotova očkovací vakcína, případně účinné léky. Jsou toto opravdu řešení? Jediná řešení? Dočkáme se jich ještě letos? Ale především je tato pandemie nějakým ojedinělým celosvětovým úderem lidstvu, nebo je spíše předzvěstí něčeho dalšího, na co by bylo rozumné se co nejdůkladněji připravit?
O těchto dalších věcech budu mluvit s farmaceutem Richardem Pflegerem, který vystudoval Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, a více než 10 let působil na manažerských pozicích u předních farmaceutických firem. Během své kariéry se spolupodílel na uvedení desítek originálních léčiv z různých indikačních skupin včetně kardiologie, psychiatrie, onkologie nebo HIV na český nebo evropský trh. Od roku 2002 se věnuje vývoji, výrobě…
Aug 30, 2020
Jaroslav Matýs 6. díl: Neslušná část lidí zlikviduje slušného člověka, pokud mu někdo nepomůže
V předchozí části našeho rozhovoru jsme s psychiatrem doktorem Jaroslavem Matýsem opět hovořili o dětech a důsledcích některých chyb, kterých se běžně dopouští západní společnost. A také o stále aktuálním dění v Americe. Doktor Matýs například uvedl, že je velmi těžké vysvětlovat dítěti, co je správné, a co nesprávné, když se přitom dějí věci, se kterými rodiče nesouhlasí, ale mlčí, nebo je nedokáží, či nechtějí vysvětlovat. Třeba když někdo na ulici mlátí policistu, a lidé tomu jen přihlížejí – nebo dokonce násilníkovi fandí. To se nedá vysvětlit tím, že takový násilník proti něčemu demonstruje. To se těžko vysvětluje, protože z pohledu dětí by měl být policista ochráncem zákona a spravedlnosti. A Jaroslav Matýs pak dodal: „V Americe chtějí zrušit policii – a její práci svěřit psychoterapeutům a sociálním službám. Ale když zrušíte polici, psychiatrii, a všechno dáte do ru…
Aug 28, 2020
Hana Lipovská 5. díl: Koronakrize ukázala, že lze udělat všechno – zrušit Schengen a uzavřít hranice
V předchozím díle rozhovoru s ekonomkou Hanou Lipovskou jsme se bavili o zákulisí velkých financí a o jejich značně neutěšeném stavu. Paní ekonomka doslova řekla: „Vidím jako hlavního viníka toho, kdo udělal ze slov trh a kapitalismus sprosté slovo. Dalo by se říci, že sprosté slovo z toho udělal kapitál. Já raději říkám velkokapitál. Nikoli Marxův kapitál, ten k tomu jen napomohl, ale kapitál socialistický, nenažranostní kapitál.“ K tomuto tématu si ještě něco řekneme. A dále jsme se bavili o politicích v Evropské unii a jejich vlivu na velké finance – a Hana Lipovská prohlásila, že tato hra probíhá mezi Němcem a Francouzem, a nějaký Čech vůbec nikoho nezajímá. Leda když je možné ho použít jako užitečného idiota. A na konci minulého rozhovoru jsme se dotkli také společné evropské měny – eura. Právě na tuto debatu dnes s ekonomkou Hanou Lipovskou navážeme. 5. díl, 28.08.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Aug 25, 2020
Karel Černý 3. díl: Lidé, rostliny a zvířata se mohou stát obětí genetického vývoje
V našem předchozím rozhovoru s přednostou Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, docentem Karlem Černým, zazněla pro někoho možná dost překvapivá slova. Od vědce jsme slyšeli, že je velmi důležité, aby si veřejnost uvědomila, že to, že nás vědci pošlou nejdříve doprava a potom doleva, že změní svůj názor, je paradoxně jedním ze základních projevů kvalitní vědy. Je pochopitelné, že už chceme mít od všeho pokoj a především chceme jasné odpovědi. Ale zásadním a bohužel běžně opomíjeným faktem je, že věda není písmo svaté, že nemá jednoznačné odpovědi, zvláště když čelí do velké míry nové situaci.
Na konci minulého rozhovoru jsme také mluvili hodně o dětech. O tom, jak se náš vztah k dětem postupně proměňuje, že přestáváme mít jako dříve 12, 14 dětí, ze kterých třeba polovina zemřela, než dosáhla patnácti let věku. O tom, jak dnes vznikají…
Aug 23, 2020
Jaroslav Matýs 5. díl: Škola má být apolitická, nesmí být institucí politického školení dětí
V minulém díle našeho povídání s psychiatrem Jaroslavem Matýsem zazněly závažné informace o našem přístupu k výchově dětí. Jen namátkou některé výroky: „Netrénujeme přirozenou cestou své děti, jak zvládat zátěž. Takové hyper ochranitelské postoje uplatňujeme už nejen k dětem, ale i k dospělým. Dokonce nejeden šéf má problém zaměstnancům něco přikázat. A to proto, že v tom okamžiku trpí stresem, protože i běžná zátěž se už označuje jako „šikana“, nebo jako znevažování člověka….“ A dále: „Bezhraniční děti zneužívají a týrají své okolí. A co je pak zastaví? Bezhraniční dítě s agresí vyroste do dospělosti a je naučeno, že mu všichni ustoupí, nebo se tváří, že se nic neděje. Případně se snaží domluvit. Jenže proč se nikdo nedomluvil s Hitlerem? Protože s agresorem se nedomluvíte…“ V povídání o agresivních dětech, které jsou nezvladatelné, nebo vydírají své rodiče, p…
Aug 21, 2020
Hana Lipovská 4. díl: Korporace si ochočily státy a namlouvají nám, že to, na čem se hraje, je trh
„Problém je, že malá část lidí má příliš mnoho peněz, a to vytváří velkou nerovnováhu.“ To byl jeden z výroků, které zazněly v předchozí části našeho rozhovoru s ekonomkou Hanou Lipovskou. Ta také mluvila o zásadní úloze důvěry v našem finančním systému, a zejména o tom, co všechno by se mohlo přihodit, pokud by se z něj důvěra vytratila. Hovořili jsme o vztazích bank se státy a chování států vůči bankám. A také o tom, kdy nastává doba pro různé revolucionáře, kteří opět vycítí svou chvíli. O revolucích, státu, bankách, o důvěře a nedůvěře hovoříme s Hanou Lipovskou i nyní. 4. díl, 21.08.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Aug 18, 2020
Karel Černý 2. díl: V každé epidemii je jedním z největších nebezpečí rozpad společnosti
V předchozí části jsme hovořili s přednostou Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, docentem Karlem Černým o věcech, které jsou zvláště v přetrvávající pandemické hrozbě dost důležité. Například o tom, jak se my lidé, po počátečním zděšení, dokážeme postavit různým velkým krizím a projevit to, co je na lidské povaze dobré. Také o naději, že svět, který přichází po krizi, může být lepší, než ten před ní, protože to záleží jen na nás. A řeč byla také o tom, jak se lékaři postupem staletí učili reagovat na různé epidemie, jak se rodila odborná komunikace s politiky, tedy tehdejšími panovníky, a také s církví. Jak se rodily pojmy jako „karanténa celých regionů, izolace jednotlivých nemocných, sanitární kordóny“. A v tom všem pokračujeme i v této části rozhovoru, opět s docentem Karlem Černým. 2. díl, 18.08.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Aug 16, 2020
Jaroslav Matýs 4. díl: Mohou se narodit zlé, od narození bezhraniční povahy
Na začátku tohoto roku patřily k vůbec nejposlouchanějším na Svobodném univerzu tři rozhovory, ve kterých byl hostem psychiatr Jaroslav Matýs. Bavili jsme se samozřejmě o autismu, o Grétě Thunbergové, kvůli které to – lidově řečeno – pořádně schytal od aktivistů s funkcí i bez funkce. Ale mluvili jsme také o výchově dětí, a to je důvodem, proč se do studia vracíme. O výchově se rok od roku mluví více, právě proto, že se objevují stále další problémy, které je potřeba řešit – alespoň se to tak říká. Ale objevují se skutečně stále nové výchovné problémy? Nebo se nám to tak jeví kvůli dobové módě, která velí neustále otevírat nová témata a vynucovat si jejich řešení? Jinými slovy, jsou to skutečné problémy, nebo spíše umělé? Pokud jsou skutečné, tak mají je opravdu děti, nebo spíše my dospělí? O tom všem budeme opět rozmlouvat s člověkem, se kterým jsme toto téma už nakousli, tedy s d…
Aug 14, 2020
Hana Lipovská 3. díl: Státy jsou vazaly bank, u nichž si půjčují – v krizi je pak musí zachraňovat
Koronavirová krize – pro některé je to s už otevřenými hospodami, plovárnami, hranicemi a nákupními centry pozvolna jen vzpomínkou na nepěkný sen. Pro jiné je to stále noční můra kvůli přetrvávajícím dlouhodobým ničivým vlivům na ekonomiku, zaměstnanost a životní úroveň. A pro mnohé, snad je jich stále více, je to především varování, abychom odložili také iluze, že můžeme mít vše pod kontrolou, a abychom se možná mnohem lépe připravili na budoucnost. Ta s sebou může přinést mnohem větší překvapení a důraznější výzvy, než byla koronakrize. Co vše můžeme čekat a jakých iluzí by bylo dobré se co nejrychleji zbavit? O tom všem si povídáme s ekonomkou, členkou katedry ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a členkou Rady České televize, Hanou Lipovskou. 3. díl, 14.08.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Aug 11, 2020
Karel Černý 1. díl: Nastává jakýsi tanec, kdy uvolňujeme pravidla, a pak zjistíme, že rostou úmrtí
Epidemie byly, jsou a budou. Některé jsou méně nebezpečné než současný koronavirus, jiné mnohem, mnohem nebezpečnější. Jak se před nimi lidstvo bránilo v minulosti? Jak nejhorší epidemie změnily společnost? Co nás čeká po odeznění současné koronavirové krize? Byla tvrdá opatření, která zaváděli politici všude na světě, správná a nutná, nebo šlo jen o politickou svévoli? Jak se můžeme poučit z historie o zvládání epidemií, a co můžeme čekat v budoucnu? Na všechny tyto otázky budeme hledat odpovědi s přednostou Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, s panem docentem Karlem Černým. 1. díl. 11.08.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Aug 7, 2020
Robert Pejša 3. díl: Viktor Orbán dokáže vnímat potřeby i těch lidí, kteří ho nemají rádi
O svobodě slova, nastavených zrcadlech, vládní i opoziční politice jsme před týdnem hovořili s hungarologem a historikem Robertem Pejšou. A také o tom, jak odlišný, velmi intenzivní vztah, třeba na rozdíl od nás, mají Maďaři ke své historii. Až se o nich občas říká, že jsou nemocní historií. A pochopitelně jsme se také věnovali různým sporům Maďarska s Evropskou unií, především Evropskou komisí. Ty se vyhrotily v roce 2015, kdy se Maďarskem doslova prohnala migrační vlna. Tehdy – jak vyprávěl můj host – Budapešť opakovaně žádala Evropskou unii o pomoc, aby pomohla řešit tuto migrační krizi. A ze strany Evropské unie se mu žádné pomoci nedostalo. Tak si Maďarsko muselo prostě pomoci samo. Postavil plot, aby bránilo schengenskou hranici, jak je povinné, ale za to bylo posléze také Evropskou unií kritizováno. A co všechno se sneslo na hlavu premiéra Viktora Orbána, když dal najevo, že ho sice zajímá pomoc uprch…
Aug 4, 2020
Petr Havel 2. díl: Lidé by měli podpořit malé farmáře tím, že u nich budou nakupovat
Česká republika má potenciál být v podstatě plně soběstačná. Do jisté míry jsme byli částečně soběstační v předlistopadové době, ale to bylo zejména kvůli uzavřeným hranicím. Úplně soběstační jsme ale ani tehdy nebyli. Tato důležitá slova zazněla od našeho hosta před týdnem. Ano, bavili jsme se o potravinové soběstačnosti, což je v každé krizi zásadní věc. Viděli jsme velmi dobře, co se stalo v koronavirové krizi, kdy byla nouze o zdravotní pomůcky, lékařské roušky, respirátory a ochranné obleky. Jednotlivé země si je chránily jako oko v hlavě, nepustily je přes hranice. Občas se dokonce stávalo, že i když už byl náklad zaplacen a v letadle, jiná země ho přeplatila a přesměrovala letadlo k sobě. A co by se asi dělo, pokud by v Evropě začala být nouze o potraviny? Nemusíme si to nějak usilovně představovat, ale musíme být na to dobře připraveni. A být připraveni, to znamená usilovat o potravinovou…
Jul 31, 2020
Robert Pejša 2. díl: V době uprchlické krize v roce 2015 žádalo Maďarsko EU o pomoc. Nedočkalo se
Před týdnem jsme hovořili s hungaristou a historikem Robertem Pejšou, který žije v Maďarsku, o tamní situaci a politice premiéra Viktora Orbána. Robert Pejša například řekl: „Nepociťuji, že by tady nebyly pojistky proti tomu, kdyby Orbán chtěl udělat z Maďarska nějaký autoritářský režim. Ale nemyslím si, že by měl takové tendence. Sleduji zde politiku, znám místní prostředí a zákoutí nejen maďarské politiky, ale třeba i médií, Maďarsko nemá našlápnuto k nějakému autoritářskému režimu.“ Dále jsme také rozsáhle mluvili o maďarské opozici, svobodě slova, zpravodajství, jak provládním, tak protivládním. Na samém konci našeho minulého rozhovoru mě host zaujal obratem, jak „opoziční média nastavují zrcadlo vládnímu kurzu…“ A právě v této debatě, například o svobodě slova, atmosféře v Maďarsku, včetně onoho nastaveného zrcadla – které jsem mu už minule připomněla – budeme hovořit opět s h…
Jul 28, 2020
Petr Havel 1. díl: Mohli bychom být potravinově téměř soběstační…
„Soběstačnost není sprosté slovo, má svou strategickou a bezpečnostní dimenzi – potraviny, energetická struktura, přístup k vodě, zdravotní bezpečnost. Dále tam mohou patřit zbraně nebo některé technologie. To je základ soběstačnosti.“ Tato slova zazněla v jednom z dubnových pořadů Kupředu do minulosti od docentky Ilony Švihlíkové. A tak jsme si řekli, že je vhodná doba na to, abychom si pojem soběstačnost rozebrali v jednotlivých tématech. Prvním z nich je celkem logicky potravinová soběstačnost, protože k čemu by nám bylo, kdybychom napříště měli při nějaké krizi připraveny zdravotní pomůcky, zařízení, léky, zbraně, munici, ale chyběli by nám potraviny. Pak bychom se dostali do situace, že by živí záviděli mrtvým, jak říká klasik. Nebo to byla Sibyla? V každém případě si řekneme, co si pod pojmem potravinová soběstačnost naší země můžeme představit, a zda je to představa reálná. O tom, jak j…
Jul 24, 2020
Robert Pejša 1. díl: Viktor Orbán nechce v Maďarsku omezit demokracii a zavést totalitární režim
Také jste si toho všimli? O některých zemích, jakkoli nám mohou být blízké, se doslechneme v naprosté většině jen jeden typ zpráv – totiž záporných. Takovouto zemí je v posledních letech bezesporu Maďarsko. Země, o které platí, že když nás navštíví její představitel, tak s ním prakticky žádná naše média neudělají rozhovor, tím méně ta veřejnoprávní. Kdy můžeme o Maďarsku slyšet? Nejčastěji, když je káráno Bruselem za nějaké prohřešky. Například v koronavirové krizi jsme se dozvěděli o rozpuštění maďarského parlamentu, nebo o převzetí některých podniků armádou. Ve zpravodajstvích a komentářích se objevoval pojem „koronadiktarura“. Pojmy, které ale zazněly tentokrát, nebyly jen hanlivé nebo odsuzující, ale byly jasně varovné. Pokud někdo o nějaké zemi začne zcela zřetelně mluvit jako o diktatuře, a o jejím nejvyšším představiteli jako o diktátorovi, tak máme dvě možnosti: buď, že…
Jul 21, 2020
Maxmilián Kašparů 2. díl: Druhá vlna koronaviru by mohla přinést něco, jako byly ostrovy malomocných
Společnost se změní. Dojde ke změnám stavu společnosti a vztahů v ní. Koronavirus je pro nemálo lidí výzvou k tomu, abychom se zastavili a zamysleli nad způsobem života, který vedeme. Předchozí generace se musely v řadě věcí omezovat, aby vůbec přežily. A přesně to se musíme naučit také. Pokud to nedokážeme, jednoduše nepřežijeme. Ti, kteří slyšeli předchozí povídání s profesorem Maxmiliánem Kašparů, si vzpomenou na tato jeho slova. Profesor Kašparů, jeden z našich nejlepších psychiatrů a znalců lidských vztahů, také vyprávěl, jak ho rozesmutnilo, když v době karantény, v koronavirové krizi zjistil, kolik rodin spolu nedokáže žít ve skutečné blízkosti. Doslova řekl: „Mnozí spolu vůbec neumí spolužít, soužít. Umí jen žít, přežít, využít. Je mezi nimi napětí, konflikty, do toho jsou zataženy děti, které tomu nerozumí. Rodiny by se měly těšit, že jsou spolu, ale mnohým to naopak spíše vadí.…
Jul 19, 2020
Daniela Kovářová 4. díl: Hlasitá menšina: Nesouhlasíš a nechceš ustoupit menšině? Jsi xenofob!
Ideologickým aktivismem, tedy fenoménem dnešní doby jsme se zabývali přesně před týdnem v rozhovoru s právničkou Danielou Kovářovou. A zazněla od ní velmi závažná slova: „Je typické pro některé bojovníky za práva, že vůbec neposlouchají druhou stranu. Někdo z nich něco chce, ale nezajímá ho, jak to působí na ostatní. S plamenným mečem bojuje za věc, kterou on požaduje, a vůbec se neptá, co na to říkají ostatní. Je mi záhadou, proč za situace, kdy adopce a manželství vzbuzují takové vášně, takové útoky z druhé strany, takové emocionální vypětí, diskuse na sociálních sítích, proč jdou aktivisté tak násilnou cestou? Proč s námi nezkusí vyjednávat, proč nezkusíme najít nějaký kompromis? Anebo proč se nezkusí podívat na ten problém našima očima? Proč jen požadují, abychom chápali, co oni cítí, ale proč je samotné vůbec nezajímá, co cítí ta druhá strana?“ A o tématu takzvaného „manželstv…
Jul 17, 2020
David Frej 3. díl: Na posílení imunity jsou účinné půst a pohyb
Před týdnem jsme se od doktora Davida Freje dozvěděli zajímavé informace o cukru. Nejen o jeho účincích, ale také něco ze zákulisí vědy a politiky. Například jak v šedesátých letech byli zkorumpováni tři profesoři z Harvardu, aby upravili výsledky studie, která měla varovat před cukrem. Jenže protože shrábli peníze od výrobců cukru, tak toho Černého Petra hodili na tuky. A tedy začalo tažení proti tukům – kvůli podplacené studii. Dále jsme hovořili o veganství, o kterém pan doktor říká, že je to podle něj extrém, nezdravý extrém. A také o dalších studiích, které zjistily, že cukr je vlastně droga, která vyvolává závislost jako heroin – dokonce v některých ohledech ještě horší. Hovořili jsme také o protizánětlivé stravě. A právě v tomto tématu budeme pokračovat i dnes. 3. díl, 17.07.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jul 14, 2020
Maxmilián Kašparů 1. díl: Země reaguje na naše chování, kterým je přesvědčení, že máme na vše právo
Jaký bude svět po koronavirové krizi? Zůstane stále stejný, takový, jak jsme ho znali před touto pandemií, nebo se změní? A pokud ano, jak? K lepšímu, k horšímu? Propadne se životní úroveň většiny z nás; nejbohatší zbohatnou, chudí ještě více zchudnou a část střední třídy se opět znatelně rozplyne, nebo to budou jiné změny? Bude to svět poučenější a vlídnější, nebo naopak ještě více zabředneme do iluzí, zloby a nenávisti? Bude bezpečnější, nebo jsme právě nyní svědky rozpadu iluze o bezpečném světě, ve kterém se naší společnosti nemůže nic zlého přihodit? A především, jak se změníme my sami, pokud se vůbec změníme? Budeme opatrnější, předvídavější a najdeme v sobě větší lásku k životu a velkým věcem, nebo si na takovou proměnu budeme muset ještě pár vážných krizí počkat? O tom všem a mnohém dalším, a především o proměnách lidské duše a psychiky hovoříme s psychiatrem a…
Jul 12, 2020
Daniela Kovářová 3. díl: Vyvlastnit manželství, rozšířit ho i pro homo páry, odmítá většina lidí
Opět jsou otevřeny kavárny, restaurace, koupaliště, fitness centra, samozřejmě také hobby markety a padly i další restrikce z doby koronavirové karantény. Život se vrací do normálních kolejí a s tímto znovu nabytým životem, kterému říkáme normální, se vrací také témata, která v době pandemie, tedy v době, kdy jsme nevěděli, zda třeba nepůjde o život, nebyla tak úplně na pořadu dne. Jedním z nich je aktivisty prosazované manželství pro homosexuály. Nedávno se o něm konala konference, pro jistotu se účastníci setkali ještě na dálku, takže šlo přesněji řečeno o videokonferenci, které se účastnila za Unii rodinných advokátů také právnička Daniela Kovářová.
3. díl, 12.07.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jul 10, 2020
David Frej 2. díl: Výrobci cukru uplatili vědce z Harvardu, aby upravili studii varující před cukrem
„Problém pro náš organismus je chemický stres. Ten je poměrně nový. Zažíváme ho od průmyslové revoluce, kdy se začaly vyrábět různé syntetické látky a škodliviny. Naše imunitní systémy si s tím moc nevědí rady.“ Právě o chemickém stresu jsem si před týdnem povídala s doktorem Davidem Frejem. A nebylo to jediné téma, mluvili jsme také o chronickém zánětu, co je jeho příčinou – a proč většina lidí neví, že trpí právě chronickým zánětem. A jak jsme si tak povídali o zánětech, tak jsme se dostali až na téma protizánětlivých potravin. Právě tomu se nyní budeme věnovat více, opět s doktorem Davidem Frejem. 2. díl, 10.07.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jul 7, 2020
Jan Schneider 4. díl: V zemích, které vyvážejí demokracii, demokracie ubylo
Bezpečnostní analytik, který dříve pracoval pro BIS i policii, Jan Schneider, v předchozím díle našeho rozhovoru hovořil o tom, jak a proč některé tajné služby onálepkovaly pejorativně pojem „konspirační teorie“. Hovořili jsme také o velkých hrách klamu a dezinformací, o manipulacích, kdy se třeba Íránu podařilo přispět ke zmanipulování Spojených států. Ty pak napadly Irák, čímž Írán zbavily jejich dlouholetého nepřítele a v posledku předaly Irák do velké míry do íránských rukou. Mluvili jsme samozřejmě také o evropské bezpečnosti, o zárukách a nezárukách Evropské unie a Severoatlantické aliance. A v závěru této debaty se zmínil také o některých teoriích kolujících o šíření koronaviru. Což je téma, které budeme s bezpečnostním analytikem Janem Schneiderem dále probírat. 4. díl, 07.07.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jul 5, 2020
Pavel Radosta 3. díl: Hledám místo mého srdce, kde bych byl napořád a byl tam i pochován
Už dvakrát jsme si s Pavlem Radostou povídali o krásných a zajímavých místech naší země. A nejinak je tomu i v této části rozhovoru. Minule mě zaujalo povídání o Knížecích pláních, zaniklé obci pár kilometrů nad Kvildou, na samé hranici s Bavorskem. Kdysi tam žily stovky lidí, byl tam kostel, několik hospod, pošta, tři hotely. Češi a Němci si tam vyměňovali po dlouhá staletí zboží a geny. Pak přišla druhá světová válka, odsun – a poté se na místních usedlostech armáda trénovala ve střelbě z děla. Zvláštním bonusem střelců byl kostel. Celé toto místo má úžasnou atmosféru. A nyní pokročíme s Pavlem Radostou opět o notný kus dále. 3. díl, 05.07.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jul 3, 2020
David Frej 1. díl: Správnou životosprávou lze snížit riziko onemocnění o 60-80 procent
V posledních letech jsme se stále setkávali s informacemi, že moderní vyspělá lékařská péče dokáže výrazně prodlužovat délku našich životů, a často jsme toho svědky. Na druhé straně se stále častěji setkáváme s takzvanými civilizačními chorobami. Výsledkem je stav, kdy se často prodlouží délka života, nikoliv však kvalita. Stojí za tím jen známý triumvirát – stres, strava, nedostatek pohybu? Nebo do hry navíc vstupují další proměnné, jako epidemie, infekce, narůstající rezistence na syntetická antibiotika? Jak si poradíme s těmito faktory? Ještě nedávno by to byla čistě hypotetická otázka, nyní má ale v našich životech, a v naší mysli, velmi reálné místo. Jak být sám sobě lékařem a jak si budovat silnou imunitu? O tom si budeme povídat s panem doktorem Davidem Frejem. Medicínu vystudoval v Praze, přírodní medicínu a výživu ve Spojených státech, Rakousku a indické Puně. Je autorem knih Zánět sk…
Jul 1, 2020
Karolína Stonjeková: Dva příklady selhání médií: migrační krize a smrt George Floyda
Glosa Karolíny Stonjekové. 01.07.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jun 30, 2020
Jan Schneider 3. díl: Zpravodajské služby, ale i policie, občas hrají s médii nepěknou hru
Prezident Eisenhower, který byl nejdříve generálem, a potom prezidentem, když končil ve funkci, tak důrazně varoval: „Dejte si pozor na vojensko-průmyslový komplex. Protože může generovat nebezpečí, nebo spíše pocit nebezpečí, na který pak stát musí reagovat.“ Samozřejmě za pomoci vojensko-průmyslového komplexu. Tuto tezi v minulém díle rozhovoru rozvíjel bezpečnostní analytik Jan Schneider, jenž pracoval jak v BIS, tak u policie. Hovořil také o jisté zdravé skepsi, se kterou se díváme na minulé i stávající velmoci, o předsudcích a potřebě vlastního, svobodného myšlení. Nakonec jsme hovořili o tom, jak a podle čeho se poznají dezinformátoři a jejich produkty, tedy dezinformace. Což je téma, o kterém budeme hovořit Janem Schneiderem i dnes. 3. díl, 30.06.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jun 28, 2020
Pavel Radosta 2. díl: Česká Sibiř, dobrý způsob, jak přezimovat léto
V předchozí části rozhovoru jsme si povídali s cestovatelem Pavlem Radostou o krásách naší země, kde najdete malé kousky mnoha další zemí. Vyprávěl například o České Kanadě, což je nádherný kousek země zhruba mezi Jindřichovým Hradcem, Novou Bystřicí, Slavonicemi a Dačicemi. Je to trochu studený kraj, a tím mimo jiné připomíná Kanadu. Ale má jednu obrovskou výhodu, která bude – a vlastně už stále více je – u nás vyhledávána: nejsou tam žádné obří atrakce, nacpaná parkoviště, dálnice, a většinou ani silnice první třídy. Ale zato spousty krásné, neporušené přírody, kde můžeme narazit třeba i na bizony. Takže když tam jste na podzim, kdy javory červeně vybarví listí, a v dáli vidíte hrby bizonů, tak si klidně můžete připadat jako někde v Britské Kolumbii. A v tomto díle budeme v povídání o krásných místech s Pavlem Radostou pokračovat. 2. díl, 28.06.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jun 26, 2020
Helena Máslová 3. díl: Plodnější jsou ženy z nižších příjmových skupin, méně zodpovědné, svobodnější
„Je mi svým způsobem líto současné mladé generace, protože nekoitální první fáze seznamování byla vlastně nesmírně vzrušující a velmi důležitá. V době mého mládí jsme neměly k dispozici hormonální antikoncepci, a pohlavní styk se proto odkládal až na dobu, kdy to byla už taková třešnička na dost dobře upečeném dortu. Vstup dnešní mládeže do sexuálního života, kdy člověk vtrhne do cukrárny a rovnou zkonzumuje všechny zákusky, které tam jsou, způsobuje, že z toho vypadává zásadní ingredience, která je nesmírně důležitá i pro početí – a to určitá vzrušivost.“ Tento výrok zazněl před týdnem v našem rozhovoru s doktorkou Helenou Máslovou. A mluvili jsme také o tom, proč některé ženy odkládají založení rodiny až na dobu, kdy s nepříjemným překvapením zjistí, že jsou neplodné. Zmínili jsme se o největších strašácích pro feminismus a jiné ideologie. Nakonec jsme hovořili o tom, jak na…
Jun 23, 2020
Jan Schneider 2. díl: Kdo se zajímá o ruskou kulturu je podezřelý. Jak za normalizace, jen obráceně
Už na začátku našeho letopočtu vznikaly v Číně vojenské spisy, jež učily, že protivníka je nejlepší porazit bez jakéhokoli fyzického kontaktu tím, že ho uvedeme v omyl, a jeho síla se poté zhroutí. Ano, síla vědění, znalostí, síla slova, síla informací je nesmírná a provází nás od počátku člověka jako myslící a mluvící bytosti. Právě o informacích jsme mluvili přesně před týdnem. A nejen o informacích, ale také o jejich protějšku – dezinformacích. Hovořili jsme o tom, že dezinformace musí obsahovat jisté ověřitelné procento pravdivých prvků. A pak je mezi ně vsunuta informace, která ani nemusí nějak vyčnívat, ale pro dezinformátora je právě ona tím klíčovým prvkem, který chce, aby byl rozšířen mezi lidmi, aby mu bylo věřeno. O tom všem jsme hovořili s hostem, který je zde i dnes, s Janem Schneiderem, bezpečnostním analytikem, který pracoval jak v BIS, tak v policejních službách i na Úřadu vl…
Jun 22, 2020
Václav Cílek: Intenzivní nepokoje ve Spojených státech jsou přímým pokračováním koronavirové krize
V minulosti, třeba po morových ranách, se vždy hledal viník, který za to může.
Jeden indián mi řekl: Kdybys byl dvě stě let otrokem, a pak by tě odírali američtí kapitalisti, taky bys byl divnej.“
Intenzivní nepokoje v Americe jsou přímým pokračováním koronavirové krize.
Začneme platit psychologickou cenu za koronavirus.
Zejména v černošských čtvrtích se projevuje selektivní ničení asijských obchodů. To se při černošských nepokojích děje prakticky vždycky, že se více ničí obchody pracovitých Asiatů.
Neodepisujme Ameriku. Bude zase na špici. Možná ne jako celkem – a v rámci Ameriky se možná najdou uskupení, která nabídnou nejlepší řešení pro budoucnost.
V okamžiku, kdy jeden destruktivní pocit zažehává další destruktivní pocit, rozšiřuje se propast ve společnosti.
Pravděpodobně dojde k politickým bouřím. Podstatné je ale neprotestovat jen proti něčemu, ale současně něco navrhovat.
22.06.2020, www.Ku…
Jun 21, 2020
Pavel Radosta 1. díl: Je velký rozdíl mezi cestovatelem a turistou
Na sociálních sítích letěla před pár týdny anekdota, která dokonale zrcadlila současnou situaci. Vláda oznámila, že kvůli karanténním opatřením budeme muset letos trávit dovolenou v tuzemsku, a na to se řada lidí vrhla k mapě a hledala, kde že to tuzemsko je. Od vzniku toho vtipu se opatření uvolnila, ale mnohem více lidí skutečně letos zůstane doma, a bude možná poprvé v životě objevovat svou rodnou zemi. A můžeme si být téměř jisti, že ustrnou nad tím, kolik skýtá barev, proměn a kouzla. V dnešním prázdninově laděném díle si řekneme, zda je možné procestovat skoro celý svět, a přesto nevystrčit paty za hranice. Naším hostem je Pavel Radosta, původně lesní inženýr, který se posledních 10 let věnuje časopisu Moje země a tvorbě fotografických publikací. Jen na okraj je potřeba zmínit, že Moje země, Praha, Jižní Čechy barokní, Moje Plzeň, to vše je Pavel Radosta. 1. díl, 21.02.2020, www.KupreduDoMinulos…
Jun 19, 2020
Helena Máslová 2. díl: Hormonální antikoncepce zapříčinila, že je normální, že jsou ženy neplodné
Před týdnem jsme otevřeli spoustu velmi zajímavých témat s paní doktorkou Helenou Máslovou, která se věnuje zejména psychogynekologii, ženskému zdraví a reprodukci z pohledu psychosomatických souvislostí. Mluvili jsme o zastaralých metodách v našem porodnictví. Aby bylo jasné – mnohé tyto metody nejsou staré, ale jen zastaralé, což je velký rozdíl. Padla zmínka o paradoxech, kdy je normální zdravý porod označen jako „alternativní“ způsob porodu, což podle paní doktorky demonstruje absurditu v našem porodnictví. Jenže řeč byla také o predátorství ve vývoji postmoderního korporátního kapitalismu, kvůli kterému se u mladých žen, jež by se měly věnovat reprodukci, výrazně snížila vitalita, a tím pádem i jejich energie. Zmíněn byl systém anonymního odsávání energie ze střední třídy, který je natolik propracovaný a efektivní, že nemálo žen daleko dříve skončí s nějakým chorobopisem plným diagnóz, než…
Jun 18, 2020
Ilona Švihlíková 2. díl: Klíčovou otázkou 21. století bude, jak dokáže zvládat stát krizové situace
Víme z historie, že měnová unie je hrozně silná věc. Buď je to federace, nebo se to rozpadne. Žádná jiná varianta de facto neexistuje. Pokud jednou máte společnou měnu, tak ji musíte mít prostě se vším všudy.
Jednoduše řečeno se vede spor o to, jestli eurozóna bude směřovat k tomu, že bude jedním státem, nebo ne. O to se hraje. A tohle je potřeba narovinu říct občanům i politikům.
Je potřeba státní pomoc podmínit tím, že firmy, kterým bude různými způsoby pomoženo, se zaváží, že nebudou vyplácet dividendy, že je nebudou odvádět do zahraničí a že si nebudou vyplácet bonusy manažerům. Jinak fundamentálně ohrožujete legitimitu takových podpůrných opatření.
Pozice západních vlád se změní. Budou postaveny před nové, nebývalé a strategické ekonomické problémy.
Jedním jsem si jistá – ta nadcházející doba nebude nudná.
Dělá mi obrovskou starost, že nevyužijeme této krize a namísto toho, abychom se po…
Jun 16, 2020
Jan Schneider 1. díl: V množství pravdy, kterou se dozvídáme, jsme na tom, jako za minulého režimu
Informace, dezinformace, konspirační teorie, oficiální pravda, manipulace, lhaní. Klam, zaručeně správné zprávy z místa. Kolik jen těchto pojmů potkáváme dnes a denně na sociálních sítích i jinde, na internetu, ve zpravodajství, v médiích, v běžném životě? Ohání se jimi kdekdo, protože nejčastěji jsou tyto pojmy používány jako obušek, kterými je bit názorový oponent. Ale navzdory tomu, že kdekdo sám sebe označuje za znalce, je ve skutečnosti stále obtížnější se v této houštině pojmů a významů vyznat. Měli bychom se však o to pokoušet, protože dezinformačních kampaní probíhají celé řady – a mají za cíl nás o něčem přesvědčit, k něčemu přimět, zmanipulovat tak, abychom vyhověli cílům, které si předsevzali ti, kdo za nimi stojí. A jejich cíle se rozhodně nemusí ztotožňovat s našimi zájmy. Dokonce bychom mohli říct, že většinou se jejich cíle s našimi zájmy neshodují. Jak tedy poznat klam…
Jun 15, 2020
Karolína Stonjeková: Black Lives Matter aneb vyhánění čerta ďáblem
Black Lives Matter neboli „na životech černých záleží“... Heslo, které se v posledních dnech stalo symbolem boje proti rasismu. Ale je to opravdu tak? Opravdu toto heslo ztělesňuje boj proti něčemu bezpochyby tak nepěknému, jako je rasismus? No... bohužel není. Bohužel je to právě naopak. Rasismus totiž začíná všude tam, kde lidi dělíte podle rasy a podle barvy jejich kůže. Kde jednu rasu nejenom ponižujete před druhou, ale i tam, kde jednu rasu nad druhou vyvyšujete. Heslo, které zmiňuje, že záleží na životě černých, ale naprosto pomíjí životy bílých, žlutých, zelených nebo modrých, je heslo, které proti rasismu nebojuje, ale naopak ho zcela jasně prosazuje. Je to rasizmus ve své nejčistší podobě! Ti, kteří se tímto heslem ohánějí, tak nechtějí společnost bez rasismu. Ale společnost, kde bude jeden druh rasismu jen nahrazen jiným. Kdy zabít kriminálníka černé pleti při zpackaném policejním zákroku je špa…
Jun 14, 2020
Markéta Šichtařová 2. díl: Hotovostní peníze jsou nutné pro bezpečí našich peněženek
Jaké ekonomické a hospodářské problémy můžeme očekávat po koronavirové krizi? Právě o tom jsme v předchozí části rozhovoru hovořili s ekonomkou Markétou Šichtařovou. Ta vyprávěla o příčinách soudobých finančních krizí, například o velkém problému, kdy se do čela evropských centrálních bank běžně dostávají namísto ekonomů politici, kteří buď nerozumí měnové politice, anebo jí částečně rozumí, ale snaží se primárně nahrávat vládám. A tím je rozbourána nezávislost mezi centrální bankou a vládou. Povídali jsme si také o minulé finanční krizi, kterou podle Markéty Šichtařové spustilo v roce 2008 ekonomicky chybné chování americké centrální banky. A dnes si po těchto výletech po Evropě i Americe budeme povídat více o nás, jaké časy můžeme čekat doma. 2. díl, 14.06.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jun 12, 2020
Helena Máslová 1. díl: U nás došlo k absurdnosti – fyziologický porod byl označen jako alternativní
Od počátku světa platilo, že nejdůležitější pro zachování rodu je mít děti. Platilo to v době hojnosti, ale paradoxně ještě více v době nedostatku. Kdy se rození dětí dostalo na vedlejší kolej? Od kdy se o dětech začalo diskutovat v souvislosti se znečišťováním planety, a sluchu se dopřávalo ženám, které považují rození dětí za neekologickou činnost? Co změnilo myšlení lidí, nebo ještě lépe, co nás přimělo potlačit nejsilnější pud sebezáchovy a zachování druhu? Na toto téma si budu dnes povídat s paní doktorkou Helenou Máslovou. Ta pracovala na gynekologicko-porodnickém oddělení, poté na interním oddělení a v léčebně dlouhodobě nemocných. V roce 2008 založila Centrum psychosomatické péče, specializuje se na ženské zdraví a reprodukci. A je dobré ještě připomenout, že jako první upozornila na širší souvislosti působení hormonální antikoncepce. 1. díl, 12.06.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jun 11, 2020
Ilona Švihlíková 1. díl: Celá některá odvětví ekonomiky se v budoucnu nenávratně změní
Země ve východní Asii zvládly pandemii podstatně, ale opravdu podstatně lépe, než ty takzvaně vyspělé země.
Stále je zde mínění, že se ekonomika nějak odpinkne ode dna a vrátí se někam k desátému březnu. Ne. Svět nebude stejný. To za prvé. A za druhé se stále silněji, naléhavěji objevují otázky strategické: Je opravdu dobré, abychom výrobu outsourcovali daleko od mateřské země? Je opravdu dobré, aby výrobní řetězce byly tak dlouhé, komplexní – a tím pádem taky zranitelné? Je opravdu dobré, abychom se i u základních potravin spoléhali na dovoz?
Celá některá odvětví ekonomiky budou nenávratně změněna.
Velmi se mi nelíbí inkaso příjmů právnických osob. V loňském roce, kdy se ekonomice opravdu dařilo, bylo nižší než u fyzických osob. To je u nás naprosto abnormální.
K nejnebezpečnějším věcem řadím potenciálně zpětnou vratku daně.
Velkou starost mi dělají lobbistické snahy o prosazení účelov…
Jun 9, 2020
Mnislav Zelený 2. díl: Přijde ještě větší rána, pokud krizi s virem nepochopíme jako šanci ke změně
Indiáni nemají strach z nás. Indiáni mají obavu z našich nemocí. Tak to bylo vždy už od objevení Ameriky. Například indiáni U´wa píší: „Během pěti století jsme ustupovali před bílým mužem, před jeho hamižností a před jeho nemocemi.“ Říkají to tedy naprosto jasně. Některé kmeny postihla už dávno, před desítkami let, epidemie chřipky, na kterou zemřela v některých případech postupně až polovina jejich populace.
Tato slova zazněla minulý týden od etnologa a cestovatele Mnislava Zeleného Atapany, který také mluvil o tom, že indiáni nechápou, jak nám nedochází, že se k Matce Zemi máme chovat opravdu jako k matce, že je to živý organismus. My se těmto věcem naopak vysmíváme. A připomněl i další moudrá slova indiánů o naší současné modle – pokroku. Právě o něm indiáni doslova říkají: „Bílý muž sedí na své kobyle pokroku směrem ke své vlastní destrukci.“ O destrukci, virech, koronavirech i pa…
Jun 8, 2020
Pavel Černý 2. díl: Někteří lidé ve snaze o lepší svět ho dělají mnohem horší
Víte, kde je ve Spojených státech nejvyšší počet zabití palnou zbraní? Je to ve městě Chicago, kde platí jedny z nejpřísnějších zbraňových zákonů.
Nejlépe by se násilníkům rabovalo v Londýně, protože tam by měli takřka stoprocentní jistotu, že by se nikdo nebránil střelnou zbraní.
Někteří lidé ve snaze o lepší svět dělají svět mnohem horší.
Z hlediska bezpečnosti už nejsme suverénní zemí.
Země západní Evropy by se mohly u nás inspirovat třeba v tom, že patříme k nejbezpečnějším zemích světa. Jenže ony to nedělají.
Myslíte si, že boji proti rasismu v Americe pomohou ty vyrabované krámy?
2. díl, 08.06.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jun 7, 2020
Markéta Šichtařová 1. díl: Recese by do většiny evropských zemí stejně přišla během tohoto roku...
Každý den jsme svědky dohadování o tom, kdo si v koronavirové krizi zaslouží státní podporu, kdo nezaslouží, kolik peněz by měl kdo dostat, a kdo by neměl dostat vůbec nic. Všechny tyto informace a dohady přicházejí tak rychle, jak rychle se mění, až se v nich nevyznají ani ti, kdo je vypouštějí. Ale opusťme hry a mírněme dohady. Jak se změní hospodářský svět po koronavirové krizi? Jaké dopady na ekonomickou situaci a na životní úroveň nás všech můžeme očekávat? Které tendence zesílí a jaké iluze společnost opustí, nebo naopak: padne společnost do ještě horších iluzí než dříve?
Milí posluchači, o tom všem, a ještě mnohém dalším, rozmlouváme s ekonomkou Markétou Šichtařovou, autorkou mnoha článků a textů, které jsou zaměřeny na oblast ekonomiky a finančních trhů. Je také několikanásobnou bloggerkou roku, držitelkou knihy roku za titul „Všechno je jinak“ – a autorkou či spoluautorkou knih jak…
Jun 6, 2020
Pavel Černý 1. díl: Ti, kdo nejvíc křičí proti nenávisti, ji sami vyvolávají a štvou lidi proti sobě
Poklidné demonstrace byly v Bratislavě, když byl zavražděn novinář Ján Kuciak. V Americe je to něco úplně jiného.
Zákrok by měl být vždy přiměřený a měl by používat co nejméně síly a násilí, jak to jen jde.
Nechme tento případ řádnému vyšetření řádnému soudu, určitě ne na politicích, aktivistech nebo takzvané ulici.
Je úplně jedno, jestli je pachatel bílý, černý, žlutý nebo modrofialový – zákrok proti němu by měl probíhat zákonně, přiměřeně a naprosto stejně. Jinak je to špatně.
Křiku o diskriminaci během policejního zákroku si i čeští policisté a městští strážníci užívají ažaž. Ne, to není diskriminace, to je policejní akce.
Já nemám vinu, otroky do USA jsem nevozil. Nikdy jsem nikoho nediskriminoval, nevyužíval. Naopak dnes jezdím do zemí, kde jsou lidé jiné rasy, snažím se jim pomáhat, dělám s nimi. Pomáhám, aby v těch zemích bylo bezpečněji. Těm lidem bych nedával výhody, n…
Jun 5, 2020
Radek Ptáček 4. díl: Realismus a odolnost spočívají v kladném pohledu na budoucnost
První věc, kterou změní současná situace, je, že nám odnese pocit samozřejmosti. Což je dobré, protože smysl, hodnotu věcí, ale i vztahů vnímáme nejlépe právě v situaci, kdy vidíme, cítíme, že nejsou samozřejmé. Ve chvíli, kdy svého partnera bereme jako absolutně samozřejmého, začneme o něj ztrácet zájem a začneme ztrácet smysl našeho vztahu. Ano, současná situace nám přinese to, že náš krásný svět přestaneme vnímat jako samozřejmý. Tato slova zazněla před týdnem v našem rozhovoru s profesorem psychologie Radkem Ptáčkem. Upozornil také na to, že člověk je mimořádně adaptabilní tvor, a během celé historie a vůbec evoluce je patrné, že se dokážeme poměrně dobře přizpůsobovat změnám, což je optimistické. Ale varoval současně, že jakkoli bychom si měli uchovat semínko naděje, že svět po této krizi bude lepší, musíme si také připustit i riziko, že část společnosti bude krizí a jejími násle…
Jun 3, 2020
Karolína Stonjeková: Vášně kolem členů Rady ČT se jen tak neuklidní
Dovolba radních do Rady České televize budila vášnivé emoce už několik posledních měsíců – a nic nenasvědčuje tomu, že by se teď, po volbě samotné, měla situace nějak zklidnit. Spíše naopak. Což je možná poněkud paradoxní, pokud uvážíme fakt, že nebýt celé té hysterické antikampaně, tak by dnes Hana Lipovská, ani Xaver Veselý v Radě dost možná ani neseděli. Nejzajímavější na celé věci jsou neustálé výkřiky o oslabení, ohrožení nebo rovnou destabilizaci veřejnoprávního média. Pro přesnost uveďme klíčová fakta, která v celém humbuku poněkud zanikla. Rada ČT má celkem 15 členů volených na šest let s tím, že se každé dva roky obmění třetina radních. Tím, že se Rada nepřevoluje celá naráz, ale vždy po jedné třetině, je právě zajištěna její kontinuita. Je zajištěno to, že Rada jako celek nemůže podlehnout nějaké aktuální politické konstelaci nebo momentálnímu politickému tlaku. Proto…
Jun 2, 2020
Mnislav Zelený 1. díl: Dosáhli jsme vynikajících věcí, ale i takových, které nás ničí
Milí posluchači, naším dnešním hostem je etnolog a cestovatel Mnislav Zelený Atapana. V 60. letech studoval na Ekonomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Praze a Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Jeho život je spojen především s výzkumem a prací v Jižní Americe, a kromě toho se stal na svých cestách také členem pralesního etnika Yawalapity a dostal jméno Atapana, tedy List zelené palmy. 1. díl, 02.06.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jun 1, 2020
Hana Lipovská 2. díl: Jen tím, že dáte člověku nálepku z něj uděláte vyvrhela a fašistu
Souhlasím s myšlenkou z knihy „Chyťte Žida“, kde autor naznačuje – pak to asi rozehrál v nějakém rozhovoru – že hlavním problémem je, že když v posedlosti politickou korektností nenecháme lidi, aby řekli, co si skutečně myslí, tak ani nedáme možnost proti té myšlence, je-li zhoubná, špatná, zavčas zasáhnout.
Když dáte člověku tolik nálepek, že ho zatlačíte na okraj společnosti, tak on se sám začne chovat tak, jakoby do podzemí nebo na ten okraj patřil.
Onálepkováním z člověka uděláte vyvrhela. Jinými slovy, vy si můžete vytvořit to, čemu se dnes velkohubě říká „fašismus“ nebo „neonacismus“, „nahnědlost“ a podobně jen tím, že tomu člověku tu hnědou nálepku na svetr dáte.
Vyváženost v dnešním pojetí je, že pana X se zeptáme na počasí na Antarktidě, pana Y na počasí na Sahaře a v průměru máme počasí ve střední Evropě. Ale to není vyváženost, to je hloupost.
Člověk si může ke…
May 31, 2020
Jiří Kuchař 3. díl: Paracelsus doporučoval dát si jednou za čtrnáct dní větší množství alkoholu
Jak je stále více a v mnoha tématech rozdělována společnost, prohlubují se příkopy také mezi tábory zastánců klasické, tedy alopatické medicíny, a medicíny alternativní, které se také říká přírodní. Obě tyto znesvářené skupiny tady jsou vedle sebe už stovky let, ale až donedávna platilo, že mezi nimi žila – a byla ta největší část lidí, která přijímala oba způsoby. Jenže právě těch, kteří jsou smířliví k oběma stranám sporu a poměrně rozumně obě strany nabádají, aby se usmířily a v zájmu všech lidí spolupracovaly, stále ubývá ve prospěch vyhrocených stanovisek. S Jiřím Kuchařem jsme před týdnem hovořili právě o tom, že žádné medicína, ani klasická medicína, ani alternativní, přírodní, není zloduch, neměli by to být tedy nepřátelé, ale spojenci. A na konci minulého dílu jsme nakousli také jedno velmi zajímavé téma, o němž si nyní s Jiřím Kuchařem hned od začátku povíme více…
May 30, 2020
Hana Lipovská 1. díl: S největšími kritiky si klidně sednu ke stolu a budu se s nimi věcně bavit
Pod tíhou všeho, co se na mě snášelo, toho vzteku, té zloby, jsem si řekla, že je to možná dobrá příležitost přestat se bát.
Překvapilo mě, že řada těch lidí (kritiků) mi v zákulisí říkala „vždyť já vás znám, fandím vám, já to takhle neberu“, ale na jevišti hráli hru…
S největšími kritiky bych si klidně ráda sedla k jednomu stolu a vypila s nimi kafe, abychom se začali bavit věcně.
Někdy je nutné se promlčet, pročekat se tím vším, protože reagovat na ty laciné podněty je hloupé a vlastně to ubližuje i těm lidem, kteří takto útočí.
Přiznám se, že jediný okamžik, kde jsem uvažovala o tom, že se stáhnu z celé té hry, bylo, když jsem si uvědomila, jak to dopadá na kardinála Duku. Jakým způsobem je vystaven obrovským urážkám, tlaku ze všech směrů. Přitom dokázal velmi srdnatě bojovat. A tehdy mi nejbližší přátelé říkali: „Kvůli Dukovi musíš bojovat dál“.
Česká televize není dne…
May 29, 2020
Radek Ptáček 3. díl: Hrozí riziko, že část společnosti bude koronavirovou krizí paralyzována
Milí posluchači, už teď se zdá téměř jisté, že budeme v budoucnu dobu dělit na dvě periody – na svět před koronavirem a po něm. Co nám přinese tato změna? Jak už to tak bývá, nic není černobílé, a tak i tato virová smršť možná může být kromě ekonomických, sociálních a dalších potíží nositelem i nějaké dobré změny.
Opět se vracíme k rozhovoru s panem profesorem Radkem Ptáčkem, prvním profesorem lékařské psychologie v České republice a klinickým psychologem, který působí na psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 3. díl, 29.05.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
May 27, 2020
Stanislav Bernard: Jeli jsme ve vlaku, který mířil do zdi
• Finanční krize 2008 vlastně pořádně neproběhla. Od té doby byla ekonomika na drogách. Zadlužení se dodnes ještě hodně prohloubilo.
• Jsem až v šoku z toho, jak málo lidí si uvědomuje co je to vlastně stát. A že pokud vám má dát nějakou korunu, musí ji někomu vzít.
• To co přišlo (jako koronavirová krize), vnímám jako varování. Varování od života, vesmíru nebo jak to budeme nazývat, že jediný imperativ stálého růstu je skutečně nesmysl.
• Jsme součást přírody, ne páni přírody.
• Novinářské titulky jsou vždycky nadnesené.
• Bylo by potřeba ty tři sazby DPH na pivo zrušit a ponechat jen jednu, desetiprocentní.
• Jsem přesvědčen, že ten vlak, ve kterém jsme jeli před koronavirovou krizí, jel do zdi.
27.05.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
May 26, 2020
Stanislav Bernard 2. díl: Vztahy mezi muži a ženami boří feministky a absolventi genderových oborů
V předchozí části rozhovoru s naším asi nejznámějším majitelem pivovaru, Stanislavem Bernardem, jsme mluvili o politické korektnosti, která se nám snaží diktovat, jaké reklamy smí a jaké nesmí být zveřejňovány, ale také o zkušenostech pana Bernarda s politikou, o kterých například řekl: „Měl jsem vnitřní pocit, že když jsem byl schopen postavit na nohy pivovar, nebo prosadit jinou spotřební daň na pivo a tak dále, tak by neměl být až takový problém postavit na nohy Českou republiku. Postupem času jsem ale pochopil, že politika je velmi často jen tupý boj o moc a že to mnohdy není snaha dobrat se nejlepších výsledků pro všechny, ale touha po osobním prospěchu a moci. A v takovém prostředí se neumím pohybovat.“ V tomto díle rozhovoru se Stanislavem Bernardem se vrátíme k reklamám a politické korektnosti, protože ta velmi souvisí se svobodu, či spíše rostoucí nesvobodou slova. 2. díl, 26.05.2020, www.KupreduDoMin…
May 24, 2020
Jiří Kuchař 2. díl: Klasická a alternativní medicína nemusí stát proti sobě, ale mohou se doplňovat
Před týdnem jsme začali mluvit o tom, jak můžeme čistě přírodním způsobem posílit svou imunitu, vyčistit zevnitř takzvaně celého svého člověka a jaká přírodní antibiotika lze použít denně v naší kuchyni. A samozřejmě jsme hovořili také o klasické medicíně i medicíně přírodní, které se často říká alternativní. Řeč byla třeba o léku na malárii, který byl objeven díky recepturám tradiční čínské medicíny nebo o jakémsi univerzálním přírodním antibiotiku – o medicíně faraonů, tedy oleji z černuchy seté neboli černého kmínu. Mluvili jsme docela hodně o zahraničních bylinkách a nyní se podíváme také k nám do Čech. Opět se spisovatelem Jiřím Kuchařem. 2. díl, 24.05.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
May 22, 2020
Stanislav Motl 4. díl: Dnes již není nutné novináře zabíjet. Jsou i jiné metody, jak je zlikvidovat
V minulém díle jsme slyšeli velmi silné vyprávění novináře a spisovatele Stanislava Motla o jeho setkávání s lidmi, z nich mnozí byli třeba masoví vrazi. A často žili úplně v klidu, neměli v sobě vyvinutou schopnost svědomí. Potlačili ho. Vyprávěl také, jak mu právě tito lidé často tvrdili, že oni byli první, kdo bojovali a bránili nás proti nebezpečí z Východu. Nebo mu vyprávěli, že vedli válku s teroristy. Stanislav Motl poté líčil, že celý život hledá hrdiny a dobrodružství, až najednou v osmašedesáti letech dospěl k tomu, že největším hrdinou jeho života byla jeho máma. O objevování, dobrodružství, o hrdinech – a také o každodenní novinářské práci rozmlouváme i v této části se Stanislavem Motlem. 4. díl, 22.05.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
May 19, 2020
Stanislav Bernard 1. díl: Pár lidí dnes sešněrovává a byrokratizuje společnost a dělá ji impotentní
Občas v našem pořadu hovoříme s lidmi, kteří jsou sice špičkovými odborníky, ale přesto je musím důkladněji představit, protože je znají jen jejich spolupracovníci nebo lidé z oboru. S naším dnešním hostem tento problém skutečně nemám. Je natolik známý, že jsem měla na chvíli nutkání jen zdvořile pozdravit a rovnou se začít ptát, protože jakékoliv představování je možná navíc. Ostatně posuďte sami, uděláme kvíz: Kdo se vám vybaví hned na první dobrou, když řeknu čtyři slova, která on sám o sobě tvrdí v reklamní zkratce: „Pivo dobré, majitel magor.“ Myslím, že mezi námi není mnoho těch, kteří už v tuto chvíli nevědí, že ve studiu sedí osobně Stanislav Bernard, majitel pivovaru Bernard. 1. díl, 19.05.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
May 17, 2020
Jiří Kuchař 1. díl: Asi jediné univerzální antibiotikum je medicína faraonů, černucha setá
Už několik měsíců intenzivně skloňujeme termín „imunita“. Musíme mít silnější imunitu, abychom byli zdraví a abychom se ubránili pandemii a neoslabovali se. Toto rázné nabytí imunity si nejčastěji spojujeme s tím, že si koupíme potravinové doplňky – a už jsme se ošálili dokonale, protože v tu chvíli jsme uchlácholeni tím, co vše pro své zdraví děláme. A když to nevyjde, tak sáhneme po lécích, a protože je potřeba, abychom byli zase rychle výkonní, a jdeme rovnou s kanónem na komára, takže i v banálních případech nasadíme syntetická antibiotika. To, že si tak sami vyrážíme z ruky nejsilnější zbraň na opravdu těžké infekce, víme. Víme toho dost o stále četnější rezistenci lidí na syntetická antibiotika. Jenomže použít úměrně našemu stavu antibiotika či antivirotika přírodní je nekonečně pracnější, zdlouhavější a hlavně – efekt není okamžitý, a tak našemu tělu nedáme šanci, aby si…
May 15, 2020
Stanislav Motl 3. díl: Celý život hledám hrdiny a nakonec největším hrdinou mého života byla matka
Minulý papež Benedikt XVI. měl o internetu prohlásit, že je to ďáblův vynález, který povede ke zmatení myslí, takže lidé nebudou vědět, co je a co není pravda,“ řekl v našem minulém povídání kolega novinář a spisovatel Stanislav Motl. A dodal, že cítí v komunikaci s lidmi, kteří pořád sedí u počítače – ne u všech, ale u mnoha z nich – jakousi absenci citu, soucitu, empatie. Že má pocit, jakoby se cit a soucit částečně vytrácel, mizel, bohužel nezřídka u nejmladší generace. Vyprávěli jsme si však i o lidech, se kterými se setkal při své práci, o jejich často tragických osudech a občas i velmi zlých činech. Přičemž zdůraznil moudrou větu z Talmudu: „Nesuď člověka za jeho činy, pokud jsi nebyl na jeho místě.“ A právě v povídání o krutých, tvrdých a mnohdy i násilných osudech lidí – lidí, kteří někdy spáchali nepředstavitelné zločiny, budeme dnes se Stanislavem Motlem pokračovat. 3. díl,…
May 12, 2020
Ilona Švihlíková 4. díl: Jsme svědky konce nadvlády Západu nad světem
„V minulosti jsme čelili velmi obtížným situacím a byli jsme schopni je přežít. Takže doufám, že toho budeme schopni i tentokrát. A byla bych velmi ráda, kdyby se nám podařilo uchovat si vlastní stát. Musíme si jasně prosadit, třeba s ostatními státy V4, že národní státy nejsou na odpis. Minimálně tyto čtyři země mají společný zájem – všechny se dostaly do pozice závislé ekonomiky a ani jedné se to nelíbí.“ Tato zásadní slova zazněla v minulém díle našeho povídání s docentkou Ilonou Švihlíkovou. Slova, která jako by byla ušita přímo na míru nejdůležitějším otázkám dneška.
K čemu také může dojít, pokud nebudeme dělat nic, o tom mluvila paní docenta také: „Když si uvědomíte, co se dnes děje, tak éra globalizace je jednoznačně spojena s tím – a to vidíme i u velikých zemí jako jsou Spojené státy – že se omezuje ekonomická suverenita států a větší moc získávají nadnárodní korporace…
May 10, 2020
Helena Máslová: V časech ohrožení se zvyšuje sexuální apetit. A to je dobře
Je jisté, že lidé, kteří nebudou unaveni z práce, budou mít větší sexuální apetit.
Reprodukční chování se zvyšuje v časech ohrožení, to z minulosti známe. Za druhé světové války byla porodnost vyšší než za první republiky.
Určitě se zvýší sexuální aktivita lidí, ale jestli to povede i k vyšší porodnosti, to závisí také na vitalitě a kondici těch jedinců.
Mnoho případů neplodnosti, které řeším v ordinaci, má třeba v pozadí chronický spánkový deficit.
Žijeme ve světě výkonu. Lidé také někdy považují početí za výkon…
Těhotná žena má většinou aktivnější imunitní systém.
Podíl neplodných žen je v české populaci opravdu vysoký, centra asistované reprodukce praskají ve švech.
10.05.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
May 8, 2020
Stanislav Motl 2. díl: Práce s internetem vede k otupění citlivosti a zmatenosti
V předchozí části našeho rozhovoru s novinářem a spisovatelem Stanislavem Motlem jsme si povídali třeba o tom, proč skončil s prací válečného zpravodaje. „Potkal jsem lidi, pro které už bylo válečné zpravodajství drogou. A já jsem se bál, aby se to nestalo drogou i pro mě. Uvědomil jsem si, že v různých konfliktech, třeba v Náhorním Karabachu, mě to začalo lákat, abych se tam vracel. Takže jsem se z toho vyléčil,“ vyprávěl Standa Motl. Mluvili jsme také o lidech, kteří si pletou historii s politicko-ideologickou interpretací historie, což je zásadní rozdíl. A padla zmínka o někdejším říšskoněmeckém ministrovi propagandy Josefu Goebelsovi, který novinářům radil, aby přímo nelhali, ale aby informace, které se nehodí, jen potlačili, a naopak ty, které se hodí, zvýraznili. V povídání o práci novinářů budeme se Stanislavem Motlem pokračovat i dnes, třeba jak se změnila v internetové době. 2. díl, 08.05.2020…
May 5, 2020
Ilona Švihlíková 3. díl: Éra globalizace, která přinesla omezování suverenity států, končí
V minulém díle jsme si povídali s paní docentkou Ilonou Švihlíkovou převážně o ekonomice – a to jak o globální, tak o národní. Mimo jiné řekla: „Mě skutečně drtí to, že my tady nemáme po třiceti letech jasně definovaný národní zájem, což se potom odráží v tom, že nejsme schopni a ochotni řešit základní deformace. Ať už jsou v daních nebo ve struktuře ekonomiky. Neříkám, že to je lehké. To vůbec není lehké. Ale je to možné.“ Velmi otevřeně rozvíjela toto téma, na které dnes všichni odvahu nemají, protože mnoho ekonomů podléhá ideologické módě globalismu, kdy jsou zmínky o národních zájmech účelově označovány za něco nepatřičného nebo dokonce špatného. Jenže ono to může mít – a v naší současné situaci to ani nemusí dlouho trvat – velmi vážné následky, tak jako následování jakékoli ideologie. Paní docentka Švihlíková totiž také varovala: „Kapitál má domov. A pojede dominant…
May 3, 2020
Radek Ptáček 2. díl: Samota zabíjí víc než kouření a alkohol
Je zajímavé, že poptávka po psychologických a psychiatrických službách je během krizí relativně nízká, ale ve chvíli, kdy pominou, tak se rozjede poptávka velká.
Velmi zjednodušeně řečeno je syndrom vyhoření reakce na nadměrnou zátěž.
Samota je pravděpodobně jeden ze zdravotně i psychicky nejvíce ohrožujících faktorů.
Jsou studie, které uvádějí, že samota zabíjí více než kouření a alkohol.
Je samota fyzická a samota emoční. Fyzická osamělost je těžká, ale pro řadu lidí může být nějak přijatelná. Daleko horší jsou pocity osamělosti emoční.
Duševní pohoda dítěte je přímým odrazem duševní pohody a stavu rodiče. Duševní stav dítěte nás doslova a do písmene zrcadlí.
Jestliže je pro nás dospělé nezbytné, abychom zůstávali v aktivitě a žili ve dni, který má strukturu, tak pro děti to je ještě mnohem důležitější.
Jestliže po dětech chceme, aby setrvávaly v aktivitě a dodržovaly řád, mus…
May 1, 2020
Stanislav Motl 1. díl: Někteří lidé si pletou historii s její ideologicko-politickou interpretací
V dnešní době, kdy je možné, že si každý vypráví skutečné, mnohdy důležité příběhy, jak se mu zachce, a přitom je přesvědčen, že právě jeho verze je dobrá, nejlepší a nejpravdivější, je velmi osvěžující narazit na člověka, kolegu novináře, který stále užívá staré, poctivé novinářské metody. Přitom nebyl vždy vypravěčem příběhů, ale byl také válečným zpravodajem – a dnes je už po řadu let naším asi nejznámějším vypravěčem lidských osudů. Uvádí na pravou míru osudy velmi známé, ale je také neúnavným objevitelem těch dávno i nedávno zapomenutých. Naším dnešním hostem je Stanislav Motl, původně válečný zpravodaj, dnes člověk, který každý den objeví nové téma, které by si přál zpracovat. Našel například pilota, který sestřelil Exupéryho, vydal se po stopách českého starosty Chicaga, Antonína Čermáka, objevil muže, který přímo v koncentráku zachránil tisícovku dětí,…
Apr 28, 2020
Ilona Švihlíková 2. díl: U nás, i ve vyspělých zemích, jsou skupiny, jež si vytvářejí zákony na míru
V minulém díle zazněla slova, která velmi přesně charakterizovala dnešní dobu: „Politická scéna se významně mění, což zasahuje v nějaké míře všechny vyspělé země. Jeden z důvodů této změny je koncentrace krizí. Vyspělé země zažívají velké množství velmi závažných poruch a nezdá se, že by strany od levého středu do pravého středu byly schopny na ty krize adekvátně reagovat, nehledě na to, že v některých případech za ně dokonce samy mohly. Máme tady antiestablishmentová uskupení, která vnímají politiku jinak. Já bych je neházela všechny do jednoho pytle. Někdy se říká, že to jsou populisté. Já to nemám ráda. Mám pocit, že populista je dnes každý, kdo chce brát v úvahu to, co si lidé myslí, že to je jako špatně, a nehájí zájmy nadnárodních korporací. Tak proti tomu bych se vymezila.“ Tato slova jsme mohli slyšet v minulém díle od paní docentky Ilony Švihlíkové. A ještě dodala: „To, co…
Apr 26, 2020
Radek Ptáček 1. díl: Rádi bychom ovládali lidi a situace. Ale my můžeme ovládat jen své reakce
Na začátku krize a v jejích prvních částech fungujeme, protože naše psychika je vybuzená, je připravena na nějakou akci. Čím déle v krizi zůstáváme, tím více se vnitřní zdroje vyčerpávají. K největšímu propadu pak dojde, až krize odezní.
Je nesmírně důležité zůstat neustále aktivní. Za druhé je nutné, abychom si vytvářeli v životě řád. Za třetí musíme mít nějakou perspektivu, Takže i když se dostávám do těžké situace, i když mi hrozí existenční potíže, tak musím vidět něco vepředu, na co se těším, co pro mě představuje nějakou oporu. Jakmile ztratím naději, propadám se do bažiny beznaděje.
Když mám problémy, musím kolem sebe vytvářet svět, který můžu ovlivňovat.
Tato situace je pro nás výzvou, můžeme se zase naučit být spolu.
Ptáme se, jakým způsobem máme pracovat s lidmi, se kterými není pohoda, kazí dobrou náladu a podobně. Ale já bych tu otázku opravil na to, jakým způsobem m…
Apr 24, 2020
David Bohbot 2. díl: Je velice důležité, aby každý, kdo je schopný a odpovědný, měl zbraň
V předchozí části rozhovoru jsme s instruktorem krav maga, rabínem a bezpečnostním expertem Davidem Bohbotem mluvili zejména o bezpečnosti, migraci a ochotě se bránit. „Máme co činit se špatnými lidmi, jejichž cílem je dostat Evropu do chaosu. Změnit celý kontinent, změnit náš styl života, naši kulturu a tradice. Oni se připravují a jednají. A my se také musíme připravit a dělat to, co dělat můžeme. A jestli to znamená více kontroly na hranici, tak proč ne… Stát Izrael je rozlohou asi čtvrtina České republiky a žije v něm také méně lidí. A přesto se dokáže spoléhat sám na sebe i v obraně. Takže ano, pokud bychom opravdu chtěli, můžeme tady také vybudovat armádu tak silnou, že bychom nepotřebovali už nikoho jiného, aby nás bránil. A tím nechci říct, že je špatné mít kamarády, třeba ve formě Visegrádské čtyřky.“ I tato slova zazněla od Davida Bohbota, kterého opět vítám a se kterým bychom rádi hov…
Apr 22, 2020
Petr Brukner: Nejsem přírodní typ. Na horách mi vadí moc kopců a málo kaváren.
Petr Brukner vypráví své zážitky z koronavirové karantény, co ho rozesměje a proč, a také o tom, jak se Jára Cimrman vypořádal s asijskou chřipkou a čím se můžeme od něj inspirovat.
22.04.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Apr 21, 2020
Ilona Švihlíková 1. díl: Existuje politický proud prosazovaný médii, který rozhoduje, co je správné
Hlavní obory našeho dnešního hosta, kterým je docentka ekonomie, jsou mezinárodní ekonomické vztahy, nejrůznější aspekty globalizace, měnové otázky, energetická bezpečnost a souvislosti mezi ekonomikou a politikou – a navrch ještě daňová problematika. Česko-německá spisovatelka Alena Vágnerová ve své knize „Nová generace českých intelektuálů“ o paní docentce napsala: „Větší pozornosti se jí dostává pro její podstatnou sociálně politicky angažovanou kritiku neoliberální ekonomie, povyšující trh nadevše a pro její angažmá v hledání alternativ. Ona sama o sobě říká, že ji zajímají rozpory ekonomismu, u kterých hrozí, že povedou ke kolapsu, protože politické elity nejsou schopny odvodit z krize konsekvence a vést společnost k novým řešením. Tím se zařazuje k řadě významných varovných hlasů, jako například Jean Ziegler, nebo nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz a také Paul Krugman.“
Z toho všeho j…
Apr 19, 2020
Ilona Švihlíková: Soběstačnost není sprosté slovo. Musíme hlídat hranice a posílit národní státy
Nemusí to být tak, že vstupujeme do krize, které potrvá řadu let. To není žádná danost. Třeba v USA jsou ty podpůrné ekonomické balíky skutečně masivní, mnohem větší než byly v souvislosti s velkou hospodářskou recesí.
Jestli si ovšem někdo myslí, že otočíme koly času zpět a vrátíme se do situace před koronavirovou krizí, tak to je dost naivní úvaha. Bude to jiný svět. Rozhodně dojde k významné restrukturalizaci jak uvnitř odvětví, tak bude docházet k velkým změnám i na úrovní globální ekonomiky.
Epidemie velmi silně posílí deglobalizaci. Bude mnohem větší důraz na vnitřní, lokální ekonomiku.
Hranice jsou nesmírně důležitá věc. Když systém – a nemusí to být jen stát – nemá hranice, nemůžete ho v žádném případě kontrolovat. Ale za to, co nemůžete kontrolovat, nemůžete nést odpovědnost.
Soběstačnost není sprosté slovo, má svou strategickou, bezpečnostní dimenzi. Potraviny, energetická…
Apr 17, 2020
David Bohbot 1. díl: Existují dvě skupiny migrantů. Utečenci před válkou a pak plánovaná invaze
Ještě v roce 2014 považovali lidé u nás podle výzkumu veřejného mínění za největší hrozbu mezinárodní organizovaný zločin, na druhém místě terorismus. Migranty lidé za důležitou hrozbu nepovažovali. Ovšem od roku 2015 se na první místa vnímaných hrozeb dostala spolu s terorismem i nelegální migrace. Od té doby jsou obě tyto hrozby vnímány jako velmi vážné, ale jejich váha se rok od roku snižuje. Proč? Teroristické útoky se dějí neustále, jen je jich méně než před lety, to nás asi ukolébalo do klidu. Migrantů sice nepřichází tolik jako v roce 2015, ale nyní jejich proud opět sílí.
Máme být klidní, když jich nepřichází miliony? Máme vůbec právo být v klidu? Co všechno se může zcela reálně stát, pokud budeme ignorovat vážné hrozby? Právě o těchto jevech budu hovořit s člověkem, jehož zkušenost je neocenitelná. Je to bezpečnostní expert, odborník na krizový management, instruktor bojového umění…
Apr 16, 2020
David Bohbot: Koronavirová krize může být současně i bezpečnostním rizikem
Koronavirová krize je současně i bezpečnostním rizikem. Může se zvýšit kriminalita. Pokud budou karanténní opatření trvat dlouho, někteří lidé nebudou mít co jíst a mohou překračovat zákon.
Jednu pozitivní věc tato koronavirová krize přinesla. Zastavila časovanou bombu na řecko-turecké hranici.
Ano, dokonce i Izrael, který je na mnoho rizik připraven, tuto pandemii v některých ohledech podcenil.
Nikdy nemůžeme být připraveni na všechno, to prostě nejde. Můžeme mít ale připraveny továrny, které dokážou okamžitě začít vyrábět ve velkém to potřebné.
Důležité je mít plán. Vědět, co v té které krizi budete dělat. A to tady chybí.
Reakce vedení země tady v České republice rozhodně nepatřila k těm nejhorším. Brali krizi vážně – a ukázali odpovědnost.
Migrace je větším nebezpečím než epidemie koronaviru.
Musíme mít kontrolu nad svými hranicemi. Ne je zavřít, kdepak, to ne, to by byla chyba. Ale musím…
Apr 14, 2020
Oldřich Vacek 3. díl: Ekologie je nauka o vztazích mezi vším. Cokoli uděláme, ovlivní i další prvky
„Ze zemědělství se stal průmysl. A víceméně jakýkoli strom, jakákoli mez se této technice plete do cesty. Je velké dilema, jak zemědělce donutit k tomu, že velká technika je špatná, že bychom ji měli odložit a vrátit se o něco zpět… Bohužel v roce 1948 nastal obrovský reset mozků lidí. Tím, že se rozryly meze, byly zlikvidovány vztahy nejen mezi lidmi, ale také staleté vztahy k půdě… Nyní máme v podstatě jen dvě cesty. Buď poslechneme varování ve formě sucha, nebo zhoršování stavu půdy – a upravíme obří lány, aby bylo možné pěstovat čisté a zdravé potraviny. A současně zachytit maximum vody – v podstatě vytvoříme nový model zemědělství. Nebo tato varování neposlechneme a dojdeme až k něčemu podobnému, jako třeba kdysi v Mezopotámii a jinde – že půdu zničíme a pak začneme umírat hlady.“ Tato silně varovná slova jsme slyšeli před týdnem v našem rozhovoru o půdě, stejně jako řadu věcí,…
Apr 12, 2020
Jaroslav Dušek 2. díl: Tato doba nám vyjeví, kdo je kdo
Co tady děláme? Proč tady žijeme? Abychom si stěžovali? Abychom přežívali mezi nějakými záplavami přístrojů a léků? To je ono? To chceme? A jak dlouho to chceme dělat?
Někteří lidé si asi myslí, že ty čínské bylinky, používané už 2 000 let, snad vymyslel Mao Ce-Tung.
Objevily se studie, minimálně už dvě, že antabus, doporučovaný Milanem Calábkem, by mohl léčit koronavirus. Jedna studie je americká, druhá je – myslím – čínská.
Píšou mi lidé, které antabus vyléčil z růstných nemocí.
Tato doba vyjeví, kdo je kdo. Tato doba vyjeví, kdo bude toužit žít pod restrikcí a bude se dožadovat ještě tvrdších opatření.
Nepotřebujeme, aby nás pořád kontrolovali lidé, kteří si o sobě myslí, že jsou chytřejší než ostatní, a mají potřebu pořád někomu vnucovat své představy o správnosti života. Ten svět – doufám – končí, odchází.
Když budou komunikační sítě stále takto sledovány, vytvoří si…
Apr 11, 2020
Veronika Salminen: Putin ví, že se nesmí stát „chromou kachnou“
Vladimír Putin si ústavními změnami zabezpečuje skutečnost, že nebude tím, čemu se (v Rusku) říká „chromá kachna“. To znamená, že se v následujících letech nestane člověkem, se kterým se už nemusí počítat, protože po něm přijde nějaký nástupce. On ví velmi dobře, že mezi neustále soupeřícími frakcemi na vrcholu ruské moci si musí udržet autoritu.
V tak uzavřeném (mocenském) systému, který v Rusku funguje, jež rozhodně není žádnou klasickou liberální demokracií, nemáte právní stabilitu, která je nezbytná při předávání moci. Politické nástupnictví je v Rusku vždy spojeno s otázkou stability…
Myslím si, že hlavním důvodem, proč Putin Medveděva odvolal, bylo, že Medveděv už byl dost nepopulární.
Rusko má velký ekonomický manévrovací prostor, mimochodem díky sankcím.
Putin v rozhovoru, natočeném v únoru, ale odvysílaném až v březnu naznačil, že ruské elity, tedy mocenské frakce v Rusku ma…
Apr 10, 2020
Veronika Salminen 3. díl: Rusko je a bude velmoc, která bude formovat mezinárodní vztahy
„Rusové si v případě Krymu velmi dobře uvědomovali, kde je čára, kam až mohou zajít. A nepřekročili ji ani při podpoře separatistů na Donbase, kterým pomohli jen do té míry, aby nebyli kyjevskou armádou poraženi. Ale nekonala se žádná invaze na Ukrajinu, vytvoření Novorossije, nebo dokonce dobytí Kyjeva, jak se v jedné chvíli na Západě spekulovalo. Nic z toho se nestalo a myslím, že to ani nebylo v plánu. Vladimír Putin se sice neobává jít do rizika, ale není to blázen, nešel by do nesmyslného hazardu. Je to dobrý taktik.“
Tento názor zazněl v předchozí části rozhovoru od historičky a politoložky, která se věnuje Rusku a Vladimiru Putinovi, Veroniky Salminen. Dále jsme hovořili o tom, v jakém stavu Vladimír Putin převzal moc v Rusku. Slyšeli jsme srovnání propadu ruského HDP na začátku devadesátých let s velkou hospodářskou krizí ve Spojených státech na začátku třicátých let. A dostali jsme se až k opatřen…
Apr 9, 2020
Amar Ibrahim: Radím lidem, aby se dobře připravili. Ta skutečná zkouška teprve přijde
Co bych poradil? Nepodléhat panice. Pustit si zprávy ráno a pak večer, nesledovat je pořád. A dodržovat doporučení státu, dodržovat hygienu.
Když si národ nepamatuje své dějiny, musí si je zopakovat.
Teď se zjistilo, že nějakých 60 % léků se vyrábí v Číně. My v Česku si vyrábíme zhruba 35 % potravin. To bychom měli rychle změnit.
Dobře připravená domácnost na krizové časy by měla vypadat zhruba tak, jak vypadaly spižírny našich babiček.
Narážím teď občas na lidi, kteří si začínají vážit takových úplně obyčejných věcí, jako si třeba sednout na terásku a dát si kávu.
Účelné je, aby rodina měla doma zásoby na měsíc.
Nedoporučuji spoléhat se na mražené potraviny.
Někteří lidé jsou tak odtržení od reality, že si prostě musí pořádně nabít hubu, aby se probrali.
Myslím si, že ta skutečná zkouška nás teprve čeká.
09.04.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Apr 8, 2020
Jaroslav Dušek 1. díl: Smrt nám připomíná, že je plnou součástí našeho života
Můžeme přemýšlet třeba o tom, jak by to vypadalo, kdyby se podobná koronavirová krize odehrávala před dvaceti lety, nebo v době, kdy nebyl internet… nebyli bychom tak zvláštním způsobem masírováni.
Dnes je doba, o které se domnívám, že se jmenuje Odhalení. Je to doba, kdy pod určitým tlakem každý z nás vyjeví, kdo je. Najednou ten, kdo trpí strachy, projeví strachy. Ten, koho se zmocňuje agrese, projeví agresi. Kdo má v sobě udavačský impuls, začne udávat lidi.
Tato situace nám umožňuje uvidět ono zapomnění, odvrácení se od Zdroje, soustředění pozornosti pouze na lidskou aktivitu, na představu, že člověk je nadřazen ostatnímu stvoření.
Smrt se nám připomíná, vstupuje do našeho zorného pole, připomíná, že je plnou součástí života, že ji nikdy nemůžeme úplně vytěsnit.
Dobře víme, že dlouhodobě nám byly vysílány signály, že imunita lidská klesá. Za poslední desítky let neustále přibývalo nemocn…
Apr 7, 2020
Oldřich Vacek 2. díl: Máme jen dvě cesty: menší pole a zachytávání vody nebo zničení půdy a sucho
„Dosáhli jsme toho, že hlavní zdroje obživy obyvatel venkova přestávají pro většinu z nich existovat. Historicky to vždy byly zejména zemědělství a lesnictví. Ještě za první republiky žilo obrovské množství lidí, kolem osmdesáti procent na venkově, a ten jim byl schopen poskytnout plnohodnotnou obživu. Jenže to se úplně otočilo. V současné době je v zemědělství zaměstnáno jen něco přes dvě procenta obyvatelstva. Tato dvě procenta práceschopných lidí obdělávají veškerou půdu, kterou před osmdesáti lety obdělávala většina populace.“
Ano, všichni kdo jste nás slyšeli před týdnem, tak víte, že právě o tomto jsme mluvili s naším hostem. A dnes v debatě pokročíme o kus dál a budeme hovořit o tom, jak do zemědělství zasáhly průmyslové postupy. Protože právě průmysl změnil naše zemědělství takříkajíc od A do Z. Opět s doktorem Oldřichem Vackem. 2. díl, 07.04.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Apr 5, 2020
Daniela Kovářová 2. díl: Silný vztah krize posílí a slabý vztah oslabí
Jestli by tento krizový stav byl příležitostí alespoň pro jednu dvojici, která by se domluvila, byť předtím nemohla, tak budu držet palce, aby jim to zůstalo i poté, co nouzový stav skončí.
Myslím, že přijde řada dalších opatření… mluví se třeba i o jakési dluhové amnestii.
Až to skončí, tak budeme mít všichni spoustu humorných, vtipných, paradoxních i drastických zkušeností a my spisovatelé budeme moci psát knihy z doby koronaviru, na což se moc těším.
Platí, že silný vztah krize posílí a slabý vztah oslabí.
Nejen home office, ale i karanténa je velkým útokem na naši sebekontrolu a naše sebeovládání.
2. díl, 05.04.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Apr 4, 2020
Cyril Höschl 2. díl: Sdílená starost, poloviční starost. Je důležité mít se komu svěřit
Někdo říká, že hysterici, kteří nebezpečí přeceňují, zachraňují ty racionalisty, kteří ho podceňují. Iracionalita je prý prevencí zkázy. Ale na druhou stranu panika sice zpomalí šíření infekce, ale zároveň sama vyvolává řadu dalších, do té doby nepředvídaných jevů.
Dovedu si představit, že z těch, kteří přijdou o všechno a přestanou být schopni uživit svou rodinu – a to nechci malovat katastrofické scénáře, ale takový myšlenkový experiment – se mohou nakonec rekrutovat ti, kteří ukončí svůj život sebevraždou. A to jsou mrtví, které je potřeba také započítat mezi oběti katastrofy. Jako oběti opatření, ne přímo koronaviru.
Ta restriktivní opatření dohromady s tou infekcí žádný zázrak neudělají, ale tím, že ji zpomalí, tak zpomalí průtok (vážných pacientů) tím úzkým hrdlem (kapacit našeho zdravotnictví) a podaří se daleko víc lidí zachránit.
Sdílená starost je poloviční starost.…
Apr 3, 2020
Veronika Salminen 2. díl: Putin moc dobře ví, co si může dovolit
„Každá velmoc má svá specifika a charakteristiky. Má je také Rusko a musíme s nimi zkrátka počítat. To však neznamená, že bychom měli náš vztah s Ruskem založit jen na tom, že mu budeme donekonečna něco vyčítat, neustále se ho bát nebo se ho permanentně budeme snažit změnit. Kritika Ruska je totiž často spojena s naším pocitem, že by se mělo změnit, a pak teprve ho budeme brát vážně. Ale tato představa je naivní.“
Tato slova zazněla v našem předchozím rozhovoru od historičky a spisovatelky Veroniky Salminen. Ta dále řekla, že „nálada, kterou u nás vytvářejí politici převažujícího proudu, je postavena na rusofobii, a postoji k Rusku, který zdůrazňuje jen negativa.“ Paní Salminen míní, že „o Rusku se musíme snažit dozvědět maximum reálných informací, jak negativních, tak pozitivních. Klidně se na Rusko dívejme s nedůvěrou, ale stejně tak se dívejme s nedůvěrou i na ostatní velmoci.“
V naší min…
Apr 2, 2020
Daniela Kovářová 1. díl: Krize je jako lupa. Zvýrazní to, co v člověku je
Běžně dostáváme v naší poradně otázky, na které naše legislativa nemá odpověď.
Hledáme a balancujeme na pomezí práva a psychologie vztahů.
Žádné opatření ani dnes nezakazuje rozvedeným rodičům vyměňovat si děti.
Nejhorší smrt je z leknutí.
Jsme v nestandardní situaci. Nechci říkat přímo válečné situaci, ale na toto období jsme nikdo nebyli schopni se připravit. Žádná legislativa na to není nastavena. Stačí se podívat do zahraničí, abychom viděli, že všechny státy na světě se s tou situací perou srovnatelně, jsou jen drobné rozdíly.
Krize je jako lupa. Zvýrazní to, co v člověku je.
1. díl, 02.04.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Apr 1, 2020
Cyril Höschl 1. díl: Můžeme teď v lidech objevovat to, co v nich skutečně je. Negativní i pozitivní.
Demokracie je ideální – byť jak se říká, nejlepší ze všech špatných způsobů vládnutí – do relativní pohody. Ve chvíli, kdy jsme něčím ohroženi, z vesmíru, ze zahraničí, chorobou, tak je třeba se semknout a abdikovat, rezignovat na mnoho svých práv, která jsou samozřejmá v době luxusu, ale je třeba je opustit ve chvíli, kdy musíme jednat rychle a musíme se omezovat.
V těch (společensky těžkých, krizových) situacích se populace dělí do takových dvou skupin. Do jedné, ve které se začnou objevovat ty nejtemnější a jedovaté negativní síly, které v každém trošičku někde dřímou – urvat pro sebe, co se dá, zachránit se na úkor jiných a podobně. A na druhou stranu v těch ušlechtilejších a civilizovanějších seskupeních se ve zvýšené míře projevují principy solidarity, vzájemné pomoci, ohledu na druhé. A tyhle dva trendy se spolu mísí.
Máte teď možnost objevovat v lidech to, co v nich opravdu je. To neg…
Mar 31, 2020
Oldřich Vacek 1. díl: Krajina se u nás mění v suchou step
Lidé utíkají z velkých měst na venkov. Města jsou pro ně jednak stále dražší, a také přibývá lidí, kteří si cení klidu a blízkosti přírody na venkově. To je jeden typ zpráv, které můžete číst nebo slyšet v posledních letech. Ale souběžně s nimi je tady ještě další typ informací, například: venkov se vylidňuje, problém mají zejména menší obce, kde často zůstávají už jen starší lidé, mladí odcházejí do měst za prací.
Netřeba velké bystrosti, aby člověk poznal, že jsou to na první pohled zprávy zcela opačné. Jak je tomu tedy doopravdy? Jaký trend převažuje a jak je na tom náš venkov? Jakou má budoucnost? To vše dnes probereme s doktorem přírodních věd, Oldřichem Vackem, který pracuje na České zemědělské univerzitě v Praze na Fakultě agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů a také na Katedře zahradní a krajinné architektury. Působil také jako ředitel Pražské botanické zahrady a pre…
Mar 29, 2020
Matyáš Zrno 3. díl: Někdo musí dělat světového četníka
Každá nestabilita v našem okolí se bohužel projeví i u nás.
Například v Egyptě je dotovaná cena chleba. Kdyby se přestala dotovat, ulice může klidně vybuchnout.
Íránu je vždycky důvod se bát. Nevynechá jedinou příležitost uškodit Západu.
Některé ošklivé režimy byly nahrazeny něčím ještě horším, a tím je chaos a bezvládí.
Koronavirus by mohl s íránským režimem zamávat.
Afghánistán se může stát dalším rezervoárem uprchlíků.
Dnes se do afrického Sahelu stahují islamisté z Blízkého východu.
Bohužel světového četníka musí někdo dělat.
3. díl, 29.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 28, 2020
Miroslav Bárta 2. díl: Příběhy začátků a konců civilizací, informační manipulace i oprátky od kolegů
Na začátku i konci nějaké civilizace je obvykle velký konflikt.
Každá civilizace je založena na sdílených hodnotách a implicitním, respektive nekanonizovaném právu, leadershipu a vizi. To nesmí chybět. To jsou fenomény, které nejdou nacpat do excelových tabulek, proto se tomu dlouhé roky každý smál.
Musíme se modlit, aby do této krize s koronavirem nepřišla nějaká další krizová událost typu blackoutu, povodní a podobně, To by byl takový nával na naše zdroje, kapacity a možnosti, že bychom se opravdu museli začít všichni modlit.
Díky Gutenbergovi začaly informace kolovat po světě, získali jsme možnost je mnohem lépe uchovávat a masově je rozšířit. Přesně od toho okamžitě začíná raketový vývoj všech věd. Dnes každý ví „všechno, co má být“ a s tím klesá role skutečných odborníků. Zaměnili jsme informace za poznání. Myslíme si, že když k něčemu najdeme informace, že to i poznáváme, což je absolutn…
Mar 27, 2020
Veronika Salminen 1. díl: Informace a názory o Rusku jsou v mainstreamu většinou negativní
Spisovatel Maxim Gorkij prý kdysi prohlásil: „Rusko má dvě tváře. Jednu laskavou, tu slovanskou. A druhou tatarskou, krutou a zlou.“ Zní to zajímavě, mnohem zajímavěji, než mnoho současných textů o Rusku. Ale je to výstižný popis? Není poněkud černobílý? Co na tom. Černá a bílá jsou základní barvy, které dnes používáme při popisu světa. Faktem je, že o Rusku dnes mluví prakticky každý – a prakticky nikdo mu nerozumí. A stejně často, a možná pokud je to vůbec možné, ještě častěji se mluví o jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je právě v těchto dnech 20 let u moci v nejvyšší pozici ruského státu. Jak vnímá Západ jeho osobu? Když to zestručníme, tak dostaneme opět jen dva černobílé pohledy. Velká část politiků se ho usilovně snaží vykreslit jako ztělesnění všeho zla ve světové politice. A někteří lidé v něm naopak vidí naději a spásu. Kde je pravda? Jak už to tak bývá, asi bude ně…
Mar 26, 2020
Matyáš Zrno 2. díl: Prezident Erdogan vede hybridní válku proti Evropě
Řecká hranice se nedá bránit bez přijatelné míry násilí.
Symboly jsou nesmírně důležité. To, že si Angela Merkelová udělala selfie s mladým syrským uprchlíkem, to byla jasná zpráva: „Pojďte dovnitř, tady vás uvítá sama kancléřka.“
Jednoznačně byla iluze to, co se říkalo, že nelze bránit hranice a že máme brát migraci jako nějaké přírodní události, se kterými nic neuděláme, které prostě přijdou a odezní.
Klasické metody jako plot, policie a slzný plyn na migranty fungují.
Německo v době vrcholící migrační krize procházelo kolektivní autohypnózou o tom, že to všechno zvládne a že je jeho morální povinností přijmout v podstatě kohokoli. Člověk tehdy měl dojem, že došlo k jakési kolektivní ztrátě zdravého rozumu.
2. díl, 26.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 25, 2020
Miroslav Bárta 1. díl: Zažíváme zásadní proměnu společnosti, restart lidství, ale i úplné selhání EU
Jsme v přímém přenosu svědky skokovité přerušované rovnováhy, kdy se ze dne na den společnost zásadně proměnila. A už se to pravděpodobně nikdy nevrátí do úplně stejného světa, jaký byl předtím.
Jak šel čas, tak se ukázalo – k mému obrovskému překvapení – že archeologie je výsostně politická věda, protože popisuje věci, které tady byly, jsou a budou, což znamená, jak je společnost uspořádaná, jakým způsobem funguje stát, jakým způsobem se společnost vyrovnává s osobními ambicemi, jak fungují elity, co to ty elity jsou, jaký význam hrají levné zdroje energie nebo naopak nedostatky energie pro vývoj civilizace, jak se ta nebo ona společnost vyrovnává se změnou přírodního prostředí… Všechno tady bylo – pokaždé to má samozřejmě jinou formu.
Došel jsem k tomu, že archeologie, jak ji vidím já, je strategická věda. Jako jediná je schopná popsat vývoj civilizací v dlouhých časových řadách.
Nikom…
Mar 24, 2020
Petr Pokorný 3. díl: Obyvatelé států s prudkou reprodukcí časem nahradí naši populaci, která vymírá
Mnoho věcí, jež slyším při rozhovorech s různými hosty, slýchám ráda. Ale některé bych raději neslyšela. Jako ta, když před týdnem biolog Petr Pokorný pronesl věty: „Je to generační konflikt. Svět je stále složitější a technologie postupuje tak rychle ve vývoji, že generační konflikty prohlubuje. A generační propasti jsou dnes mnohem hlubší, než byly generační propasti v minulosti.“ Jsou to smutná slova. Chce se nám vůbec o takových věcech přemýšlet? Komu by se chtělo… Ale obávám se, že pokud se nemá situace zhoršovat, pokud máme něco udělat pro její zlepšení, nezbývá nic jiného, než se jí poctivě věnovat. Protože jinak to může být skutečně zlé. A Petr Pokorný pokračoval: „Přes všechnu hysterii a snahu jsou opatření proti klimatickým změnám špatná, dokonce kontraproduktivní, a vedou k ještě větší produkci uhlíku. Například biopaliva, která mají vedlejší afekty, a ty jsou úplně kat…
Mar 23, 2020
Rastislav Maďar 2. díl: Epidemie změní pohyb lidí a zboží na celé planetě
S epidemiologem Rastislavem Maďarem jsme si minule povídali o vlastnostech koronaviru a o odlišnosti této epidemie oproti ostatním, které zažil třeba na svých misích v Africe. Povídali jsme si také o přístupu jednotlivých zemí k prevenci šíření nákazy. Zmínili jsme náš poměrně razantní i například benevolentní přístup britský. Povídali jsme si i o tom, zda se dá předvídat, jak se bude vir chovat nadále, a kdy se můžeme dočkat účinného léku. A v těchto tématech pokračujeme i dnes.
2. díl, 23.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 22, 2020
Milan Calábek: Je to supervirus s jakým jsme se ještě nesetkali – to uvidíme za chviličku
Člověk je jednota ducha a těla a takto má smysl k němu přistupovat. S tím souzní většina z nás, ale téměř zákonem je to pro lidi, kteří se věnují celostní medicíně… Jak tomu ovšem je v případě viru? Na názor jsme se zeptali Milana Calábka, zakladatele Univerzity nové doby. Ještě připomenu, že je to muž, který se věnoval etnografii, cestoval, studoval budhismus, meditoval v Nepálu a věnoval se také léčitelství. V 70. a 80. letech minulého století spolupracoval s psychoenergetickou laboratoří profesora Františka Kahudy.
22.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 21, 2020
Rastislav Maďar 1. díl: Takto se budeme velmi pravděpodobně muset chovat i v budoucnu
Lidstvo za svou existenci zažilo mnoho epidemií. Morová rány ve starověku či středověku mnohdy snížily populaci v Evropě i na polovinu. Athénský mor, justiniánský mor. Epidemie cholery, tyfu… byly vždy souputníky člověka. Ale odvykli jsme, protože už prakticky sto let jsme v Evropě, ani v Americe nic až tak dramatického nezakusili… Budeme si opět muset zvykat, anebo jde o to jen přestát tento úlek v podobě koronavirové epidemie? O tom všem si dnes povídám s Rastislavem Maďarem, jehož oborem je epidemiologie, prevence a kontrola infekčních chorob a cestovní a tropická medicína. Z lékařské fakulty Ostravské univerzity, z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví. Jako lékař byl na misích v Tanzánii, Malawi, Srí Lance, Nepálu.
1. díl, 21.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 20, 2020
Pavel Černý 4. díl: Země musí být bezpečná – bez bezpečí již nic dalšího fungovat nebude
„Faktem je, že dnes už můžeme říci, že si Evropa sama dováží svého nepřítele. To, o čem se dříve jen šeptalo, co politici na začátku říkali velmi opatrně, už dnes říkají naplno. A pokud nám bude někdo ve jménu čehokoli vnucovat lidi, ze kterých se stanou nepřátelé naší země, naší společnosti, naší kultury, je to cesta do pekel.“ Na tato slova v minulém díle našeho rozhovoru s podplukovníkem Pavlem Černým reagovali mnozí z vás. Možná proto, že je to stále živé téma. Německo totiž na konci minulého roku znovu přišlo s dalším nápadem na povinné přerozdělování migrantů do všech evropských zemí, bez ohledu na to, jestli je dotyčné země chtějí, nebo ne – nebo i na to, jestli migranti chtějí do té či oné země jít, nebo nechtějí. Už se pomalu zdá, že se Německo ve svém nápadu na kvóty – ať už se jmenují a maskují jakkoli – nějak zaseklo a není vůbec ochotno přemýšlet o čemkoli ji…
Mar 19, 2020
Jitka Vydrová: Není pravdivá informace, že na chřipku umírá více lidí…
Je v našich krajích zavedeným zvykem, že když se necítíme dobře – jdeme k lékaři. S chřipkou či kašlem vyrazíme k praktickému lékaři či k odborníkům na ORL. V těchto dnech nám to ale vláda neradí. Pokud máme příznaky, zkontaktujme se s lékaři po telefonu a v případě, že budeme vykazovat symptomy koronavirové infekce, tak musíme na testy – a v případě, že jde o běžnou chřipku či nachlazení, tak se raději vylečme doma… Jak vnímá současnou epidemii primářka Hlasového centra Praha, paní doktorka Jitka Vydrová?
19.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 19, 2020
Václav Cílek 2. díl: V Evropě teď budeme pozorovat etnické rozdělení kontinentu
O geologa Václava Cílka jste si opakovaně psali, že byste právě jeho potřebovali v těchto dobách slyšet. Václav Cílek si s námi povídal už minule a povídali jsme si o historických konsekvencích, o morových ranách, o zkušenostech, které lidstvo za své putování má. A v tomto rozhovoru budeme pokračovat i dnes.
2. díl, 19.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 18, 2020
Václav Cílek 1. díl: Očekávám, že celý tento rok bude anomální, bez ohledu na koronavirus
Když jsem vás vyzvala, abyste si napsali, koho v této době potřebujete slyšet, čí rady dolehnou k vašim uším, případně kdo vás nejvíce uklidní, nejčastěji zaznělo jméno Václav Cílek. A tak ho tady máme, protože chceme, abyste z Kupředu do minulosti načerpali nejen informace, ale také rozvahu. Václav Cílek, geolog a esejista, ale také člověk, který se kolapsy zabýval před třiceti lety, tedy ještě v době, kdy nikoho ani nenapadlo, že ten ideální svět by mohl mít nějakou šmouhu…
1. díl, 18.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 17, 2020
Petr Pokorný 2. díl: Současný klimaalarmismus je anticivilizační aktivismus
Občas v našich rozhovorech zazní slova, která nemohu dlouho dostat z hlavy. Jako ta, jež zazněla přesně před týdnem: „Věda není držitelem pravdy, věda je nositelem poznání. Je základní omyl, když si někdo myslí – a jsou to často nevědci, ale bohužel i vědci sami – že věda dochází k nezpochybnitelnému poznání, které pak může komunikovat tím stylem, kterým se to děje v tak módním tématu, jakým je dnes klimatická změna.“ Tato slova pronesl jeden z našich největších znalců přírody a klimatu, jeden z nejzkušenějších vědců v této oblasti, biolog, paleoekolog Petr Pokorný, ředitel Centra pro teoretická studia, což je společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Hovořili jsme také o politických objednávkách na vědecké práce, o tlaku na vědce ze strany aktivistů i z jiných stran – a také o chybách a selháních. Ale samozřejmě byla řeč hlavně o přírodě, o problémech, kt…
Mar 15, 2020
Matyáš Zrno 1. díl: Evropská unie vůbec nebyla schopna reagovat na Erdoganovu dezinformační kampaň
„Říkali nám, že před takovým množstvím lidí se hranice prostě uhájit nedá a ploty nepomáhají. Teď vidíme, jak Řekové drží tisíce migrantů na turecké straně hranice. Za plotem. Říkali nám, že není možné zastavit čluny mířící na Lesbos. Teď je řecké námořnictvo zastavuje. Říkali nám, že Maďarsko se tvrdým přístupem k migrantům vyobcovalo z evropské rodiny. Teď v němém úžasu můžeme sledovat, jak Ursula von der Leyenová chválí Řecko za to, že je „štítem Evropy“. Hra na větší morální převahu, kterou evropské elity tak dokonale předvedly před pěti lety, skončila. Na zadostiučinění ale není čas…“ To jsou slova mého dnešního hosta, kterým je Matyáš Zrno. Šéfredaktor Konzervativních novin, šéfredaktor časopisu Psychologie dnes. V roce 2010 vedl české civilní experty v Provinčním rekonstrukčním týmu v afghánské provincii Lógar.
1. díl, 15.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 14, 2020
Marian Kechlibar: Dutohlavové neškodí jen v internetových diskusích, ale i venku mezi námi
Už pár let se snažíme upozorňovat na situace, které mohou nastat. Ovšem teď nastala změna. Trochu strašit má cenu, když je společnost blazeovaná a přesvědčená, že mejdan nikdy neskončí. Když jsou ovšem lidé vyděšení, tak začínáme uklidňovat. Ale ani to uklidňování nesmí být prolhané. Tento týden jsem byla na kávě se svou známou klientkou a ta mi po hodině povídání řekla: „ Ta karanténa je skvělá. Stihla jsem udělat takových věcí – zařídila jsem úřady, stavební povolení… Nejtěžší na tom bylo vysvětlit synovi, aby ve škole říkal, že jsme nebyli v severní Itálii, ale v jižním Tyrolsku…“
Tohle byl pro mě tak zásadní okamžik, že jsem si řekla, že jen chlácholit by byla medvědí služba. A proto vám nabídneme to nejdůležitější, co nám v tuto chvíli může pomoci. Faktické, pragmatické informace. 14.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 13, 2020
Pavel Černý 3. díl: Evropa si v podobě teroristů sama dováží svoje nepřátele
„Doba se změnila. Dnes nejsou největším nebezpečím atomové bomby, ani chemické zbraně. Příští konflikt nebude veden prostřednictví tankových útoků. Dnes nás ohrožuje terorismus nebo výbuch náhlé kriminality v ulicích třeba kvůli vyčerpání bezpečnostních složek. To jsou reálné hrozby dnešní doby. Příprava na hrozby, zabezpečení před nimi vždy musí jít s dobou.“ Tato slova jste mohli slyšet v minulém díle našeho povídání s bezpečnostním analytikem, podplukovníkem Pavlem Černým. A v jedné části našeho rozhovoru mluvil i poněkud zlověstně: „Jsme nesmírně senzitivní na to, že ztrácíme naše práva a naši svobodu v oblasti bezpečnosti. To by si měli v Bruselu uvědomit. My jsme nesvobodu zažili ještě nedávno, oni ne. Opakovaně se potvrdila hrozná zkušenost, že když vládci s lidmi zamýšleli něco opravdu ošklivého, vždy je napřed odzbrojili. Nebuďme proto hloupí a po tolika zkušenostech neopakujme…
Mar 11, 2020
Václava Adámková 2. díl: Musíme být hlavně odpovědni k okolí. Na koronavirus účinkuje i běžné mýdlo.
Vítáme vás u druhého aktuálního rozhovoru k nejnovějšímu dění o koronaviru. Opět s primářkou mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a primářkou Antibiotického centra, paní Václavou Adámkovou.
2. díl, 11.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 10, 2020
Petr Pokorný 1. díl: Existuje část vědců, u kterých se spojují role vědce a aktivisty
Žijeme v éře klimatické krize, alespoň to tvrdí jedenáct tisíc vědců, kteří klimatickou krizi na konci minulého roku vyhlásili. Změny klimatu se podle jejich dat zrychlují a plány jednotlivých zemí na omezení emisí jsou podle nich nedostatečné. Vědci ze 153 zemí světa tvrdí, že klimatické změny úzce souvisí s životním stylem bohatých – a zrychlují se kvůli kácení lesů, častému létání nebo využívání fosilních paliv. Klimatické změny jsou podle zprávy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu při OSN také spojeny s nárůstem extrémního počasí, vymíráním druhů, růstem hladin moří a nedostatkem potravin. Shrnuto a podtrženo se v článku zveřejněném v odborném časopisu BioScience uvádí, že světu hrozí nepopsatelné utrpení.
Se sílícím tlakem na změny se ale na druhé straně rozrůstají řady vědců, kteří varují před unáhlenými závěry, poukazují na to, že by to nebylo poprvé, kdy by dobré ú…
Mar 9, 2020
Václava Adámková 1. díl: Na některé infekce se umírá mnohem více, než na koronavirus
Opět vás vítáme u dalšího aktuálního rozhovoru k nejnovějšímu dění. Dnešním tématem je koronavirus, který je bezkonkurenčně nejčastějším námětem debat v posledních dnech a týdnech. Hostem k tomuto tématu je primářka mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a primářka Antibiotického centra, paní Václava Adámková.
1. díl, 09.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 8, 2020
Andor Šándor 2. díl: Čím více migrantů sem pustíme, tím více jich ještě potom přijde
Druhý díl speciálního, aktuálního rozhovoru k nejnovějšímu dění. Tématem je opět migrantská krize na řecko-turecké hranici, kterou uměle vyvolal turecký prezident Erdogan. Jde spíše o regionální lapálii, která si nezaslouží nějakou přehnanou pozornost, nebo se na řeckých hranicích právě bojuje za budoucí podobu Evropy?
Hostem je bývalý šéf vojenské rozvědky, generál Andor Šándor.
2. díl, 08.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 7, 2020
Andor Šándor 1. díl: Erdogan nás vydírá. Problémem je, že se tomu neumíme postavit
První díl speciálního, aktuálního rozhovoru k nejnovějšímu dění. Tématem je migrantská krize na řecko-turecké hranici, kterou uměle vyvolal turecký prezident Erdogan. Jde spíše o regionální lapálii, která si nezaslouží nějakou přehnanou pozornost, nebo se na řeckých hranicích právě bojuje za budoucí podobu Evropy?
Hostem je bývalý šéf vojenské rozvědky, generál Andor Šándor.
1. díl, 07.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Mar 6, 2020
Pavel Černý 2. díl: Západ nám vnucuje způsob života a pojímání bezpečnosti, které nefungují
Přesně před týdnem jsme hovořili v prvním díle rozhovoru s bezpečnostním expertem Pavlem Černým o tom, že pokud bychom zabavovali zbraně té slušné a opakovaně prověřované části veřejnosti, a dokonce – jak to vidíme na západ od nás – i sebeobranné prostředky, tak tím odzbrojíme právě potenciální oběti kriminálníků a teroristů. A to by rozhodně nikomu větší bezpečí nepřineslo. Podplukovník Černý také upozornil na fakt, že pokud by třeba na několik dnů spadla kompletně elektrika, může se ve společnosti začít dít něco, co dnes vůbec nečekáme. V takových chvílích totiž často ve společnosti přebírají moc dravci. Na to všechno by soudní lidé měli být normálně připraveni, mít doma alespoň základní zásoby, jak to třeba doporučují i státní instituce některých států, mít aspoň na pár dnů co jíst, co pít, nějaké svíčky a podobně. A je rozumné se mít také čím bránit, protože právě…
Mar 3, 2020
Jan Zrzavý 3. díl: Nikdo nezabrání genetickým zásahům do člověka, když je technologie a poptávka
Značnou část našeho rozhovoru s profesorem Janem Zrzavým přesně před týdnem jsme věnovali debatě o rodině, zvláště její budoucnosti. Pan profesor soudí, že nezmění-li se nějak zásadně podmínky, ve kterých žijeme, tak rozklad rodiny bude nejspíše pokračovat. Ale také upozornil, že změna může být úplně snadná. Jestli chceme pomoci rodině, aby se lidé více množili, tak jedním škrtnutím pera zrušme starobní důchod – jakmile zmizí starobní důchody, o generaci později se zvýší fertilita, říká pan profesor Zrzavý. Samozřejmě asi každého posluchače v té chvíli napadlo, že to je nemožná věc, protože si nikdo nedokáže představit politika, který by něco takového navrhl. Nemluvě o tom, že nikdo asi netuší – a většina snad ani nechce tušit – jaké by to mohlo mít další důsledky. Často se ale při našem povídání minule i předminule zdálo, že pan profesor politické prosazení svých teorií neřeš…
Feb 28, 2020
Pavel Černý 1. díl: Je lepší mít šanci přežít při obraně se zbraní, než mít jistotu zemřít bez ní
Žijeme v dlouhém, až neobvykle dlouhém období míru a klidu, a také v jedné z vůbec nejbezpečnějších zemí v Evropě a na celém světě. A přiznejme si pravdu – jakkoli je nepříjemná – že máme skoro všichni zkušenost, jak mohou ony věčné časy vzít rychlý konec. Naši předkové říkávali, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými předsevzetími. Tato staletá moudrost se ukazuje aktuální i dnes ve snaze některých politiků odzbrojit občany, protože úsilí, které tito politici vyvíjejí, se samozřejmě netváří jako snaha změnit náš svět k horšímu, ba právě naopak. Ovšem někdy se mohou zvrhnout i dobré úmysly, kterým říkáme pokrok, solidarita, pomoc lidem v nouzi nebo bezpečnější svět beze zbraní. Z minulosti už víme, jak katastrofálně dopadly pokusy o zavedení utopie do praxe. Co by to mohlo přinést, kdybychom těmto iluzím podlehli právě teď, v této době?
O tom všem a řadě další témat budeme ml…
Feb 25, 2020
Jan Zrzavý 2. díl: Nikdo neví, jaká je budoucnost... Kdo říká, že ví, se buď mýlí, nebo lže
Přesně před týdnem v našem rozhovoru s profesorem Janem Zrzavým zazněla jedna nesmírně závažná informace – prohlásil, že se blížíme situaci, kdy lidstvo bude moci řídit poprvé v dějinách svou vlastní evoluci, což žádný organismus neumí. Takže není vyloučeno, že budeme schopni sami sobě ordinovat ty správné genetické změny. To by byla záležitost zcela bezprecedentní a nikdo netuší, k čemu by to mohlo vést. A je samozřejmě velkou otázkou, jestli je na něco takového lidstvo už dostatečně připraveno. Hovořili jsme také o rodině, která přestala být ekonomickou jednotkou. Když začala průmyslová revoluce, rozbily se tradiční rodinné svazky, které byly založeny na tom, že nová rodina vznikla v místě, kde žila ta stará. Ale od průmyslové revoluce je běžné, že vzniká nová rodina a odstěhuje se jinam. Tím vznikla takzvaná nukleární rodina, na níž je něco divného. Mimochodem, právě této rodině se omyle…
Feb 21, 2020
Vítězslav Kremlík 3. díl: Klimaticko-průmyslový komplex zneužívá děti jako Gréta ke svým zájmům
V minulém díle našeho povídání s klimaskeptikem Vítězslavem Kremlíkem jsme rozebírali více souvislostí, než se obvykle v podobné diskusi zmiňuje. Pan Kremlík položil otázku: „Jestliže někdo chce odstranit národní státy, jak je přiměje, aby se vzdaly části suverenity?“ A odpověď na ni podle něho zní: „Musí vytvořit vizi širších problémů, které překračují hranice států. A pokud takové problémy nejsou, tak si je musí vymyslet. Nebo případně musí vzít nějaký reálný menší problém a nafouknout ho.“ Upozornil také na to, že v současnosti je šířena zelená ideologie zmaru, deprese a apokalypsy v situaci, kdy se nám poprvé v dějinách daří na Zemi vypořádat s hladem a extrémní chudobou. Není ještě vyhráno, ale situace se podle jeho slov výrazně zlepšuje. A samozřejmě jsme se zmínili také o mládeži, která je cílem ideologické agitace, a aktivistech, jako je třeba švédská školačka Greta Thunber…
Feb 18, 2020
Jan Zrzavý 1. díl: Současné problémy řešíme vzorci, jež vznikly, když jsme byli lovci a sběrači
Změn, které se na nás v posledních letech valí, je tolik, že jeden současný rok života v současné době vydá za celý život člověka ve středověku. Mnohé z těchto změn jsou natolik razantní, že vyvolávají otázky, jak to může dopadnout? Kam tento vývoj povede? Ale takto se i v minulosti ptali určitě mnozí, a proto nám také naši předkové odpovídají. Například: „Jsem si jist, že jsme pány svého osudu, že naše úkoly, jež před námi leží, nejsou nad naše síly, a že žádná dřina a úsilí, nejsou větší, než můžeme snést. Dokud věříme tomu, co děláme a dokud máme nezdolnou sílu vítězit, vítězství je naše.“ Tak pravil politik Winston Churchill, premiér Spojeného království na počátku druhé světové války. Pro Evropu tehdy uhodila nejtemnější hodina- a kde kdo ztrácel víru. A ukázalo se, že Churchill měl pravdu. Politikovi kupodivu přizvukuje také i básník. „Náš osud není vepsán ve hvězdá…
Feb 14, 2020
Vítězslav Kremlík 2. díl: Dětem je desítky let vymývána hlava apokalyptickou klimatickou propagandou
„Není pravda, že klimaskeptici popírají změnu klimatu, nejsme popírači. My pouze říkáme, že klimatická změna tady byla odjakživa. Takže je nesmysl to, co tvrdí aktivisté, že klimatická změna už se blíží, nebo už začíná. Nemůže se blížit ani začínat, protože tady byla vždycky.“ Tato slova si asi vybaví všichni posluchači, kteří slyšeli první díl našeho povídání s naším asi nejpracovitějším klimaskeptikem, panem Vítězslavem Kremlíkem. Vyprávěl také o tom, že lidé mají podle něj zakódováno ve své přirozenosti propadat apokalyptickým předpovědím. V podstatě v každém století vznikají náboženské sekty na základě předpovědi, že se blíží konec světa. Je to stále dokola, je to naprosto běžný rys lidské psychologie za poslední tisíce let, uvádí Vítězslav Kremlík, autor knihy Obchodníci se strachem, průvodce skeptika po klimatické apokalypse. 2. díl, 14.02.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Feb 11, 2020
Karel Klinovský 3. díl: Nebál jsem se. Cítil jsem krásný pocit, že jsem součástí hor, lesů...
Minulé povídání s plukovníkem Karlem Klinovským o jeho pěším putování Amerikou nabralo chvílemi až jakýsi mystický nádech. Vyprávěl, že to nejpodstatnější, co se mu na této cestě stalo, bylo, že se stal sám sebou. „Asi jsem se upnul na správné věci a začal jsem si to totálně užívat“, řekl Karel Klinovský. Vyvrátil také různé mýty, kdy mu lidé tvrdili, že na této cestě bude mít pět měsíců času uvažovat nad svým životem, minulými láskami, rozvody, vztahy a vítězstvími i prohrami. Vyprávěl, že zažil přesný opak, samotu označil za
skvělou psycholožku a možná i sociální pracovnici. „Ona ti jasně řekne – udělej za minulostí tlustou čáru. Nejen za tím, co bylo před rokem, ale i za tím, co bylo včera. Proč přemýšlíš teď v pondělí nad pátkem? Koukej jen na dnešek a zítřek.“ Ale tyto mystické prožitky byly jednou stránkou – bezesporu úžasnou stránkou – této zkušeností. Velmi zaj…
Feb 7, 2020
Vítězslav Kremlík 1. díl: Lidé, které zajímá snižování emisí mívají nejvyšší ekologickou stopu
Změna klimatu. Dvě slova, která hýbou světem a mezi lidmi hloubí příkopy téměř nepřekonatelné. Tábory věřících i nevěřících prakticky každým dnem rostou – a jestli se něco opravdu otepluje, téměř hoří, tak jsou to vášně, a to vskutku globálně. Vzedmutí vášní podporují zejména aktivisté, kteří nesnesou námitky vůči svému názoru, odmítají jakoukoli diskusi a odpůrce označují za nebezpečné škůdce; protože nepochybovat je bezpodmínečnou podmínkou aktivismu. Jak dopadne tento střet dvou zarytě nevraživých táborů, zatím nevíme. Známe poměrně dobře názory zastánců mínění, že člověk způsobuje svou činností dramatickou změnu klimatu, neboť se často objevují ve všech důležitých médiích. Známe také ale stejně dobře názory jejich oponentů? Víme, co v této věci skutečně dělají politici? Dokážeme se opřít o fakta, a nejen o pocity a dojmy? Právě o těchto problémech dnes hovoříme a…
Feb 4, 2020
Karel Klinovský 2. díl: Samota je psycholožka. Řekne: „Udělej tlustou čáru nad tím, co bylo včera.“
Minule jsme si začali povídat s Karlem Klinovským o jeho velkém putování po Americe, které ho – podle jeho vlastních slov – úplně proměnilo. Vyprávěl, jak se cítil oproštěný od všech zbytečností, prakticky stejně jako kdysi člověk kromaňonský, kdy mu zbylo jen pět základních potřeb – a na všechno nekonečná spousta času. Žádné složenky, úřady, umělé starosti. Prostě jen šel a vnímal tu nádheru kolem. Probrali jsme také chyby, které udělal, zvláště tu nejhorší hned na začátku, že začal závodit, hnal se kupředu a ignoroval zdánlivé drobnosti, jako třeba aby se postaral o přezutí a náhradní suché ponožky. Někdy dal při přípravě své cesty na to, co mu poradili zkušení kamarádi, ale jindy je zcela ignoroval. A právě na to nyní navážeme. 2. díl, 04.02.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jan 31, 2020
Jaromír Novotný 2. díl: Vzhledem k porodnosti v Africe a Středním východě je reálná budoucí válka
V předchozí části jsme hovořili s jistým odstupem o geopolitických tématech, jež zaměstnávaly, a stále zaměstnávají, většinu evropských, amerických, ale i ruských, čínských a arabských politiků, odborníků, vojáků, bezpečnostních expertů i obyčejných lidí. Náš host, bezpečnostní analytik a někdejší diplomat Jaromír Novotný hovořil o protikladech v současné politice Západu. Například o tom, jak je Rusko označováno za nepřítele, přičemž Turecko, člen NATO, spolupracuje s Ruskem, což odnesli na podzim loňského roku při turecké ofenzívě v Sýrii spojenci Spojených států, Kurdové, kteří se museli stáhnout ze svého území, mnohdy těžce a krvavě vybojovaného v bitvách s Islámským státem. Inženýr Novotný rozvíjel také svou argumentaci, že Rusové v Sýrii porazili džihád, a nebýt jejich vojenského zásahu, tak by u moci nebyl Asad, ale bylo by tam něco jako Islámský stát. Rusové – jak řekl – st…
Jan 28, 2020
Karel Klinovský 1. díl: Na dlouhém treku nejsou žádné složenky. Slovo „musím“ neexistuje.
Pěší chůze byla celkem logicky prvním způsobem, jak se mohl člověk dostat z bodu A do bodu B. Poměrně dlouhou dobu to byl také způsob jediný, a tak byl pravěký člověk s tímto způsobem přepravy srozuměn a vybaven výdrží, svaly i psychikou. Ostatně nemusíme do pravěku. Ještě hrdina knihy Kája Mařík nachodil pěšky kilometry, stejně jako všechny postavy Morávkových či Klostermannových románů. Ještě na konci předminulého století nebylo pro zedníky stresující, že půjdou za prací pěšky do Vídně, a přespí v lese, pokud je někde cestou zastihne noc. A ráno nebylo nutné vyhledat psychologa, který by pomohl těmto zkoušeným jedincům vyrovnat se s obzvláště traumatizujícím zážitkem.
Dnes je to jinak, ale to samozřejmě neplatí pro všechny. Jsou tací, kteří berou chůzi vážně, až extrémně vážně. O renesanci pěšího putování, o chůzi jako životním stylu, i o chození, které je stále nejspolehlivějším…
Jan 24, 2020
Jaromír Novotný 1. díl: Rusové v Sýrii porazili džihád – spory Turků s Američany by také řešili oni
Svět je opět ve větším pohybu než obvykle. Neklidný je zejména Blízký východ a Afrika, ale i Jižní Amerika. Především neklid v klíčových zemích jako je Egypt, Irák, ale také velmi dlouho poklidné Jordánsko, nevěstí mnoho dobrého. Někde už protesty smetly nejvyšší představitele země a odbýt to argumentem, že jsou od nás daleko, by bylo hodně krátkozraké. Když vlny neklidu probíhaly těmito oblastmi naposledy, vzešly z toho přelomové události, kterým se říkalo arabské jaro. Ještě v jeho průběhu se začali do Evropy hrnout migranti po desítkách tisíc, a netrvalo dlouho a jejich proud zesílil na statisíce. A tento příval nemá konce, jakkoliv zeslábl opět na desítky tisíc. Navíc v posledních měsících vytrvale sílí. Co se to nyní děje na citlivých místech světa? Je to jen nějaké probublávání a upouštění páry, nebo se schyluje k výbuchu, po kterém nám z našich životů nemusí zůstat kámen na kameni?…
Jan 21, 2020
Ondřej Neff 2. díl: Dnes se pomatené Grétě klaní papež, prezidenti, politici i plénum OSN
V předchozí části rozhovoru jsme si začali povídat se spisovatelem Ondřejem Neffem o jeho knize Tma, ve které popisuje, jak by mohl vypadat svět poté, kdy by došlo k opravdu masivnímu blackoutu. Mluvili jsme o jednotlivých epizodách knihy, například o tom, co by se mohlo dít na panelákových sídlištích, což napsal podle osobní zkušenosti své kolegyně. Hodně jsme se věnovali tomu, kdo by měl asi hlavní slovo v takové postapokalyptické společnosti. Ondřej Neff je přesvědčen o tom, že by to byli lidé agresivní, primitivního charakteru, kteří by najednou pocítili svou příležitost. Dotkli jsme se také zásadního tématu – víry v demokracii a její schopnost odolávat jednak vlnám nenávisti, a také různým módním ideologiím. A zatím jsme se jen trochu dotkli různých způsobů života a vztahů lidí po nějaké velké katastrofě na vesnici a ve větších městech. A právě na toto téma s Ondřejem Neffem navážeme v této č…
Jan 17, 2020
Jaroslav Matýs 3. díl: Fyzické tresty ukazují dětem hranice, za které nesmí
V minulém díle rozhovoru s dětským psychiatrem Jaroslavem Matýsem jsme hovořili zejména o psychické zátěži a výchově dnešních dětí. Doktor Matýs řekl, že je chybou rodičů, když často nechtějí vstupovat do výchovných konfliktů, hodně času investují do kariéry. A dodal, že klíčovým ve výchově není to, kolik času s dítětem trávíme doma, ale co s ním děláme. Za nejdůležitější označil, že dítě musí mít jistotu v tom, co je správné. Bohužel se stává, že rodiče ustupují dětem až tak, že dítě nakonec šéfuje celé rodině.
Mluvili jsme také o módních aspektech výchovy dětí a doktor Matýs vysvětloval, že pohlazení chlapskou rukou je jiné, než rukou ženskou. Když dá večeři na stůl maminka, je to jiné, než když to udělá otec. To vše máme v sobě zakódováno desítky tisíc let. Zdůraznil, že děti potřebují oba tyto archetypy, mužský i ženský, a prohlásil, že na vymazávání pohlaví nevi…
Jan 14, 2020
Ondřej Neff 1. díl: V případě katastrofy by nastal rozklad rychle, během pár dnů...
Právě jste se vzbudili a nevíte, kolik je hodin, protože váš elektrický budík nefunguje. Stejně jako všechno ostatní ve vašem bytě, co ke svému chodu potřebuje elektrický proud. Neumyjete se, neuvaříte si kávu, lednička vytekla, televize mlčí. Jediné, co je vaší spojnicí se světem, je rádio na baterky, které jste doposud, bůhví proč, nevyhodili. Blackout neboli totální výpadek elektrického proudu. Odborníci říkají, že otázka nezní, zda k němu u nás dojde nebo ne, ale kdy, a jak dlouho potrvá.
Tak pokud si vzpomínáte, přesně takto začínal před několika lety úplně první díl pořadu Kupředu do minulosti, ještě v Českém rozhlase Dvojka. Chtěli jsme tehdy upozornit na to, jak velmi rychle jsme si zvykli na všechny vymoženosti, které nám moderní doba poskytuje. Elektřina, plyn, kanalizace, vodovod, počítač, internet, mobil, letadla, topení. Na tom všem jsme závislí, životně závislí, a místo abychom si to uvědo…
Jan 10, 2020
Jaroslav Matýs 2. díl: Příroda nás potrestá, že chceme zrušit archetypální rozdíl mezi muži a ženami
V první části našeho rozhovoru jsme si poprvé povídali s člověkem, kolem kterého byl na podzim loňského roku pořádný rozruch – s dětským psychiatrem Jaroslavem Matýsem. K tomuto velkému rozruchu, a také k jeho odchodu z postu předsedy Výboru sekce Dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP, stačilo jen pár zmínek o švédské zelené aktivistce Grétě Thunbergové, trpící jednou z poruch autistického spektra zvanou Aspergerův syndrom. Zeptali jsme se ho proto například na to, proč toto vyjádření vlastně učinil. A jak to všechno vnímá dnes, s odstupem času. On sám zdůraznil, že nedělal žádnou diagnózu na dálku, ale popisoval to, co viděl na obrazovce, na videu a snažil se srozumitelným způsobem vyjádřit svůj osobní názor, že tato dívenka je vážně zneužita. A zopakoval, že si za tímto vyjádřením stojí. Mluvili jsme však nejen o švédské aktivistce, ale třeba o tom, jak se bortí klasic…
Jan 7, 2020
Max Kašparů 4. díl: Měli bychom mít odvahu udělat velký krok dopředu, že se vrátíme zpátky
V minulém, třetím díle rozhovoru s profesorem Maxem Kašparů, jsme se bavili o budoucnosti a takové téma se samozřejmě neobejde bez toho, že bychom mluvili o dětech. O jejich výchově, schopnostech, o rodičích i škole. A pan profesor doslova řekl: „Jedna učitelka mi nedávno řekla, že má ve třídě 27 děti a z nich sedm s ADHD. Ať se na mě nezlobí lékaři, psychologové, rodiče ani učitelé, ale já na tuto diagnózu prostě nevěřím. Mladý chlapec, kterého se nedotkla výchova, který nedostal žádné přirozené základy chování, který neví, co se má a nemá, neumí rozlišovat mezi dobrem a zlem, se chová uzurpátorsky a nevychovaně. A protože nemůžeme říci, že je nevychovaný, tak mu dáme nálepku ADHD. Čili on není nevychovaný, ale je nemocný – a tak mu nasadíme léky na uklidnění. Tím jsme ale vůbec nic nevyřešili.“ Jsou to závažná slova. O to závažnější, že pan profesor hovoří z pětačtyřicetileté zku…
Jan 5, 2020
Max Kašparů 3. díl: Rozbíjení vztahů mezi lidmi a prosazování nepřirozených tendencí je úmysl
Namísto dlouhého úvodu přečtu několik titulků z novin, časopisů a agenturních zpráv: „Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se. Školáci nezvládají čtení ani porozumění textu, zjistila inspekce. Stát nepodporuje mimořádné nadané děti, inkluze je shazuje do průměru. Proč se naše děti navzájem vraždí? Británie hledá vysvětlení útoku noži. Na dětského psychiatra se čeká i půl roku, lékařů přibývá, ale nestačí to. Násilí na českých školách roste, přituhuje. Mají vzdělávat děti, jenže polovině učitelů hrozí vyhoření. Lidstvo rychle hloupne, ukazuje mezinárodní výzkum inteligence.“
Jestli na něčem můžeme opravdu silně pozorovat negativní změny v západní společnosti, tak jsou to mezilidské vztahy, krize vzdělávání a školství – a porozumění si s mladou generací. Jsou to jevy zásadní, ale adekvátní pozornost se jim nevěnuje. O tom, jak se mění naše děti…
Jan 3, 2020
Jaroslav Matýs 1. díl: Chybí nám morální autority, které by hnuly s politickou hyperkorektností
Opravdu velký rozruch způsobil na podzim loňského roku rozhovor tehdejšího šéfa českých psychiatrů Jaroslava Matýse, ve kterém se několikrát zmínil o švédské aktivistce Gretě Thunbergové trpící jednou z poruch autistického spektra zvanou Aspergerův syndrom. Reakce byly v zásadě dvojí: část lidí přivítala, že konečně někdo erudovaný promluvil a alespoň ve zkratce osvětlil některé rysy chování tohoto děvčete, které byly už dlouho předmětem laických dohadů. Nevyhýbal se odpovědím, byl věcný a mluvil se vším respektem k dotyčné. Druhá část názorového spektra rozhovor ovšem kritizovala a byla nakonec tak hlasitá, že doktor Matýs odstoupil z pozice člena Pracovní skupiny pro dětskou a dorostovou psychiatrii při Ministerstvu zdravotnictví ČR, jakož i z pozice člena a předsedy výboru Asociace dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. A…
Dec 31, 2019
Max Kašparů 2. díl: Existuje mystická láska, která překračuje běžný horizont
V předchozí části rozhovoru s panem profesorem Maxem Kašparů jsme se zabývali pojmem, který je právě teď, o Vánocích, pro nás snad vůbec tím nejdůležitějším. Mluvili jsme o lásce. O tom, jak si s ní často nevíme rady. Také o sebelásce a podmíněné lásce. Nebo jak často se za různé projevy lásky stydíme A zapomínáme, že láska se má uskutečňovat a prožívat, má být láskou obdarovávající. Jenže potkáváme nejen lidi, kteří nejsou schopni obdarovávat, ale existují také lidé, kteří nejsou schopni přijímat. Nakonec nám pan profesor prozradil, co občas říká, když jako kněz hovoří na pohřbech – že víru jsme už pohřbili, naději pomalu pohřbíváme, ale láska se pohřbít nedá, protože tak velký hrob ještě nikdo nevykopal.
A v diskusi s profesorem Maxem Kašparů pokračujeme i v tomto díle dialogu. 2. díl, 31.12.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Dec 29, 2019
Monika Kopřivová 2. díl: Konkrétní příběhy vaší babičky a dědečka vám zůstanou v paměti
V neděli před týdnem, tedy ve speciálním čase, jsme odvysílali první díl povídání s Monikou Kopřivovou, která založila projekt a webový portál Babičkářství. Zaměřuje se na budování mezigeneračních vztahů a uchovávání rodinných vzpomínek. Ačkoli původně vystudovala farmacii, dnes se věnuje psaní specifických vzpomínkových knih a vytváření her. A říká, že když začala více nahlížet do života seniorů, tak se jí otevřel úplně nový svět. A v těchto tématech budeme pokračovat i dnes. Na začátku se zeptáme také na nějaké praktické záležitosti, protože vymyslet krásnou věc dnes nestačí. Aby mohl člověk podnikat, je nutné se také probojovat všemožnou byrokracií. 2. díl, 29.12.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Dec 27, 2019
Daniela Kovářová 3. díl: Jedním z problémů našeho státu je nedostatek dětí
V předchozí části jsme s právničkou Danielou Kovářovou rozebírali takzvanou Istanbulskou úmluvu. Zde jsou střípky z onoho rozhovoru: „Z Istanbulské úmluvy vykukuje jasně a opakovaně deklarovaný názor, že násilí je jen špatné. Jenže to je nesmysl. Násilí je chování, které v jisté situaci vůbec špatně není. Třeba při obraně, ve válce a podobně, je mnoho situací, ve kterých je násilí nástrojem, nebo projevem chování, přinejmenším stejně dobrým jako každé jiné. Istanbulská smlouva vlastně říká: Pryč s veškerým násilím. Jenže vůbec není vyloučeno, že je budeme potřebovat. Vychovávat muže tak, aby nikdy za žádných okolností nepoužili násilí, je prostě úplně špatně… Dalším, ale poněkud skrytým důvodem, proč možná vznikla Istanbulská úmluva, je, že podle jejího článku 60 je možný azyl z důvodu pohlaví a v případě domácího násilí. Takže kritici Istanbulské smlouvy říkají, že ta…
Dec 24, 2019
Max Kašparů 1. díl: Láska se vrací k tomu, kdo miluje – a obohacuje ho, i když není opětována
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jen dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím, obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl i tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všechno, co mám, ano, kdybych vydal i sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí. Láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždy se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Milí posluchači určitě jste všichni poznali snad nejcitovanější pasáž Nového zákona z Prvního listu Korintským apoštola Pavla. Jen těžko bychom mohli zvolit lepší citát na zahájení rozhovoru v den, který patří k t…
Dec 22, 2019
Monika Kopřivová 1. díl: Ze vzpomínek našich prarodičů se můžeme dozvědět mnoho poučných skutečností
Nedávno jsem seděla v kavárně, čekala na pracovní schůzku a kolem mě bylo klasické hemžení a řeč, kterou obvykle vnímáme jen jako šum a kulisu. V tom jsem od vedlejšího stolu zaslechla několik vět, které mi uvízly v paměti a jsou tam dosud. Seděly tam dvě ženy, tak 45 let a jedna z nich právě řekla: „Všechno, co umím a znám, tak za to vděčím babičce a dědovi. Rodiče byli fajn, ale to byly pořád samé úkoly, povinnosti, občas výlet. Ale babička s dědou, ti si na mě udělali čas vždycky. Někdy mám pocit, že všechno, co jsem v životě opravdu uplatnila, mě naučili právě oni dva, žádná škola.“
Nevím, o čem si ty dvě ženy povídaly předtím, ani potom, jen těch několik vět stačilo, aby se mi v hlavě spustil celý tok úvah o tom, jak se během pár let změnily naše vztahy k nejstarší generaci: jak se stalo zvykem se svými prarodiči moc nemluvit, protože co by nám tak mohli říct, když nemají iPad, a nerozu…
Dec 20, 2019
Amar Ibrahim 3. díl: V případě krize se ze sousedů mohou vyklubat lidé, kteří vám seberou jídlo
Stále nové vymoženosti naší civilizace nás nejen hýčkají a rozmazlují, ale činí nás také stále méně schopnými přežít v našem zcela přirozeném prostředí – v přírodě. Na všech technických, i jiných vymoženostech začínáme být dost nebezpečně závislí. Například si vůbec neuvědomujeme, že dorůstá už několikátá generace vyznačující se neobyčejnou závislostí na cukru. Hlavně děti, ale nejen ty. Náš host před týdnem konstatoval, že začínáme být skleníkovými lidmi. Přemisťujeme se z prosklené kanceláře do proskleného auta, proskleného obchodního domu a prosklené vily. Někteří lidé už prakticky vůbec nepřicházejí do styku s přírodou. A mění nás to uvnitř, v duši. A tak na kurzech mnohdy suverénní, vousatí, potetovaní borci brečí jako děcka a hubení, vycmrdlí kluci, se starají o jídlo celé skupině.
Takový kurz není špatné absolvovat právě proto, že se v něm člověk něco dozví…
Dec 17, 2019
Daniela Kovářová 2. díl: Istanbulská úmluva je namířena proti mužům, českým zvykům a tradicím
V předchozí části rozhovoru jsme s právničkou Danielou Kovářovou začali debatovat o nesmírně důležitém tématu – Istanbulské úmluvě. Chvíli se o ní u nás hovořilo – a pak jakoby se na ni zapomnělo. Proto jsme se rozhodli ji rozebrat skutečně důkladně. Připomeňme si některé postřehy, které minule zazněly: „Na Istanbulské úmluvě je úplně všechno špatně, snad kromě dobrého úmyslu, který asi měli tvůrci úplně na začátku, tedy chránit ženy. Základní problém je už v preambuli smlouvy, kde se říká, že násilí na ženách je násilí, které vyplývá z pohlaví, tedy že muži bijí ženy proto, že jsou to ženy. To je naprostý nesmysl… Pokud přijmeme Istanbulskou úmluvu, je to stejné, jako bychom dali do ústavy, že souhlasíme s genderovou teorií či ideologií… Opravdu chce Česká republika vymýtit všechny tradice a zvyky, které, pokud jde o role mužů a žen, u nás existují? Česká republika má právn…
Dec 15, 2019
Pavel Černý: Nebojte se bránit
Ten kdo se rozhodne vraždit lidi kolem a zabít jich co nejvíc, vždy se bude snažit jít tam, kde bude očekávat nejmenší odpor. Kde bude čekat lidi neozbrojené. Kde bude čekat to, že se na místě dlouho neobjeví někdo se zbraní. No a buď státy, kde občanům berou jejich legální soukromé zbraně nebo i sebeobranné prostředky, například některé státy na západ od nás, nebo i tam, kde jsou u nás tabulky s přeškrtnutou zbraní, budou vždy lákat pozornost takových lidí, agresorů. Takový člověk uvažuje tak že půjde tam, kde svůj čin může dokonat nejlépe. Takže nebojte se bránit. Nebojte se toho. Protože tito lidé vědí, že tam kde se budou lidé bránit, těžko dokonají svůj hrozný čin.
Odzbrojit slušné, zákona dbalé občany, kteří vlastní zbraně legálně… – …to znamená jen jediné: odzbrojíte potenciální oběti agresora…
Dec 13, 2019
Amar Ibrahim 2. díl: V krizové situaci se může z vašeho slušného souseda stát zvíře
Jak přežít v krizové situaci? O co se musíme postarat přednostně? Těmito a mnoha dalšími otázkami jsme se zabývali v minulém díle s odborníkem na přežití Amarem Ibrahimem. Hovořili jsme o tom, že nejdříve se musíme postarat o vodu, a mít ji čím přefiltrovat. Pak o teplo a potravu. Důležité je také vědět, kam se uchýlit. Na tom se ale preppeři a odborníci na přežití neshodují – někteří preferují variantu zůstat ve městě, jiní upřednostňují vesnice a někteří samoty. Problém je v tom, že nikdo přesně neví, co všechno může přijít, a proto žádné přesné grafy a plány na to, co dělat, existovat nemohou. Spíše jen postupná, poctivá příprava alespoň na ty základní hrozby. V žádném případě ale neočekávejme, že by to mohlo být zajímavé dobrodružství. Na mobilech, datech a internetu jsme závislejší více, než jsme si ochotni připustit. Komfort nás příjemně ukolébal a zhýčkal. Spoustu věcí…
Dec 10, 2019
Daniela Kovářová 1. díl: Istanbulská úmluva zavádí nerovnost mezi pohlavími a „nadrovnost“ žen
Istanbulská úmluva – nebo přesněji Úmluva rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Opravdu není mnoho mezinárodních smluv, které vyvolaly ve společnosti tolik rozruchu, dohadů, hádek a vášní. Úmluvě jde prý podle tvůrců především o práva žen, o obnovené volání po větší rovnosti mezi ženami a muži, jelikož násilí proti ženám má své nejhlubší kořeny v nerovnosti mezi pohlavími ve společnosti, a kultura tolerance a popírání ji nadále přiživují. Tolik citace. Násilí vůči ženám pak bere jako kulturně danou formu diskriminace. Jinými slovy, laicky převyprávěno, vlastně říká: „Vaše kultura je špatná a měli byste ji změnit.“ Feministické neziskovky se velmi snaží, aby úmluva byla plně ratifikována a abychom byli povinni podle ní upravit náš právní řád. Co by to ale znamenalo? Zajistila by tato úmluva skutečně lepší a větší ochranu žen, nebo by byla závěr…
Dec 6, 2019
Amar Ibrahim 1. díl: Dnešní děti jsou jako roboti či zombie: Hlava sklopená dolů na mobil, sluchátka
Když jsem byla malá, tak mě v pohádkách rušila jedna informace. Nebojsa, Hloupý Honza, ale i Princezna se zlatou hvězdou, putovali často až za devatero hor a lesů. A mně vrtalo hlavou, jak v těch lesích nocovali, co jedli, pili a jestli se v noci nebáli. Nebojsa samozřejmě principiálně ne, ale co ti ostatní? A nemusíme jít jen do pohádek. Ztratit se v lese, od jara do podzimu v něm přespat, nasbírat lesní plody, upytlačit zajíce, napít se ze studánky, to nebylo nic, o čem by můj dědeček mluvil jako o hrdinství nebo něčem mimořádném. Nám už to tak připadá. Pokud se tedy nepřipravujeme na velké dobrodružství a na zádech nemáme batoh plný chytrých technologií, které nás zahřejí a nakrmí. Naše odolnost vůči diskomfortu je stále nižší, přičemž za diskomfort nepovažujeme jen zimu a hlad, ale také ztrátu pohodlíčka, absenci cigaret, pochutin nebo signálu. Co kdybychom se opravdu v přírodě zatoulali? Co kdybychom tam…
Dec 3, 2019
David Storch 3. díl: Země by uživila i 25 miliard lidí. Ale cena za to by byla strašná
Přelidnění, strašák, o kterém se prakticky vůbec nemluví. Protože na to skoro nikdo nemá odvahu. V předchozím díle rozhovoru jsme toto téma s profesorem Davidem Storchem nakousli. A povídali jsme si o tom, že není dobré vzbuzovat v lidstvu pocit, že tady budou vždycky lidé, kteří budou dělat úplně všechno a za každou cenu, aby se všichni najedli. Nebo že by současná plocha České republiky stačila na uživení nynější české populace bez chemie. Což je ve skutečnosti nereálné, protože kdyby začali naši zemědělci hospodařit úplně organicky bez chemie, tak by nebyli konkurenceschopní. Dozvěděli jsme se i to, že by půdě prospělo více živočišné výroby, což je ovšem přesný opak toho, co je dnes v módě. A bavili jsme se také o tom, že z mnoha důležitých věcí se neustálým omíláním frází, bohužel, stala jen klišé. A v této debatě budeme s profesorem Davidem Storchem pokračovat i v další části rozpravy.…
Nov 29, 2019
Ondřej Neff 2. díl: Role Evropy bude klesat, pokud se nevzpamatuje
Svoboda slova. Ta byla ústředním tématem našeho předchozího rozhovoru s publicistou, spisovatelem – a jedním z nejzkušenějších internetových novinářů – Ondřejem Neffem. Nemluvili jsme jen o svobodě slova na sociálních sítích, jakkoli náš host jí věnoval docela dost času. Třeba povídání o tom, že si všiml, jak Facebook dělá cenzurní zásahy spíše ve prospěch levicových politických názorů, že tedy vychází vstříc cenzurním nárokům levice. Zdůvodnil to tím, že levice je podstatně agresivnější, než pravice. Mluvil také o houstnoucí, nesnášenlivé, cenzorské, až hysterické atmosféře, kterou vytvářejí levicové, progresivistické síly, které přitom mají, podle jeho slov, za sebou velmi vlivné mediální skupiny. Na konci rozhovoru jsme se bavili právě o tom, jak je nyní v módě si budovat image moderního, soucitného a pokrokářského člověka: Na tuto debatu dnes s Ondřejem Neffem navážeme. 2. díl, 29.…
Nov 26, 2019
David Storch 2. díl: Zemědělství bez chemie je možné, ale v současnosti by ekonomicky neprosperovalo
Kauza „hraboši“ zaměstnávala Česko v létě a my jsme se k ní před týdnem vrátili, abychom ji s biologem a ekologem, profesorem Davidem Storchem rozebrali s odstupem a bez emocí. Mluvili jsme také o tom, jak se s hraboši vypořádávali tradičně sedláci. A nejen to, řeč byla zejména o tom podstatném, že dříve sedláci ctili a chránili půdu, protože věděli, že se bez ní rostliny neobejdou. Jenže moderní zemědělství říká, že rostliny nepotřebují půdu, ale jen fosfor, dusík, případně ještě další živiny a obranu proti škůdcům. Takže se zemědělství začalo starat o chemii a ne o půdu jako o komplexní systém. Kvůli tomu vzrostla zemědělská produkce, což byl cíl, protože na světě neustále přibývá lidí. Ale má to také své nevýhody. A právě o nich navážeme v tomto díle rozhovoru, samozřejmě opět s profesorem Davidem Storchem. 2. díl, 26.11.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Nov 22, 2019
Ondřej Neff 1. díl: Vzniká pocit, že ti, kteří mají jiný názor, jsou špatní. A to je šílené.
Jen málo témat vzbuzuje na internetu, a nejen tam, bouřlivější diskuse, než svoboda slova. Je to poněkud překvapivé zjištění po třiceti letech od doby, kdy skončil režim, který měl na všechna témata jedinou možnou a povolenou odpověď. Po jeho pádu jsme si všichni oddychli, že si už konečně nemusíme dávat pozor na to, co říkáme. Jenže se zdá, že se staré časy „hlavně to neříkej nikde nahlas“ opět vrací – a to napříč Evropou, tedy pokud zůstaneme jen na naší straně Atlantiku. Potvrzují to dokonce i oficiální reprezentativní průzkumy jako například u našich sousedů v Německu. Výsledky průzkumu, který zveřejnil renomovaný deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, by před 35 lety ve východním Německu jistě nikoho nepřekvapily, ale dnes působí strašidelně. Například na otázku, zda je v Německu možné se svobodně vyjadřovat o zásadních věcech, odpovědělo „ano“ pouze 18 procent dotázaných. Němci s…
Nov 19, 2019
David Storch 1. díl: Představa, že budeme mít přírodu a zemědělství pod kontrolou, je iluzorní
S řadou hostů zde v pořadu jsme se už bavili o půdě a jedech v ní. O tom, jak naši zemi uzdravovat a nepokračovat v její likvidaci, zda je opravdu nezbytné sytit půdu další chemií a otravovat dalšími jedy. O tom se už celá desetiletí vedou polemiky. Bezvýsledně. Možná proto, že selský rozum, který nám zanechali naši předkové hospodáři, zatím nadále spí – a těžko říci, zda jako Šípková Růženka na sto let. Jak moc je to komplikovaný problém, jsme mohli nedávno pozorovat při veřejné bitvě o hraboše, ve které proti sobě dokonce stála dvě ministerstva. Dočkáme se někdy doby, kdy začneme hospodařit přirozeněji, kdy nebudeme muset zemi ničit žádnými jedy? Nebo je to v honbě za co největší produkcí potravin už nereálný sen? A dokáže vůbec naše chemikáliemi prosycená půda uživit rychle rostoucí počet lidí? To jsou některá témata, o kterých budeme hovořit s naším dnešním hostem, biologem zabývajíc…
Nov 15, 2019
Vlastimil Vondruška 4. díl: Vždy má cenu vzdorovat, nejsme ovce, aby nás vedli na porážku
V předchozí části rozhovoru se spisovatelem a historikem Vlastimilem Vondruškou jsme hovořili opět o historii i současnosti a v různých obměnách se snažili hledat odpověď na otázku, zda jsme schopni, nebo ochotni, se poučit. Ne vždy a ne ze všeho, ale alespoň v těch nejdůležitějších věcech, třeba z těch nejdramatičtějších a nejkrvavějších událostí. A v tomto hledání budeme pokračovat i dnes. 4. díl, 15.11.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Nov 12, 2019
Lubor Křížek 2. díl: Lidé by se měli o krajinu starat sami – a nečekat, až přijde stát
Před týdnem jsme odvysílali první díl rozhovoru s Luborem Křížkem, který udělal něco, co dnes není příliš obvyklé. Úplně normálně pozoroval přírodu kolem sebe a seznal, že okolní krajinu sužuje stále větší sucho. Přemýšlel, co s tím, a když na to přišel, tak to vlastníma rukama udělal. Vytvořil síť mokřadů a tůněk. S něčím mu pomohli kamarádi, ale vše vytvořil za vlastní peníze, bez jakémkoli státní dotace nebo jiné pomoci. Nejezdil po světě kázat, co by se mělo udělat, nepoučoval, nedemonstroval, ani nestávkoval. Dokonce nezaložil ani žádnou organizaci. Zkrátka „jen“ myslel, pracoval a vlastníma rukama změnil kus země kolem sebe. Do krajiny vrátil život a do své studny vodu.
A s Luborem Křížkem budeme rozmlouvat i dnes. 2. díl, 12.11.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Nov 8, 2019
Vlastimil Vondruška 3. díl: V Evropě vzniknou uzavřené islámské zóny, chalífáty
Některé myšlenky, které zazněly v našem minulém povídání s historikem a spisovatelem Vlastimilem Vondruškou, utkvěly člověku hodně hluboko v hlavě a není je možné jen tak vyhnat. Například: „Jako v každé době jsou tady lidé, kteří bláznivě cválají dopředu, a je jim naprosto jedno, co se děje kolem nich. Ale naštěstí existuje také spousta lidí, kteří ještě znají tradiční hodnoty, ctí je a respektují. Protože to není takové, jaké nám to předkládají mainstreamová média.“ Nebo další myšlenky: „Evropa byla evropanská od středověku. Takže nechápu, co to nové evropanství má být… Každá společnost, která začne zapomínat na to, že musí chránit sama sebe a své hodnoty, se vždy v minulosti buď dostala do krize, nebo dokonce zanikla.“
Dnes bychom se rádi dostali nejen na téma krizí, o nich jsme mluvili minule, ale také na téma, o kterém nám často píšete – na schopnost diskutovat v naší společno…
Nov 5, 2019
Lubor Křížek 1. díl: Kde není voda, nemůže nic fungovat ani existovat
„Čeští politici berou vážně hrozbu sucha. V následujícím desetiletí se rozhodli investovat do opatření proti němu až 50 miliard korun, ministerstva podporují a budou podporovat například obnovu, odbahnění, výstavbu stovek rybníků nebo malých vodních nádrží. Na tyto kroky poputují stovky milionů korun ročně. Žadatelé o dotaci budou moci od státu na obnovu rybníků dostat až 80 procent částky a tak dále.“ Teď jsem si zavzpomínala na svá zpravodajská léta. Nicméně pro milé posluchače z toho vyplývá informace, že podobných zpráv slýcháme v posledním roce více a více. Zdá se, že politici si opravdu uvědomili, že se s přírodou děje něco důležitého. Ale stejně často, nebo možná ještě častěji, slýcháme žehrání, že by toho stát měl dělat víc, protože situace je vážná – a bude hůř. Ano, je nepochybné, že stát měl určitě dělat více už dávno, ale stejně tak je nepochybné, že více, nebo…
Nov 1, 2019
Vlastimil Vondruška 2. díl: Každá společnost musí chránit sebe a své hodnoty
Dějiny jsou fáma, kterou přijala většina obyvatel, řekl kdysi Napoleon Bonaparte. Ale dějiny jsou také – nebo především – obrovský soubor určitých hodnot. Měli bychom velmi dobře vědět, o čem naši předkové snili, proč bojovali a umírali, vždyť přece neumírali jen z plezíru, ale pro to, že chtěli lepší život pro sebe a především pro své potomky. To bylo jedno z hlavních témat prvního dílu našeho rozhovoru s historikem a spisovatelem Vlastimilem Vondruškou. Hovořili jsme také o různých sociálních a rodinných experimentech, které se dnes dostaly do módy, a v neposlední řadě o jedné z nejmódnějších ideologií, multikulturalismu, ale mnohem střízlivěji, než to v nynější době bývá zvykem. A dále o věcech a hodnotách, o něž jsme přišli. O tom všem budeme s Vlastimilem Vondruškou hovořit i v této části dále a hlouběji. 2. díl, 01.11.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Oct 29, 2019
Milan Zelený 3. díl: Kapitalismus svobodného trhu nezanikl, ale byl zničen státní intervencí
V předchozím díle rozhovoru s profesorem Milanem Zeleným zazněly informace, které se možná někomu zdají samozřejmé, ale právě dnes, kdy je zpochybňováno a relativizováno cokoliv, je dobré si důležité věci připomínat. Například to, že globalizace neznamená globální nebo mezinárodní obchod – ten jsme měli už za Marka Pola, připomněl profesor Zelený. Při naší debatě o budoucnosti, nebo o jedné z možných variant budoucnosti, osvětlil také pojem „podnikatelská společnost“. A připomněl nezpochybnitelnou pravdu, na níž se právě v těchto časech neustále zapomíná a přitom by měla být vytesána na každé škole velkými písmeny hned u vstupu – možná dokonce i v každé třídě namísto obrazu hlavy státu. Touto pravdou je konstatování, že univerzitní vzdělání je založeno na informacích – a podnikání je založeno na znalostech. K této informaci patří ještě připomínka jistého Alberta Einsteina, který…
Oct 25, 2019
Vlastimil Vondruška 1. díl: Kulturní antropologie nezná žádné mírové soužití dvou kulturních systémů
Kdo zapomíná na své dějiny, je odsouzen je opakovat, řekl americký filozof a spisovatel Geogre Santayana. A přestože mnozí klasici kontrují výroky o tom, jak podléhá popis historie ruce, která o ní píše, tak existují celé vědní obory a think-tanky, které se snaží dokumentovat na historických jevech, co by nás mohlo potkat v budoucnu. Náš dnešní host si našel svou vlastní specifickou cestu, kterak přibližovat historii svým čtenářům a jak upozorňovat na to, že mnohdy žijeme události, které tady v určité podobě už nejednou byly. Píše historické detektivky, eseje, odborné články. A zůstává bdělým pozorovatelem současnosti, a tím pádem i kritikem politické korektnosti. Možná proto, že se při noření do historie ztotožnil s citátem Abby Ebana: „Historie náš učí, že lidé a národy se chovají moudře teprve tehdy, když vyčerpali všechny ostatní možnosti.“ Možná již mnozí poznali, že naším hostem je his…
Oct 22, 2019
Milan Zelený 2. díl: Původní ideou Evropské unie byla Evropa regionů – předání kompetencí do regionů
V minulém díle našeho rozhovoru s ekonomem profesorem Milanem Zeleným některé myšlenky působily až kacířským dojmem. Jednak citát Karla Čapka, který řekl: „Čeho je třeba, je pracovat proti stranám, proti vládě stran, proti hlasovací mašinérii, proti inkompetenci, proti politice za zavřenými dveřmi, proti všemohoucnost výkonných výborů, proti našemu ponížení, proti úpadku demokracie.“ A pak také myšlenka pana profesora, že „by bylo omylem se domnívat, že základním posláním politické strany je pomáhat voličům“. Tyto věty vyvolaly velkou polemiku, což není nic divného v dnešní době, kdy se pořád mluví o úloze politických stran a hnutí, i jednotlivých politiků, rozebírá se demokracie, nejčastěji její jedna větev, tedy liberální demokracie – a ve všech pádech se skloňuje morálka, nebo spíše rozličné představy o morálce. Světová témata, velká slova, velké pojmy jsou vůbec probírány horem i do…
Oct 18, 2019
Dušan Neumann 3. díl: Většina ozbrojených sil teď stojí za Trumpovou vládou
V minulém týdnu jsme opět hovořili s Dušanem Neumanem, publicistou, žijícím čtyři desítky let ve Spojených státech amerických, o proměnách Ameriky, o věcech, o nichž se v našich médiích moc často nemluví. Například o tom, jak se americká ekonomika rozjela po uvolnění nesmyslného počtu regulací. Když Donald Trump nastoupil, měl státní registr vyhlášek a regulací nějakých 160 000 stran. Dnes jich má něco kolem 65 000. Jakmile se ekonomika uvolnila od té záplavy vyhlášek a regulací, otřepala se a rozjela. Uvolnily se také nesmyslné ekologické předpisy. Americká společnost vždy byla – a ještě stále víceméně je – založena na individualitě. Ale demokraté prosazují naprostou kolektivizaci, což je podle Dušana Neumanna zrada amerického principu, nehledě na to, že jak z vlastní zkušenosti víme, je kolektivizace cesta do pekel. Zbavuje lidi odpovědnosti za sebe sama i iniciativy – a vytváří se generace čirých ko…
Oct 15, 2019
Milan Zelený 1. díl: Základním cílem politických stran je přežít a co nejdéle udržet politickou moc
„Změna.“ To je slovo, které v naší době patří k těm nejfrekventovanějším. Změny se dějí a není jich málo. Pro většinu lidí více, než jsou ochotni unést. Zatím však víceméně zůstáváme v klidu, protože se žádná ze změn nijak fatálně nedotkla životní úrovně celé společnosti. Můžeme se ale dočkat i razantních proměn? Kdy a jak budou probíhat? To se možná dozvíme od našeho dnešního hosta, který mimo jiné říká: „Musí přijít změna v ekonomickém chování, a to tím, že se globální ekonomické snahy začnou převádět do lokálních. Máme velký problém s globalizací, tedy s tím, že firmy začaly spoustu svých činností přenášet tam, kde je levná pracovní síla, produkty se vyrábějí ve vzdálených lokalitách, nikoli co nejblíže zákazníkovi.“ A dodává, že globalizace sama sebe vyčerpala a že svět je v rukou politických manipulátorů. Více se o těchto tématech dozvíme v telefonickém roz…
Oct 11, 2019
Dušan Neumann 2. díl: Genderizací akademické sféry dochází v USA k tomu, že pořádného muže nenajdete
Ve Spojených státech se vyskytl velký a závažný problém – změnila se forma mediální práce. Sdělovací prostředky přešly od úkolu informovat o tom, co se děje, k ovlivňování a komentování toho, co se děje. V americkém školství bohužel humanitní oblast degradovala do podoby, kterou ovlivňuje politická korektnost. Je velmi těžké srovnávat titul člověka, zabývajícího se nukleární fyzikou, s titulem někoho, kdo studuje genderový problém transvestitů. Ano, z obojího můžete mít doktorát. Ale v nukleární fyzice musíte něco umět. Ekologičtí aktivisté jsou stále horší, mnozí už ani nechápou trojčlenku. To je jen několik postřehů z rozhovoru, který jsme vedli přesně před týdnem s publicistou Dušanem Neumannem, žijícím už skoro čtyři desítky let ve Spojených státech amerických. A mluvili jsme ovšem také o prezidentu Donaldu Trumpovi – a to jinak, než je v našich médiích zvykem. Dušana Neumanna vítám ve…
Oct 8, 2019
Marian Kechlibar 3. díl: K liberalismu se dnes hlásí kdejaký autoritář
Praxe v dnešním liberalismu je taková, že vzniká čím dál větší množství škatulek, do kterých si řadí lidi a ze kterých nesmějí vylézt – což je pravý opak skutečného liberalismu. To je kastovní systém. Americký systém politické korektnosti dělí menšiny do čím dál menších menšin. Zeleným v Německu říkají také „Strana zákazů“. Jsou to největší vynálezci dalšídch zákazů a příkazů. Liberalismus se extrémně vymezuje proti padlým a bezvýznamným protivníkům, jako je například Ku Klux Klan, který už nejspíš nikdy nevstane z mrtvých, ale kolem islámu našlapuje nesmírně opatrně a po špičkách. To vše zaznělo v minulé části rozhovoru s matematikem, analytikem a komentátorem Marianem Kechlibarem. A na konci jsme také hovořili i o tom, jak silně evropský liberalismus podcenil a zanedbal jedno zásadní téma, které se dnes ukazuje jako stěžejní – téma islámu. A v rozpravě o těchto otázkách bude…
Oct 4, 2019
Dušan Neumann 1. díl: Média v USA místo informací, co se ve světě děje, ovlivňují to, co se děje
„Svobodní lidé by nejen měli být ozbrojení a disciplinovaní, ale měli by mít dostatek zbraní a munice, aby uhájili svou nezávislost před kýmkoliv, kdo by je chtěl utlačovat, včetně jejich vlastní vlády.“
A ještě jeden citát: „Všichni lidé jsou stvořeni jako sobě rovni a jejich stvořitel je opatřil určitými nezcizitelnými právy, mezi něž patří život, svoboda a usilování o štěstí. K zajištění těchto práv se ustavují vlády. Jejich spravedlivá moc vyplývá ze souhlasu těch, kterým vládnou. Kdykoli se nějaká forma vlády zprotiví těmto cílům, mají právo ji změnit nebo zrušit.“
Určitě jste poznali slavné citáty dvou nejvýznamnějších zakladatelů Spojených států amerických, prvního a třetího amerického prezidenta, George Washingtona a Thomase Jeffersona. Právě tyto dva citáty patří k těm nejčastějším, po kterých lidé sahají, když chtějí charakterizovat podstatu USA, jejich demokracii a zejm…
Oct 1, 2019
Marian Kechlibar 2. díl: Muslimské bratrstvo buduje v Evropě podvratné, zcela paralelní společnosti
Liberalismus je pojem, který, co se týká jeho vnitřního obsahu, už úplně vyčpěl… Ti, kdo se označují jako liberálové, by byli nejradši, kdyby volby končily jedním konkrétním způsobem a produkcí úplně konkrétního typu zákonů, a neví si rady s tím, když obyvatelstvo hlasuje jinak – to je jeden z fatálních rozporů toho, co si dnes říká liberalismus… Například americká levice se stále posouvá od touhy po mírně přerozdělujícím státě až po úplný socialismus. Jedna z věcí, která ji přitom úplně rozežírá zevnitř, je identitární politika, která úplně opouští představu člověka jako individua. To zavání novým apartheidem… A také ještě: Pokus o transplantaci původního liberalismu, tedy původní myšlenky individuální svobody, do muslimského světa úplně selhal. Tam, kdybyste sebrala všechny přesvědčené liberály, tak se vám vejdou do jednoho autobusu. Tak pravil Marian Kechlibar v předchozí část…
Sep 27, 2019
Roman Linhart 2. díl: Chemie může způsobit, že samci, včetně mužů, ztrácí agresivitu i plodnost
Včelky mají problém. Je jich stále méně. A proto máme problém také my, lidé. Jsme v bezprecedentní situaci, kdy nás na planetě prudce přibývá, zemědělci se snaží všechny nasytit, ale včel naopak ubývá. Alespoň někde. Přitom jsou zásadně důležité. Ale jako by nám to vůbec nedocházelo. Vytrácí se úcta a včely jsou mnohdy vnímány jen jako pouhý nástroj na vydělávání peněz. V Americe se už třeba stává zvykem, že včelaři využijí snůšky medu, vyinkasují od farmářů poplatky za opylování stromů a rostlin, načež včelstva zlikvidují, a pořídí si nová. Naštěstí v Evropě na takový přístup nejsme moc zvyklí, máme zde včelu ještě stále jako jakéhosi partnera. Tyto a mnohé další informace jsme se dozvěděli v předchozí části rozhovoru od doktora Romana Linharta, absolventa Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, vědce, ekologa, autora knih o včelách a inovativních metod práce se včelami, kt…
Sep 24, 2019
Marian Kechlibar 1. díl: Příliš mnoho zákonů je smrtí svobody
„Liberalismus, latinsky liber, svobodný, liberalis, svobody se týkající, svobodomyslný, je politický směr, nebo také filosofický pohled, který stojí na tom, že svoboda je prioritní politická hodnota. Tato ideologie původně vznikla v 17. století v Anglii a má kořeny v evropském osvícenství. V různých oblastech světa se však liberalismus dále vyvíjel odlišně, a proto může mít slovo „liberalismus“ celou řadu významů v závislosti na kontextu a regionu.“ Tolik slovníková poučka o liberalismu. Přiznávám, že pokud by v ní nebyla slova, že pojem „liberalismus“ může mít celou řadu významů, protože se v různých oblastech světa vyvíjel odlišně, bylo by těžké v této poučce poznat to, co se dnes za liberalismus běžně vydává, protože se zdá, že až příliš často se svou původní podstatou a nejvyšší hodnotou, tedy se svobodou, nemá už vůbec nic společného. A protože jsme si chtěli ověřit, jestli jsme…
Sep 20, 2019
Roman Linhart 1. díl: V Číně jsou oblasti, kde již nejsou žádné včely
Včelaři říkají, že včely bez nás mohou žít, ale my bez nich ne. A rozhodně nejde jen o med. Vždyť včel jsou tisíce druhů, ale včel medonosných je jen část. Mnohem důležitější službou lidstvu a celé přírodě je jejich schopnost opylovávat rostliny. Právě proto jsou tak zásadně důležité – a v posledních letech také velmi ohrožené. Například ve Spojených státech jen vloni vymřelo 40 procent včelstev. Může za to na jednu stranu tuhá zima, na druhou stranu viry, užívání pesticidů nebo ztráta přirozených stanovišť. Problém ubývání včel se zhoršuje přinejmenším už od roku 2006. Jak je na tom Evropa a konkrétně Česká republika? Možná i v tomto případě stačí řeč čísel: v Evropě máme více než 84 procent rostlinných druhů a 76 procent produkce potravin přímo či nepřímo závislé na opylování včelou. A zdá se, že dívat se na problém mizejících včelstev s přezíravou otázkou: „Co to tu bz…
Sep 17, 2019
Odehnal+Tichý 3. díl: Rodiče dětí, které byly poškozeny inkulzí, by měli zažalovat stát
Už dvakrát jsme od začátku září mluvili o školství – a dnes budeme v tomto tématu pokračovat. Dozvěděli jsme se například, že speciální školství není něčím objevným a moderním, jak se nám někteří lidé snažili namluvit. Už školský zákon z roku 1890 u nás myslel na výuku postižených dětí. Ve výuce handicapovaných dětí máme dlouholetou tradici a ti, kteří mají v této oblasti největší zkušenosti, tedy speciální pedagogové, upozorňují, že jsme byli na světové úrovni. A dodávají, že bývalé paní ministryni Valachové se ovšem téměř podařilo toto speciální školství zlikvidovat. Dnes na téma inkluze opět navážeme, samozřejmě s našimi hosty, kterými jsou předseda Asociace speciálních pedagogů Martin Odehnal, a dokumentarista Marek Tichý, jenž právě o inkluzi natočil dokument. 3. díl, 17.09.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Sep 13, 2019
Mnislav Zelený Atapana 2. díl: Podpory, dotace a granty – to jsou pro mě sprostá slova
„Jsem velký patriot a vlastenec a velmi soucítím nejen s naší zemí, ale i s celou západní civilizací.“ Tato slova zazněla v předchozí části rozhovoru od Mnislava Zeleného Atapany. Mluvili jsme hodně o módních politických a aktivistických trendech, které mají v oblibě především „náctiletí“. Hovořili jsme také o smutném zvyku ideologických aktivistů podléhat právě tomu, proti čemu zdánlivě bojují. Samozřejmě jsme slyšeli i mnoho krásných slov o přírodě, úctě k ní a snaze ji přirozeně chránit. A úplně na konci jsme si s Mnislavem Zeleným povídali o tom, že například úsilí o zničení tradičního modelu rodiny dost nepříjemně připomíná snahu o likvidaci nejen všech hodnot posledních dvou až tří tisíců let, ale celé západní civilizace jako takové, včetně její svobody. A na toto téma navážeme i v tomto díle. 2. díl, 13.09.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Sep 10, 2019
Odehnal+Tichý 2. díl: Inkluze je u nás chápána ideologicky
„To, co je představované jako inkluze, nebo dnes se tomu cudně říká „společné vzdělávání“, ve skutečnosti žádnou inkluzí není. To je naprosté matení slov, matení pojmů.“ Toto vyjádření o inkluzi zaznělo hned na začátku minulého dílu našeho pořadu. A v dalším rozhovoru pak bylo dokumentováno na zcela konkrétních případech, příbězích dětí i jejich rodičů. V povídání o inkluzi u nás, ale i ve světě, budeme pokračovat i dnes s našimi hosty, kterými jsou předseda Asociace speciálních pedagogů Martin Odehnal a dokumentarista Marek Tichý, který o inkluzi natočil dokument. 2. díl, 10.09.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Sep 6, 2019
Mnislav Zelený Atapana 1. díl: Chtěl bych naočkovat lidem, aby materialismus nebyl novým božstvem
Kritika materialistického způsobu života patří v našich životech už k dobrému tónu. Když kritizujete konzumismy, máte zajištěno, že budete působit tak nějak duchovněji, intelektuálněji, osvíceněji. Ve většině případů jde ale o pózu, v lepším případě o zbožné přání. Sami posuďte, kolik je mezi kritiky autentických lidí, kteří jen nemluví, ale skutečně se uskromnili a žijí, jak to jde nejpřirozeněji.
Bezzubost kritiků je vidět na skutečnosti, jak málo existuje racionálních nápadů co s tím. Zakázat konzum? To nikdo se zdravým rozumem neudělá. Donutit lidi žít v přírodě vyhláškou? Cítíte, že i toto pokulhává? Jednou z mála cest je inspirace. Inspirace lidmi, kteří poznali něco jiného, na vlastní kůži zažili, že to jde i jinak, že žít se dá v přírodě, s přírodou, přirozeněji. Znají nebezpečí, které plyne z materialismu, a přemýšlejí o tom, jak by bylo možné tyto dva světy propojit. Je…
Sep 3, 2019
Odehnal+Tichý 1. díl: Současný model inkluze ve školách je připraven diletantsky a prosazován silou
„Inkluze neboli inkluzivní vzdělávání je proces, jehož snahou je nastavení takového systému vzdělávání, který umožňuje všem dětem bez rozdílu plnit povinnou školní docházku, respektive navštěvovat školu ideálně v místě jejich bydliště. Cílem inkluze je podporovat rovné šance dětí na vzdělávání.“ Tolik slovníková definice pojmu, který u nás před několika lety vzbudil velké vášně mezi rodiči, pedagogy a také politiky. Vize to byla v pravdě slunečná – všichni budou hezky pospolu bez ohledu na schopnosti, zdraví, dovednosti a možnosti. Nikdo nebude nikoho vydělovat. Bude to spravedlivé a všichni budou spokojeni. Obhajoby tohoto modelu byly velmi razantní. „Odmítnutím inkluze, společného vzdělávání v místě bydliště a rovné šance dětí na vzdělání, omezujeme nejen právo na vzdělání, bereme rodičům a dětem svobodu volby, svobodu vybrat si vzdělávací cestu a také školu včetně té, v jejímž d…
Aug 30, 2019
Jan Eichler 2. díl: Velkým problémem Francie je nezvládnuté přistěhovalectví
Už minulý týden jsme se dívali s odstupem na fenomén takzvaných žlutých vest. Dozvěděli jsme se, že to nebyli dělníci z okraje, ani nezaměstnaní lidé. Byly to především takzvané střední vrstvy, které dlouhodobě předtím žily docela slušně, ale pak se dostaly do situace, kdy nestačily s výplatou. Byli a jsou to ti, kteří na globalizaci stále více ztrácejí, namísto aby získávali. Macron je velmi inteligentní člověk, ale chybí mu zkušenosti a cit pro realitu. Nikdy neposlancoval, stal se rovnou velmi významným ministrem a poté prezidentem. Předtím byl v bankovních kruzích u Rothschildů. Je velmi odtržený od národa a života většiny lidí. Jednou z věcí, o kterých se moc nepíše, je, že Žluté vesty také poukazovaly na přistěhovalce. Říkaly zcela jasně: „My pracujeme, platíme daně, dodržujeme zákony a na všechno doplácíme. A pak je tady narůstající skupina těch, kteří nepracují, neplatí daně, nic nerespe…
Aug 27, 2019
Jan Štrobl 3. díl: Čeká nás zkáza. Zhruba 70 % našich současných lesů během dvou, tří let vymizí.
Povídání nejen o kůrovci, ale také o normální, neideologické ochraně lesa s lesníkem, inženýrem Janem Štroblem zaujalo mnohé z vás. Možná proto, že mluví jako člověk, který má rád les, a skutečně mu na něm záleží. Není ani politik, ani aktivista. Inženýr Štrobl vyprávěl o normálních, přirozených věcech: třeba, že se vždy s kolegy snažil, když našli kůrovce, jej ihned likvidovat. Dnes se musí vyhlásit výběrové řízení a než je všechno hotovo, jsou napadeny další stovky stromů. Navíc dnes nikomu ze zodpovědných lidí nepřijde divné, že nákladní auta s pokácenými kmeny, napadenými kůrovcem, jej rozvážejí po celé republice. V tématu budeme pokračovat i dnes a hned na začátku si opět trochu zavzpomínáme. 3. díl, 27.08.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Aug 23, 2019
Jan Eichler 1. díl: Vzrůstá napětí mezi Francouzi a komunitou přistěhovalců s jejich dětmi
Loni 17. listopadu byla sobota. U nás jsme si připomínali výročí takzvané Sametové revoluce a ve Francii tentýž den začalo něco, o čem se od té doby občas mluvilo jako o novodobé revoluci – Hnutí žlutých vest. Pokud není revolucí, fenoménem je určitě. Co je to za úkaz? Jde o čistě francouzský fenomén, nebo se řadí do širšího proudu odporu vůči myšlenkové ideologii liberální demokracie?
Všichni o nich mluvili, ale jak je dnes běžné, mnozí diskutující neznali ani základní fakta. Žluté vesty vzbuzují emoce a vyvolávají mnoho debat a otázek, které zůstávají bez erudovaných odpovědí. V knize „Saturnin“ založí hlavní hrdina kancelář, která by měla uvádět romantické příběhy na pravou míru. Možná je na něco takového správný čas i v případě Žlutých vest. Proto jsme si pozvali jednoho z našich nejlepších znalců Francie, odborníka na mezinárodní politiku z Ústavu mezinárodních vztahů Jana Eich…
Aug 20, 2019
Jan Štrobl 2. díl: Čeká nás likvidace většiny našich lesů, česká krajina se změní na step
Inženýru Janu Štroblovi jsou lhostejné ideologie, módní nebo staré, politika a tím spíše politikaření. Jde mu o jeho milovaný les, o který chce pečovat s veškerými znalostmi a zkušenostmi, které nashromáždil. Jeho povídání o realitě českých lesů není radostné. Minule například řekl, že hlavním zlomem v péči o les na Šumavě bylo založení Národního parku Šumava – tehdy se poprvé přestala dělat ochrana lesa proti kůrovci. Nyní je na Šumavě asi 300 kilometrů uschlých původních lesů. Navíc je veřejnost, podle něj, pravidelně mystifikovaná médii, kde dostávají prostor zejména lidé, kteří si z přírody udělali ideologickou živnost, ale ve skutečnosti je jim příroda lhostejná. V našem povídání budeme dnes pokračovat. Začneme tím, jak se proti kůrovci postupovalo dříve a jak dnes. 2. díl, 20.08.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Aug 16, 2019
Karolína Stonjeková 2. díl: Německo dosáhlo cílů, kterých se dříve snažili dosáhnout válkami
Většina žen k feminismu, ani jiným moderním ideologiím, netíhne. Zabývá se tím pouhá menšina, ovšem ta nejhlasitější – a proto to může vypadat, jakoby jim fandilo víc žen, než jak je tomu ve skutečnosti. A zkreslují to také média, která popřávají sluchu minoritním, ale hlasitým skupinám. Je důležité si uvědomit, že média – a to nejen u nás – jsou převážně levicová. Ani Evropská unie nemá s pravicí a jejími základními principy mnoho společného, naopak, silně tíhne k levici, socialistickému omezování svobody, kontrole a regulacím.
Kdo jste slyšeli náš minulý rozhovor s bloggerkou a komentátorkou Karolínou Stonjekovou, tak velmi dobře víte, že přesně toto byla její témata a výroky. Dnes v nich budeme pokračovat, a navíc pokročíme k dalším tématům. Jedním z nich bude například brexit, který je ještě zamotanější, než se po referendu zdálo. 2. díl, 16.08.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Aug 13, 2019
Jan Štrobl 1. díl: Stav lesů v České republice je katastrofální
K nejkrásnějším zážitkům, alespoň pro většinu lidí, patří pobyt v lese. Těžko najít něco jiného, co dokáže člověka tak uklidnit a psychicky srovnat, jako právě les. S lesem jsme spřízněni, což většina z nás ještě stále vnímá, a proto nás skutečně dokáže uzdravovat. Logicky na nás ale léčebně může působit jen tehdy, pokud on sám je zdravý. Právě to se v posledních letech příliš nedaří. Stále větší část lesů churaví – a nejen to. Umírají. Příčinou je malý brouk, kůrovec. Asi si ještě všichni pamatujeme na dobu před pár lety, kdy byl lýkožrout smrkový hlavní postavou zpravodajství. Vzpomeneme na rozdělení odborné i laické veřejnosti na dva tábory – kácet, nebo nekácet. A také si snadno připomeneme proklamace některých ekologů, aby se s kůrovcem nic nedělalo, že si příroda poradí a že se to všechno spraví tak nějak samo. Nespravilo – a je to naopak stále horší. Mnohonásobně…
Aug 9, 2019
Karolína Stonjeková 1. díl: Jedinou možností v současné situaci je nebát se nahlas říkat pravdu
Dnes začneme trochu jinak. Obvykle uvedeme rozhovor nějakým komentářem a teprve poté představíme hosta, ale dnes to uděláme obráceně. Takže vítám komentátorku Karolínu Stonjekovou. Udělala jsem to obráceně proto, že hned na úvod chci uvést váš citát, který velmi dobře charakterizuje vaše názory, tudíž je nade všechno představování. Je drobně drsný a zároveň se bez obav trefuje do něčeho, co charakterizuje dnešní dobu. Cituji tedy: „Žijeme ve zvláštní době, kdy z každého aspektu našeho životního stylu děláme politickou demonstraci. Jste líná holit si podpaží? Fajn, neholte se, vyfoťte se na sociální sítě a začněte tvrdit, že neholení je nová móda. Prostě udělejte ze svého podpaží kampaň a politickou záležitost.“ Nebo ještě z trochu obskurnějšího soudku: „Nestyďte se za svou periodu, nepoužívejte menstruační pomůcky a foťte se na Instagram s krvavým klínem. Zdá se vám to jako hloupý výs…
Aug 6, 2019
Jana Zwyrtek Hamplová 3. díl: Pokud škrtneme muže a ženu, mámu a tátu, tak už jsme fakt v pekle
„Odmítám zákony, které budou lidem přikazovat, co si mají myslet. Evropská unie se bude muset rozpadnout, aby se mohla opět spojit a vzniknout na úplně jiných principech. Facebook přímo vychovává k udavačství. Sociální sítě by měly respektovat naše zákony, a pokud to nedělají, tak by měl zasáhnout stát.“ To jsou jen některé myšlenky, které zazněly před týdnem v rozhovoru s právničkou Janou Hamplovou. Ta označila také dokument o právech afrických migrantů za cestu k evropské sebevraždě. V druhé polovině rozhovoru jsme mluvily především o našich ústavních svobodách, které se začínají kymácet, některé hroutit a jiné jsou až ostentativně ignorovány, aniž by to někoho z politiků, nebo špiček justice, zajímalo. Probíraly jsme především svobodu slova. A v dnešní části rozhovoru budeme v těchto tématech s právničku Janou Zwyrtek Hamplovou pokračovat. 3. díl, 06.08.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Aug 2, 2019
Jiří Hynek 2. díl: Přijímáním nelegálních imigrantů táhneme do pekel
„Evropská směrnice na omezení zbraní, je paskvil. Při jejím schvalování byly mimo jiné také porušeny principy demokracie. Vadí mi hloupé věci. Vymyslet, že snížíme terorismus v Evropě tím, že omezíme počet nábojů v zásobníku u lidí bezúhonných, prověřených a netrestaných, může jenom šílenec. Proč by si terorista opatřoval legální, registrovanou, poloautomatickou zbraň, když může mít mnohem lepší a levnější, plně automatickou z černého trhu? Snahou unie je minimalizovat počet legálně držených zbraní v Evropě. Takoví občané se lépe ovládají, mohou jen platit daně a být poslušní. V západní Evropě nikdo nechce – nemá odvahu – říci jisté skupině lidí: Vy nejste způsobilí k tomu, abyste měli zbraně. A tak je upře i původním obyvatelům.“
A ještě jedna citace: „Pokud se v prostředí, ve kterém žijeme, odzbrojíme, pak se stáváme otroky.“ To vše – a mnohé další - zaznělo v předcho…
Jul 30, 2019
Jana Zwyrtek Hamplová 2. díl: Evropská komise chce, aby Evropa spáchala sebevraždu...
Přemíra zákonů je pro společnost stejně zhoubná jako rakovina pro člověka. To už dnes říká většina rozumných právníků – a nejen jich. Jsme sešněrováni stovkami tisíc právních předpisů – a ani ti nejlepší odborníci nemají žádnou šanci je všechny znát. Právě o těchto věcech jsme v první části rozhovoru mluvili s právničkou Janou Hamplovou. A nezůstalo jen u toho. Došlo i na svobodu slova, o níž náš host říká, že „Už zase říkáme na veřejnosti něco úplně jiného, než doma v soukromí, je tady přesně stejná autocenzura jako za komunistického totalitního režimu.“ Upozornila také na to, že pravda nikdy nemůže být trestným činem, jakkoli se o to totalitní režimy vždy snažily, snaží a snažit budou. A na konci našeho minulého rozhovoru jsme si povídaly o snaze Evropské unie posílit práva afrických migrantů, což sice zní lidsky, ale ve skutečnosti je to něco ještě horšího, než byly povinn…
Jul 28, 2019
Karolína Stonjeková: Svět, který naslouchá psychicky handicapovanému dítěti, je naruby
Klimatická alarmistka, Greta Thunbergová vystoupila ve francouzském Národním shromáždění. Po OSN, Evropském parlamentu nebo italském parlamentu si tak Greta může připsat další významnou instituci, kde jí bylo nasloucháno.
Jul 26, 2019
Jiří Hynek 1. díl: Myslet si, že lze omezit terorismus omezením nábojů v zásobníku, může jen šílenec
Před několika týdny generální advokátka soudního dvora Evropské unie doporučila, aby soudní dvůr zamítl žalobu České republiky na unijní směrnici zavádějící přísnější pravidla pro nabývání a držení palných zbraní. Názor generálních advokátů pro soud není závazný. Soudci však často doporučení potvrdí. Česko ale neztrácí naději. Naši zástupci soudí, že máme stále šance 50:50. ČR se u soudu domáhá zrušení směrnice zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky. Podle české žaloby je směrnice diskriminační a zbytečně omezuje držitele legálních zbraní. Brusel zdůvodňuje novou právní úpravu snahou znemožnit nebo znesnadnit teroristům získávat zbraně. ČR má v tomto sporu podporu Maďarska a Polska. Na hrozbu této směrnice přitom jako by se u nás postupně tak trochu zapomínalo, takže když jsme přemýšleli, koho pozvat, tak bylo zřejmé, že to musí být člověk s velkým přehle…
Jul 23, 2019
Jana Zwyrtek Hamplová 1. díl: Pravda nemůže být trestným činem a zaobalená lež se nestane pravdou
Hosta dnešního pořadu a téma, o kterém budeme hovořit, asi nejlépe představíme, když zacitujeme z jeho blogu: „A jsme zase tam. Už se nesmí mluvit otevřeně, protože by nás mohli stíhat za vyslovení jiného názoru, než se těm nahoře líbí.“ A další ukázka: „Komu se to navíc nebude líbit a bude hlasitě protestovat a nazývat věci pravými jmény, pak Unie žádá, aby se tyto projevy zakotvily jako trestný čin, aby se to monitorovalo a trestalo, tedy aby tito lidé byli umlčeni legislativou členských států.“ A citát do třetice: „Také se tím vrací éra udavačů z ulice a jiných pravd doma a jiných venku.“ Někteří už možná víte, že je s námi ve studiu Jana Zwyrtek Hamplová. Dříve nějaký čas politička, nyní opět právnička, advokátka. 1. díl, 23.07.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jul 19, 2019
Jaroslav Bašta 3. díl: Rusko a Putin jsou představováni jako peklo a Belzebub
Už dávno zlidovělo moudro, že politici a generálové bývají většinou dobře připraveni na minulou válku. Tato slova zazněla v souvislosti se vztahy Západu a Ruska od bývalého velvyslance v Rusku a na Ukrajině Jaroslava Bašty v předchozí části našeho rozhovoru.
Také padly podrobné informace, které se ovšem u nás moc často v médiích neobjevují, o roli oligarchů Borise Berezovského a Michaila Chodorkovského v Rusku a o jejich vztahu s prezidentem Vladimirem Putinem. Celkově to bylo poněkud jiné povídání o Rusku, než na jaké jsme dnes zvyklí. 3. díl, 19.07.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jul 16, 2019
Peter Staněk 4. díl: Lidé jsou nepoučitelní: Řešením velkých krizí byla vždy válka
Jsme k sobě stále chladnější, lidské vztahy se rozpadají, společnost je nervóznější, napjatější – o těchto jevech se hovoří stále. Většinou marně. Jak říká profesor Peter Staněk – budeme vytvářet stále inteligentnější stroje a stále dementnější lidi. Cestou je podle jeho slov návrat k lidskosti, hledání podstaty lidství, vlastností, které posilují naši lidskost a také rozvíjení lásky a úcty k lidem. Například úcty k ženám, které nehledí jen na sebe, ale jde jim především o jejich děti a dokáží se jim nesobecky věnovat nejméně do jejich šesti až sedmi let. Ty bychom podle slov pana profesora Staňka měli nesmírně ocenit. O tom všem jsme hovořili v minulých dílech. Stejně jako o tom, že nejjednodušší a nejúčinnější kontrolou společnosti je finanční kontrola. A právě tímto tématem navážeme i náš dnešní rozhovor o možnosti příchodu velké krize. 4. díl, 16.07.2019, www.KupreduDoMinulos…
Jul 12, 2019
Jaroslav Bašta 2. díl: Problém Vladimíra Putina je, že je větší demokrat, než 70 % ruských občanů
V devadesátých letech bylo Rusko doslova v katastrofálním stavu a to snad po všech stránkách. Probíhala zde velmi divoká privatizace, která znamenala podle některých odborných odhadů propad ekonomiky srovnatelný s obdobím druhé světové války. Všichni pozorovatelé předpokládali rozpad Ruské federace a následnou marginalizaci vlivu jednotlivých zemí rozpadlého impéria. Dokud bylo Rusko na kolenou, poražené a ponížené po studené válce, mělo na Západě mnoho přátel, nebo se spíše mnoho lidí jako přátelé Ruska tvářilo. Jenže jak se pomalu hrabalo opět nahoru a bylo jasné, že prezident Vladimír Putin je v této snaze úspěšný, tak se postupně vztahy se Západem zhoršovaly.
V minulém díle rozhovoru s analytikem Jaroslavem Baštou tento bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině uvedl, že nebýt Vladimíra Putina, tak by Rusko bylo rozparcelováno. A také, že srdce lidí si Vladimír Putin získal mimo jiné i tím, že odmítl f…
Jul 9, 2019
Peter Staněk 3. díl: Nejsilnější kontrola společnosti: Zrušení hotovosti a pouze digitální platby
Jaký vliv má, a ještě bude mít, technologické revoluce a umělé inteligence na bezpečnostní protokoly, které máme v hlavě a jež jsou produktem statisíců let vývoje? Někteří vědci tvrdí, že budou pod vlivem nejmodernějších technologií zničeny. To by pro nás byla ovšem velmi špatná zpráva. Ale to není všechno. Objevují se stále důraznější varování, že umělá inteligence nám dá nejen čas a ulehčí spoustu činností, ale na druhou stranu také umožní politikům dokonalou kontrolu nad lidmi. A nejen politikům, protože dnes už podobně destruktivně, jako dříve totalitní státy, začínají do našich životů zasahovat také některé soukromé firmy. Máme se bát umělé inteligence a vyvarovat se jí? Nebo se spolehneme na duchovní obrodu, kterou někteří odborníci předpovídají na základě zkušeností například z přetechnizovaných čínských měst? O tom všem jsme rozmlouvali v předchozí části rozhovoru s profeso…
Jul 5, 2019
Jaroslav Bašta 1. díl: Kdyby v Rusku nebyl Putin, tak by suroviny vlastnily nadnárodní firmy
Ještě donedávna většina západních politiků odpovídala na otázky, co že jsou největší hrozby pro naši bezpečnost zcela jednoznačně: Islámský stát a Rusko. Po pádu Islámského státu tedy zbývá jen Rusko. Netvrdí to ale všichni. Někteří označují za větší hrozby nelegální migraci, islámský terorismus a také nové ideologie, které začínají zaplavovat Západ a vnášet do něj totalitní prvky. Jakou hrozbou tedy je Rusko? Proč ukrajinský Majdan tak ostře rozdělil celou společnost? Má Rusko skutečně vůči Západu agresivní úmysly? Co by z toho mělo, když je ve všech ohledech mnohonásobně slabší? Ale na druhou stranu, co by z toho měly Amerika a Evropa, kdyby tomu bylo naopak? Kdyby Západ provokoval Rusko a snažil se ho dostat pod svůj vliv, vyplatilo by se mu to? Vždyť přece všichni žijeme v domnění, že chceme mír, klid a dobré vztahy. Nebo to všechno ve skutečnosti chce sice většina, ale někomu se naopak vytv…
Jul 2, 2019
Peter Staněk 2. díl: Digitální revoluce destruuje a vypíná bezpečnostní protokoly v našem mozku
Nemám čas, kéž by tak bylo více času, kdyby jen tak čas tak rychle neutíkal – těchto stesků se mnoho z nás dopouští prakticky neustále. Zvláště tehdy, když zažíváme něco příjemného, dobře se bavíme, je nám fajn. A zdá se, že tyto naše stesky mohou skončit, že se blíží doba, kdy budeme mít času dost. Odborníci totiž tvrdí, že technická revoluce 4.0, společně s rozvojem umělé inteligence, nám dají spoustu volného času, protože na současnou či lepší kvalitu a množství produkce bude potřeba jen 40, 50 procent současných výrobních kapacit.
To by mohla být dobrá zpráva. Ale jen na první pohled. Odborníci s hlubším, než jen striktně ekonomickým vhledem, totiž upozorňují, že lidé, jejichž smyslem života je jen zábava, se pak nesmí divit, když jim to příroda nemilosrdně sečte – budou ve vývoji zbyteční, stanou se slepou vývojovou uličkou – a může se stát mnoho zlého.
O tomto všem jsme hovořil…
Jun 28, 2019
Benjamin Kuras 3. díl: Agresívní feminismus si vybral Trumpa jako terč své nenávisti k bílému muži
Denně se setkáváme se zvláštním politologickým paradoxem, který zatím žádný odborník nedokázal uspokojivě vysvětlit. Totiž, že krajní levice, nebo přímo extrémní levice, podporuje nejen migraci, ale migraci z islámských zemí a dokonce etablování a šíření islámu v Evropě. Přitom nejsou na světě tvrdší a zarputilejší odpůrci extrémně levicových nápadů, než věřící muslimové. Nad touto skutečností se v předchozí části rozhovoru podivoval také spisovatel a novinář Benjamin Kuras s tím, že podle jeho přesvědčení radikální islám extrémní levici v Evropě zničí. V debatě o migraci také prohlásil, že by se modlil za Salviniho a připomněl by každému, že Salvini pochází ze slova salvare, což znamená zachránit. 3. díl, 28.06.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jun 25, 2019
Peter Staněk 1. díl: Skupině 64 osob, která má majetek, jako 3,5 miliardy lidí, jde hlavně o moc
Často rozmlouváme v našem pořadu o tom, co nás čeká, o stovkách variant, které budoucnost může přinést, nebo také nemusí. Zatím jsme ale věnovali jen pár rozhovorů fenoménu, o kterém všichni víme, že přijde určitě, a také, že podstatně promění život všem lidem v západní civilizaci. Přestože o něm všichni víme a jsme si vědomi, že jeho následky budou zásadní, veřejná debata o této proměně v naší zemi není podle názoru řady odborníků adekvátní vzhledem k důležitosti tohoto fenoménu. Řeč je zde o takzvané průmyslové revoluci 4.0. A právě o tomto problému rozmlouváme s profesorem Peterem Staňkem z Ekonomického ústavu slovenské akademie věd. 1. díl, 25.06.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jun 21, 2019
Benjamin Kuras 2. díl: Hrozí, že nadlouho vyhraje zlo nad dobrem
Každý, kdo se pohybuje na internetu, zvláště na sociálních sítích, zná velmi dobře nejrozšířenější slovní hru dnešních dnů, totiž jaké všechny možné výrazy lze použít, jen abychom nemuseli označit cenzuru za cenzuru. A tak jsou vymýšleny různé obrany proti nenávisti, ať už skutečné, nebo velmi často jen domnělé. A z nich se většinou vyklube jen staré známé potlačování názorů, které jsou nepohodlné nějaké módní ideologii. Nebo boj za slušnost ve veřejném prostoru, který v praxi znamená, že zastánci nejmodernějších ideologií mohou být prakticky jakkoli neslušní, zatímco jejich odpůrci jsou vymazáváni a zakazováni, ať jsou jakkoli slušní.
Právě o tom jsme hovořili v minulém rozhovoru se spisovatelem a novinářem Benjaminem Kurasem. Mohli jsme také slyšet vážné varování, že omezování svobody slova je vždy prvním krokem při nastolování totality. Hovořil o situaci v Británii, kde už se růz…
Jun 18, 2019
Pavel Kohout 4. díl: Evropa by se mohla propadnout do bezvýznamnosti, ztratit vzdělanost a kulturu
Maďarský plán na posílení porodnosti rozběhl v celé Evropě velkou debatu. Namísto věcných argumentů však vyvolal někdy dost nepochopitelné útoky. Například švédská ministryně sociálních věcí Annika Strandhällová napsala: „To, co se děje v Maďarsku, je alarmující. Orbán nyní chce, aby se rodilo víc 'pravých' maďarských dětí.“ Aniž by pochopitelně vysvětlila, co je na maďarských dětech alarmujícího. A ještě nepochopitelněji prohlásila, že akční plán na ochranu rodiny představený maďarským premiérem Viktorem Orbánem „připomíná 30. léta minulého století“. Vysloužila si mnoho otázek ve smyslu, zda se úplně nezbláznila, když zřejmě v narážce na nacismus třicátých let na jedné straně odmítá plán na vyšší porodnost maďarských dětí, a na straně druhé otevírá dveře dokořán migraci. Debaty byly místy opravdu bouřlivé.
Toto téma bylo také obsahem minulé části rozhovoru s ekonomem Pav…
Jun 14, 2019
Benjamin Kuras 1. díl: Omezování svobody slova vždycky bylo a je prvním krokem k nastolení totality
Na začátek citát: „Nedávné ‚řádění Facebookuʻ, jak čeští náruživci internetové svobody rádi nazývají vymazávání vstupů a celých stránek v posledním roce (nejen v masivní míře v Německu, ale už i v naší ‚malé českéʻ míře tady) vzbuzuje obavy z blížícího se konce nejen svobody informací, nýbrž i bezpečného soukromí. Že mu fandí i někteří politici a veřejní činitelé v čele s místopředsedkyní rádoby pravicové demokratické strany a předsedou Ústavního soudu, tyto obavy posiluje. V západní Evropě vymazávání a stíhání ‚nesprávnýchʻ názorů a nepohodlných faktů je tak pokročilé, že se málokterý politik odváží proti cenzuře protestovat.“ Autorem tohoto textu je Benjamin Kuras, novinář a spisovatel, který žil mnoho let v Británii a pracoval v BBC. Nyní svůj čas dělí napůl mezi Velkou Británii a Českou republiku. A právě s Benjaminem Kurasem dnes rozmlouváme. 1. díl, 14.06.2019,…
Jun 11, 2019
Pavel Kohout 3. díl: Myšlenky, že mít děti je neekologické, jdou proti principům civilizace
V minulém rozhovoru s ekonomem Pavlem Kohoutem zaznělo několik zajímavých tezí, které se příliš často v médiích neobjevují. Jen namátkou, třeba že Německo je ekonomika, která jede v podstatě ze setrvačnosti. Nebo že jednotlivé členské státy Spojených států amerických mají v řadě oblastí větší volnost než členské státy Evropské unie. A následovala pozoruhodná debata, proč a v čem bychom se mohli konkrétně inspirovat ve Švýcarsku. Nejen my, ale celá Evropa. Zvolna jsme se dostávali k tomu, kde by mohl být zdroj příští finanční krize. Takže dnes pokročíme dále – opět s ekonomem Pavlem Kohoutem. 3. díl, 11.06.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
Jun 7, 2019
Jana Jochová 3. díl: Rodině nepomůže genderová ideologie, jež vykládá rovnost jako stejnost
Nejlepší úvodem do našeho dnešního povídání bude citát: „Tak dneska jsem si na internetu objednal kalhoty, lednici – a dvě děti. Ano, taková možnost už tady je a tato forma obchodu s dětmi (jinak to nazvat nelze) se stala realitou. A nejedná se o záležitost méně rozvinutých zemí, které jsou s lidskými právy na štíru, ale severní Ameriky a nyní už i západní Evropy. Organizace Men Having Babies působící v USA a Kanadě cílí na páry gayů, kteří chtějí mít dítě. Na svých internetových stránkách prezentuje 20 soukromých klinik, které mají v USA, Kanadě a Indii zajišťovat zprostředkování dítěte. Tato organizace měla v květnu v Bruselu svoji konferenci a to dokonce v budově vlády bruselského regionu. Podobné praktiky však nelze v civilizovaném světě tolerovat. Žena se nikdy nesmí stát věcí k pronájmu a dítě není zboží na prodej. Malé dítě je plnohodnotnou lidskou bytostí, která má svá práva. Tento o…
Jun 4, 2019
Pavel Kohout 2. díl: Hospodářský význam Evropy upadá - z našich dětí budou otroci a sluhové
Před týdnem jsme s ekonomem Pavlem Kohoutem rozebírali, v jakém ekonomickém prostředí žijeme – u nás, v Evropě a vlastně na celém Západě. Nebylo možné očekávat jednu dobrou zprávu za druhou, ale rozhodně je alarmující, že Západ je dnes ještě více zadlužen, než byl v dobách finanční krize. To člověku na klidném spaní nepřidá.
Zajímavým zjištěním také bylo, že Francie má asi nejdelší zákoník práce na světě, který obnáší téměř 4000 stran, což poněkud umožňuje chápání francouzských zaměstnanců i jejich zaměstnavatelů. A až trochu humorně působí vysvětlení, proč ve Francii podniká tak velké množství firem, které mají přesně 49 zaměstnanců. Závěr byl věnován italským dluhům, tomu, jak jsou nebezpečné, a zejména tomu, kdo je způsobil, komu za ně mohou Italové poděkovat. A v rozhovoru s ekonomem Pavlem Kohoutem pokračujeme i nyní. 2. díl, 04.06.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
May 31, 2019
Jana Jochová 2. díl: Děti vychované lesbickými páry mají nejhorší identifikaci s vlastním pohlavím
Přesně před týdnem jsem s Janou Jochovou, předsedkyní Aliance pro rodinu, hovořily o tom, jak je dnes ponižován a rozbíjen samotný pojem rodiny a manželství. O rostoucím zmatku v hlavách dětí a mladých lidí, které pod tlakem novodobé gender ideologie začínají mít problém – nebo také uměle vyvolávaný problém – se svou pohlavní identitou. Je to láskyplná pomoc dětem v sexuální orientaci? Nebo psychický teror, který děti ničí a poškozuje? Takové otázky se za našimi hranicemi řeší. Stejně jaké třeba soudy zabývající se například v Americe žalobami dětí na stát, který dopustil, aby vyrůstaly v nepřirozeném prostředí, upřel jim jejich skutečné rodiče a zasel do nich neodpustitelný zmatek. V této debatě budeme pokračovat s Janou Jochovou i dnes. 2. díl, 31.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
May 28, 2019
Pavel Kohout 1. díl: Ekonomika, která produkuje nadměrný objem legislativního smetí se postupně dusí
Před deseti lety americká Sněmovna reprezentantů schválila stimulační plán v hodnotě 787 miliard dolarů, tedy zhruba 17,5 bilionů korun. Tento plán následně schválil Senát a podepsal americký prezident Barack Obama. Tyto obrovské peníze byly napumpovány do bank, ekonomiky obecně a především automobilek. Nebyly to jediné peníze, které tekly do bank a hospodářství, ale byl to největší jednorázový balík takzvaných záchranných peněz. Dodnes se o tomto neuvěřitelném dotování soukromého sektoru zejména v letech 2008 a 2009 mluví buď jako o záchraně před naprostým ekonomickým kolapsem Západu, nebo jako o největší krádeži v novodobých dějinách. V každém případě se většina odborníků shoduje na tom, že problémy a otázky, které s tím byly spojené, nejsou dodnes vyřešené. Jak si stojí ekonomika Západu deset let poté a jak jsme se dokázali nebo nedokázali poučit? O těchto záležitostech rozmlouváme s ekonomem…
May 24, 2019
Jana Jochová 1. díl: Děti na Západě se ve škole učí, že není otec a matka, ale rodič 1 a rodič 2
Od loňského roku sledujeme snahu změnit úpravou zákona definici manželství jako svazku muže a ženy. Hádají se politici, odborníci i občané. Vyjma aktivistů se většinou shodují na tom, že manželství má být záštitou toho nejdůležitějšího stavebního kamene jakékoliv společnosti, tedy rodiny. Rodinu definuje například docentka Jana Hamanová, lékařka na subkatedře dorostového lékařství IPVZ Praha takto: „Rodina je vícegenerační vztah a soužití, v němž se rodí děti, případně v něm mohou být děti adoptovány, a to za podmínek, které respektují základní potřeby dětí, současně prověřené celou historií lidského rodu. K těmto potřebám patří přítomnost jak ženského tak i mužského vzoru a jich komplementární doplňující se působení. Podle zkušeností dětských psychologů tato zásada hraje roli i u rozvedených rodičů a je tedy žádoucí, aby dítě mělo pokud možno kontakt s oběma rodiči. U regist…
May 21, 2019
Pavel Šich 3. díl: Hlavní vlna zájmu o ekologii, chov zvířat, veganské hnutí – to vše je jen jako
Jaké potraviny může člověk reálně nakoupit v supermarketu? Co je možné očekávat od výrobků, které se dostaly do módy, označené jako „eko“ nebo „bio“? Je o zvířata na farmách, které se chlubí tímto označením, pečováno dobře a s láskou? A co všechno lze koupit na farmářských trzích? Co o nich soudí samotní farmáři? Tedy ti skuteční farmáři… O tom všem a mnohém dalším jsme se bavili už dvakrát s farmářem Pavlem Šichem. A právě s ním budeme v našem povídání pokračovat i dnes. 3. díl, 21.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
May 17, 2019
Martin Jan Stránský 2. díl: Podle Alberta Einsteina a Stephena Hawkinga nás technologie zabije
Je dost zvláštní, s jakou lehkostí dokážeme přecházet informace, které pro náš život patří k těm nejpodstatnějším. Na začátek několik krátkých citátů z minulého rozhovoru s panem profesorem Stránským: „Mladá generace má patnácti až dvaceti procentní nárůst úzkostí a deprese. A ta před ní to má stejné, také patnácti, až dvacetiprocentní nárůst úzkostí a deprese. To přímo souvisí s počtem hodin, které stráví před počítačem nebo s mobilem. - Máme u mladých lidí také třicetiprocentní nárůst sebevražd. Naše děti jsou méně šťastné, než jsme byli my a my jsme méně šťastní než naši rodiče. - Je zajímavé, že u lidí, kteří berou heroin, se aktivují stejné neurologické cesty jako u lidí, kteří jsou na Facebooku.“
Má-li tyto informace špičkový český neurolog, pracující u nás i ve Spojených státech, nechce se věřit, že by je neměli naši politici. Pokud je nemají, pak není jasné, c…
May 14, 2019
Pavel Šich 2. díl: Nálepky „bio“ a „eko“ bývají jen marketingovými lákadly
Trápení člověka z města, který se rozhodne odejít na venkov a stát se farmářem – tak by se dalo shrnout naše minulé povídání s Pavlem Šichem, někdejším akademickým malířem, dnes farmářem. A bylo toho samozřejmě více. Mýty a pověsti o bioplynkách, občas teoretickými ekology tak vychvalovaných; o solární energii a zejména o tom, jaké starosti přináší, když chce farmář všechny své produkty co nejčistší – a to všechno s maximální úctou ke zvířatům a k přírodě. A s farmářem Pavlem Šichem pokračujeme i dnes. 2. díl, 14.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz
May 10, 2019
Martin Jan Stránský 1. díl: U lidí, kteří berou heroin, se aktivují stejné neurotické cesty, jako...
„Nejnovější zjištění, že dochází ke ztrátě inteligence, to nejsou jen názory, to už je naprosto prokazatelné a dá se to najít úplně všude. Jenže pro naprostou většinu lidí to není relevantní, protože je pro ně pořád nejdůležitější, aby měli další dovolenou v Chorvatsku a třetí auto, aby vše bylo dostupnější, rychlejší a pohodlnější. Člověk bude čím dál tím více sedět na jednom místě, a pokud se někam vydá, tak to bude díky předem určeným prioritám, protože nebudou předem určené možnosti. Nechci, aby to znělo bizarně a abstraktně, ale jako moderní, postmoderní západní civilizace jsme se dostali do stavu, kdy máme absolutně deformované představy o tom, jak má život vůbec vypadat a v čem spočívají priority.“ Tato slova zazněla zhruba před rokem v našem rozhovoru s neurologem, profesorem Martinem Janem Stránským.
K těmto slovům můžeme aktuálně doplnit, že Česká školní inspekce uvád…
May 8, 2019
Jaroslav Bašta: Ukrajina – Bitva o inauguraci a pasová válka
Na Ukrajině po volbách prezidenta momentálně probíhá velmi bouřlivé období.