Přepište dějiny
Martin Groman a Michal Stehlík
Subscribe
Martin Groman a Michal Stehlík. O dějinách, veřejném prostoru, médiích a mnohém dalším. Bonusy na https://prepiste-dejiny.gazetis.to/
www.herohero.co/prepistedejiny
Available episodes
Newest first
Oldest first
5 days ago
1953 - Nebouřila se jen Plzeň
Před 70 lety, 1. června 1953, začala v Československu měnová reforma. Peníze se měnily i v poměru 50:1 a přestože režim hlásal, že tím sahá na peníze buržoazie a šmelinářů, dotklo se to masivně i dělníků. A ti se začali bouřit. Nejen v Plzni, ale i v Bohumíně, Vimperku či Praze. Revoltovali ale proti režimu, jak se to často vykládá? Na téma měnové reformy tentokrát také bonusová část na Gazetistu a HeroHero a také tradiční středeční článek v Deníku N.
playlist_add
May 24, 2023
Smrt si říká Ploština
Na konci druhé světové války zažilo Valašsko několik tragédií souvisejících se střetem okupační moci a partyzánských oddílů. Pasekářská obec Ploština se i díky Ladislavu Mňačkovi stala symbolem těchto událostí. Symbolem ihned po válce řádně přepsaným. Problematickými osudy Ploštiny se tento týden zabýváme nejen v běžném dílu, ale i v bonusu na Gazetistu a HeroHero a v článku Deníku N.
playlist_add
May 17, 2023
Sto let českého rádia
Před sto lety, v květnu 1923, se ze stanu ve Kbelích poprvé začal pravidelně šířit československým éterem rozhlasový signál. Jaké byly představy o novém médiu v prvních letech jeho působení u nás i ve světě? Jaký vliv na to měl Titanic a co si o rádiu myslel Bertold Brecht? V bonusu na Gazetistu nebo HeroHero vás pak čekají osudy rádia po válce i po listopadu 1989 a hledání smyslu veřejné služby. Článek ke sto letům rádia nechybí tento týden ani v Deníku N.
playlist_add
May 10, 2023
Benešův posel
Podcast Přepište dějiny se 27. dubna vydal do divadla D21 na představení tvůrců Divadla DRAK Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka Benešův posel. Vůbec první divadelní zpracování tzv. Nečasovy mise se nedrží jen několika dní v životě Edvarda Beneše, ale rozepíná jeho osud mezi Masaryka se Štefánikemna jedné a Stalina na druhé straně. Po představení si autoři podcastu sedli s autory hry do zkušebny a rovnou natočili povídání o tom, jak Beneše dostat na divadelní scénu a jak jeho postavu vlastně vnímat. Takže hurá s námi do divadla. Nebo spíš do zkušebny.
playlist_add
May 3, 2023
Všude lidé, v Chomutově Němci
Na svých cestách po republice dorazil 19. dubna podcast Přepište dějiny do Chomutova. Došlo na rodáky české i německé, poválečné vysídlení, zemi Františka Josefa a další témata. V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak rozproudila debata o místní identitě a jejím prožívání i o tom, kdy se rány dvacátého století konečně zacelí.
playlist_add
Apr 26, 2023
Komu dajli medaili
Pomalu se začínají sbíhat nápady na ty, kteří by si od prezidenta zasloužili nějaké to vyznamenání. Vezmou to někteří tentokrát nebo budou zásadoví? Nebo jim vadil jen Miloš Zeman? A dostanou to Mašíni? A nebude se opakovat skandál s Bradym? A co Jan Tleskač? Jak jde v Čechách o medaile, neznáme bratra. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak po čase zase zalistujeme několika knihami, které nás v poslední době oslovily.
playlist_add
Apr 19, 2023
Když za Haškem, tak na Lipnici
Před sto lety umřel a před sto čtyřiceti narodil Jaroslav Hašek. A tak jsme se na oslavu vydali za ním na Lipnici. Trochu jsme hledali klíče od jeho domku, trochu koukali po kraji a nakonec se s kastelánem a místostarostou Lipnice Markem Hanzlíkem prošli Haškovým bytem. Na oslavu flamendra, humoristy a bohéma, ale i bolševického komisaře nebo legionáře dnešní reportážní díl komplet pro všechny.
playlist_add
Apr 12, 2023
Oportunista od kolébky
Před 150 lety se narodil Antonín Švehla. Lídr agrárníků, zakladatel státu, jedna z nejvýraznějších figur první republiky. Přesto dnes v paměti společnosti nemá zrovna pevné místo. Čím to? V bonusu na Gazetistu a HeroHero probereme Andreje Babiše, který si chce koupit nezávislého historika, stejně jako seriál Volha a jeho reflexe, téma tradiční rodiny nebo hitlerizaci v podání poslance Jiřího Kobzy. Pestré to bude.
playlist_add
Apr 5, 2023
Polná: Jak Anežka přepsala dějiny
Synagoga v Polné hostila 24. března setkání více než stovky posluchačů s podcastem Přepište dějiny. Téma bylo nasnadě - případ Anežky Hrůzové a Leopolda Hilsnera, ale hlavně role T. G. Masaryka v něm. Co o případu psaly dobové noviny? Kdo brojil proti Masarykovi? A kdo to vlastně vyhrál? A stejné téma také tento týden ve středu v Deníku N. Bonus na Gazetisto nebo Přepište dějiny | Herohero
playlist_add
Mar 28, 2023
Magnitogorsk na Vysočině
Podcast Přepište dějiny vyjel zase po čase do regionů a přinášíme vám fascinující dějiny Žďáru nad Sázavou. Místo, které známe jako památku UNESCO na Zelené hoře je ale místem obrovské a strukturální změny mezi léty 1948 a 1960. Na zámku Kinských potkáme v roce 1938 lorda Runcimana na jeho misi, ale to zásadní se odehraje po druhé světové válce. Výstavba Žďárských strojíren a sléváren promění místo, které má v roce 1930 sotva čtyři tisíce obyvatel v centrum okresu, které má v 70. letech přes dvacet tisíc. Takový malý Magnitogorsk na Vysočině.
playlist_add
Mar 22, 2023
Kriegel disident
Posledních deset let Krieglova života vydalo i v již vydané knize Martina Gromana na pořádnou porci stránek. Takže jsme se rozhodli Krieglovým pozdním letům věnovat speciální díl. Dozvíte se, jak to měl s Chartou, s donašeči StB, s komunismem po vyloučení ze strany nebo třeba s pohřbem. V bonusové verzi na Gazetisto a HeroHero pak navíc z archivu Martina Gromana zazní unikátní nahrávky telefonních hovorů mezi disidentem Františkem Krieglem v Praze a exulantem Františkem Janouchem ve Stockholmu. A další díl na téma Kriegel už nebude, slibujeme.
playlist_add
Mar 15, 2023
120 let bez Riegra
3. 3. 1903 zemřel „vůdce národa“ František Ladislav Rieger. Přitom v dnešní české politice už jeho odkaz přítomen není. Nebo ano? A stačí, že jeho busta stojí ve vestibulu poslanecké sněmovny? V bonusové části na Gazetistu a HeroHero zůstaneme u tématu národa také, ale jinak. Podíváme se na slovanské kořeny naší společnosti v podání Soni Pekové. Riegra pak samozřejmě najdete také v DeníkuN v dalším dílu našeho seriálu.
playlist_add
Mar 8, 2023
Učitel a žák na marách
A taky Gottwalda. Začátek března roku 1953 přinesl v rychlém sledu dvě nečekaná úmrtí dvou diktátorů. Jak to tehdejší společnost prožívala? A jak se v Kremlu následovníci rvali o vedení? A je už tady někdy začátek konce stalinismu? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak podíváme blíže na to, jak o těchto událostech psalo Rudé právo a kdo všechno nad rakví básnil. S téma dvou velkých pohřbů také tento týden v Deníku N.
Bonusy: Přepište dějiny | Herohero / Přepište dějiny (gazetis.to)
playlist_add
Mar 3, 2023
Bonus: Únor 1948 a selhávající inteligence
Letos v sobotu 25. února se v pražském klubu Rock Café odehrál večer Deníku N a podcastu Přepište dějiny. Ján Simkanič s historičkou umění Milenou Bartlovou, Michalem Stehlíkem a Martinem Gromanem hovořili o roli vzdělanců v událostech starých 75 let. Jak moc mohla inteligence za nástup komunismu a jak moc ho sama odskákala? A co všechno v tom hrálo roli?
Bonusy: Přepište dějiny (gazetis.to) / www.herohero.co/prepistedejiny
playlist_add
Mar 1, 2023
Paměť v šachtách
Existuje asi jen málo emotivnějších příběhů, než je příběh pražského ďáblického hřbitova, který se v posledních týdnech znovu objevil ve veřejném prostoru. A tak není od věci si říct, jaké naděje v tomto ohledu jsou realistické a jaké jsou nejspíš mimo. Sice se halasně volá „přece je tam nenecháme“, ale dál než za to zvolání to zatím nejde. V bonusu na Gazetistu a HeroHero tentokrát přehlídka aktuální tvorby Milana Rokytky, Ivo Budila nebo Jindřicha Rajchla a dalších znalců moderní historie. Bonusy na Přepište dějiny (gazetis.to) / www.herohero.co/prepistedejiny
playlist_add
Feb 22, 2023
Přinesl "jim" únor štěstí?
Kdo vlastně vyhrál v únoru 1948? Jistě komunisté. Ale všichni? A kteří vlastně? A přinesl únor svým vítězům štěstí? Vždyť desítky z těch, kteří v únoru 1948 slavili vítězství, sami skončili ve vězení, před soudem a dokonce na popravišti. Přinesl únor 1948 svým tvůrcům štěstí? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak probereme také skutečné vítěze a dojde i na jedno docela jiné výročí.
playlist_add
Feb 15, 2023
Kriegel patří k srpnu i únoru
Nebýt v únoru 1948 lidí jako byl František Kriegel, nepotřebovali jsme v roce 1968 lidi jako byl František Kriegel. Něco na tom je, ale bylo to o dost složitější. A protože se blíží vydání knihy Martina Gromana Kriegel, je čas na jeden speciální díl o této postavě, se kterou posluchači Přepište dějiny už nějaký ten pátek žijí. Takže, jaký byl Kriegel před rokem 1968? V bonusové verzi na HeroHero a Gazetistu pak nejen probereme, proč vlastně v Moskvě v roce 1968 nepodepsal, ale celý díl podcastu jsme obohatili o archivní a unikátní vzpomínky pamětníků na Františka Kriegla. A samozřejmě Kriegel tento týden také v Deníku N.
playlist_add
Feb 8, 2023
Klement míří k únoru
Masový vrah, alkoholik a syfilitik. A taky „první dělnický prezident“. Před 75 lety slavil vrchol své kariéry Klement Gottwald a možná nám dnes i z takto zásadního muže moderních dějin zůstala jen maska. Proč se mohl ochlasta a lhář stát diktátorem? Že by nějaké schopnosti? Bonus na HeroHero nebo Gazetistu pak rozvede zajímavý vztah Klementa Gottwalda a Jana Masaryka a téma Klema nebude chybět ani ve středečním Deníku N.
playlist_add
Feb 1, 2023
75 let od Února
Vstupujeme do února, kdy se budou jistě připomínat události staré 75 let. Tedy dění kolem komunistického převzetí moci v roce 1948. A tak se Přepište dějiny zaměřilo tentokrát na dění, které k vládní krizi vedlo a v bonusové části se podporovatelé můžou těšit na samotné dny krize den po dni. Noví předplatitelé na Herohero pak dostanou ještě jednu odměnu navíc. Únorové téma nechybí samozřejmě ani v tradičním článku v Deníku N.
playlist_add
Jan 25, 2023
Crossover: Musí být prezident sexy?
Lednový podcastový crossover mezi Hodinou dějepichu a Přepište dějiny nemohl mít jiné téma než prezidenty. Musí být prezident sexy? A proč TGM opustil ve 82 letech svoji milenku? Proč Beneš donutil svoji ženu, aby si změnila jméno? A jak vypadal sexuální život Gottwaldových? Více než hodina a půl zábavy a informací, které původně měly zůstat pod pokličkou. Záznam večera v pražském Rock Café nabízíme nejen jako podcast, ale také ve video verzi.
playlist_add
Jan 20, 2023
Míru zdar
Mírové hnutí, mírové úsilí, boj za mír, mírové přátelství, písně míru… Ne, to není aktuální kampaň Andreje Babiše na Hrad, ale pojmy z normalizace, k níž zaklínání se mírem patřilo skoro dennodenně. Už tehdy platilo, že kdo se zaklíná neustále mírem, straší vlastně válkou, a kdo straší, dělá to proto, aby se mu nekladl odpor. Prostě starý dobrý politicky zneužitý mír je tu zase s námi. A tak jsem se na něj podívali v bonusovém dílu mimo běžný rytmus podcastu Přepište dějiny. Protože někdy se některé věci prostě říct musí.
playlist_add
Jan 17, 2023
Rašínova smrt
Před sto lety spáchal anarchokomunista Josef Šoupal atentát na ministra financí Aloise Rašína. O století později nám z celé dráhy tohoto politika zbývá právě jen tragický konec. Jaký ale byl a proč tak rozlítil tehdejší společnost, že útok na něj nebyl vlastně překvapením. V bonusu na Gazetistu a nově i na Herohero probereme, jak se dále odvíjely osudy Rašínovy rodiny. Téma Rašín samozřejmě nechybí ani v Deníku N.
playlist_add
Jan 11, 2023
Výsledky ankety Přepisovač roku 2022!
Topolánek? Joch? Jermanová? Nebo snad Zahradníková? Ke komu poputuje knížka za ten nej výrok šermující dějinami za poslední rok? A protože je před námi první kolo prezidentské volby, v bonusu na Gazetistu jsme se tentokrát pořádně podívali na volby na Hrad v minulosti. A nebylo to zrovna pěkné pokoukání. Stejné téma pak na vás tento týden čeká také v Deníku N.
playlist_add
Jan 4, 2023
První rok republiky
Konec ekonomické transformace, nový předseda sociální demokracie, oslabený prezident, aféra bývalého agenta StB, vysoká inflace, debata o rozšíření NATO, ozbrojený střet v Rusku. I takový byl první rok samostatné České republiky. V bonusu na Gazetistu pak odpovědi na vaše otázky, třeba o novém pohádkovém Krakonošovi. A jako každou středu také v Deníku N.
playlist_add
Dec 28, 2022
Staré desky 2: A hrdý buď...
Druhé setkání nad starými gramodeskami patří dvojalbu vzpomínek na odboj, SNP a pražské povstání roku 1945. Vyšlo v roce 1975 ke třicátému výročí osvobození, samozřejmě s náležitým ideologickým nátiskem. A tak je zřejmé, že o přepisování dějin tu zase nebude nouze. Kompletní výběr z této dvojdesky i s komentáři dua Stehlík-Groman najdete na Gazetistu.
playlist_add
Dec 21, 2022
Staré desky 1: Písně dělnické
Dostali jsme od posluchače balík starých gramodesek. A tak si na Vánoce nějakou vložíme na gramofon a uvidíme, co z toho bude. První posezení je nad deskou dělnických písní z 20. a 30. let. Vyšla v roce 1961, a pak ještě několikrát. Tak schválně, jak moc se na ní přepisují dějiny první republiky. Kompletní výběr z této desky i s komentáři dua Stehlík-Groman najdete na Gazetistu.
playlist_add
Dec 14, 2022
Češi a kníže
Karel Schwarzenberg slavil 85. narozeniny a sociální sítě se plnily nostalgií a starými dobrými časy, což neříká nic o oslavenci, ale o gratulantech. A tak jsme se na poměr Čechů a šlechty ve dvacátém století podívali trochu zblízka. V bonusu na Gazetistu vás pak čeká vyhlášení druhého ročníku o přepisovače roku — dostane se do finále Tomio Okamura, Mirek Topolánek, Jaroslava Jermanová nebo znovu Vlastimil Vondruška? A co takový Roman Joch? Hlasovat pak můžete do konce roku na našich sociálních sítích.
playlist_add
Dec 7, 2022
Mám, co jsem si zasloužil
Tato slova pronesl před 70 lety Rudolf Slánský cestou na svou popravu. Řadit jej mezi oběti politických procesů padesátých let by ale bylo nepřesné. Narozdíl od mnoha jiných, šlo o klasickou ukázku rčení, že revoluce požírá své děti. V bonusu na Gazetistu dojde také na propagandu kolem Slánského v době zatčení a procesu a téma Slánský samozřejmě také tento týden v Deníku N.
playlist_add
Nov 30, 2022
Crossover: Objevte svou fascinazi
V listopadu proběhla v pražském Rock Cafe dvě živá vystoupení – podcastové crossovery mezi Hodinou dějepichu a Přepište dějiny. Tématem obou večerů bylo, co je vlastně na nacistech tak přitažlivého, že je i tolik let po válce pořád vidíme v televizi, kinech, knížkách, ale dokonce i pornu. Jestli jste to do Rock Café nestihli, záznam jistě potěší. Tak dobrou zábavu.
playlist_add
Nov 23, 2022
Zpátky do Evropy
Letos 17. listopadu vystoupili autoři podcastu Přepište dějiny na Národní třídě v rámci akce Korzo Národní. Řeč se točila o našem návratu do Evropy a hlavně o tom, jestli to nebyla jen iluze - jsme už skutečnými Evropany, byli jsme jimi vždycky, nebo to je nikdy nekončící proces, ale musí se na něm pracovat stále dál? A na evropskou notu také ve středu v Deníku N. A v pátek na Gazetistu poslední část série o devadesátkách.
playlist_add
Nov 16, 2022
Mácha pragmatik
Listopad byl pro Karla Hynka Máchu osudový - narozeniny, svatba, vlastně pohřeb, všechno v jednom. Takže je super čas podívat se, jak jsme přepsali největšího českého romantika. A byl to vlastně romantik? V bonusu na Gazetistu odpovědi na vaše otázky a v Deníku N jako každou středu také článek - tentokrát samozřejmě máchovský.
playlist_add
Nov 9, 2022
40 let bez Brežněva
Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, zemřel Leonid Iljič Brežněv. Jeho pohřeb byl pro mnoho občanů sovětských satelitů spojen s úsměvným i nadějným momentem pádu rakve do hrobu. Zbylo z tohoto vládce východního bloku víc než jen husté obočí a nechutné polibky na letišti? V bonusové části na Gazetistu po čase několik doporučených knížek z poslední doby a brežněvovské téma samozřejmě ve středu také v Deníku N
playlist_add
Nov 2, 2022
Plzeň mezi pivem, Bory a Škodovkou
Přepište dějiny tentokrát z živého vystoupení v Plzni, kde došlo na měnovou reformu roku 1953, osvobození americkou armádou, ale samozřejmě i na Bory nebo pivo. Plzeňským dějinám a jejich vlivu na dějiny české i světové se samozřejmě věnuje také pravidelný středeční článek v Deníku N a pro podporovatele na Gazetistu ještě hodina diskuse s plzeňským publikem, třeba o tom, jak jednomu z autorů volal plzeňský rodák Milan Knížák.
playlist_add
Oct 26, 2022
Vznik první rakouské republiky
Týden před Československem vzniklo Německé Rakousko. Jak je to možné a co to bylo za stát? A žili v něm vlastně Němci nebo Rakušani? Téma první rakouské republiky najdete také ve středečním Deníku N a už v pátek se mohou předplatitelé na Gazetistu těšit na sváteční bonus - rozhovor s Jiřím Padevětem.
playlist_add
Oct 21, 2022
Hlavní město Slezska
Přepište dějiny tentokrát zastavily v Opavě a připomněly nejen místní rodáky, ale i fenomén dříve zásadního města, které časem o svůj význam tak trochu přišlo. Dílem odsunem Němců, dílem přesunem vlivu do průmyslové Ostravy. Ale Opavě to na kráse neubralo. Na Gazetistu navíc 40 minut diskuse s místními diváky na opavská i celospolečenská témata.
playlist_add
Oct 19, 2022
Banderova banda
Když demonstrují fanoušci Ruska, padne dřív nebo později slovo banderovec. Kdo to ale byl, ti banderovci, kterých je prý dodnes plná Ukrajina? A komu vadili a proč? A kdo byl Bandera? Nemotáme se v tom jako nudle v bandě? V bonusu na Gazetistu pak navíc probereme komentář Ondřeje Slačálka k žertu s Královcem. A na téma banderovců se můžete těšit i v Deníku N.
playlist_add
Oct 12, 2022
Není anexe jako anexe
Diktátor Putin vyhlásil anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny zrovna na výročí mnichovské konference roku 1938. A hned tu máme memy plné srovnání - Sudety jsou ukrajinské separatistické oblasti, Putin je Hitler atd. Bude to ale na porážku agresora stačit? V bonusu na Gazetistu pak samozřejmě neopomeneme ani anexi Královce hrdinnými Čechy a téma anexí najdete tento týden také v Deníku N.
playlist_add
Oct 5, 2022
Konec které éry?
Se smrtí Alžběty II. se rozjelo lamentování nad tím, že skončila jedna velká éra, ten starý dobrý svět, jak jsme jej znali, který už nikdy nebude, jaký býval. Takže jaký býval a jaká éra to vlastně byla? A byla to nějaká éra? A proč tolik Čechů lkalo veřejně nad skonem cizí panovnice? Osobní pieta nebo veřejná hysterie? Na portálu Gazetisto pak v bonusu tentokrát otázky a odpovědi. A samozřejmě jako každou středu najdete Přepište dějiny taky v Deníku N.
playlist_add
Sep 28, 2022
Prostějovské přepisování
Podcast Přepište dějiny po prázdninách vyrazil na svou road show a z několika jejích zastávek přinese také záznam. Tentokrát ze zastávky v Prostějově, kde dojde nejen na Jiřího Wolkera nebo Edmunda Husserla, ale třeba také na Ottu Wichterleho a jeho podíl na manifestu 2000 slov v roce 1968. Na portálu Gazetisto v bonusu pak nemůže chybět ani debata s prostějovským publikem.
playlist_add
Sep 20, 2022
Krátký proces
Trochu se nám tu zase motají pojmy. Politický proces není totéž co proces s politikem. A kdybychom dnes sledovali s bývalým premiérem skutečně politický proces, netáhlo by se to měsíce a roky, jako se tento soud potáhne, ale byl by to krátký proces. Doslova. V bonusu na portálu Gazetistu dojde na politické procesy v naší moderní historii a pokračování seriálu Přepište dějiny najdete jako každou středu také v Deníku N.
playlist_add
Sep 18, 2022
Obrazy středověku v kině
Autoři podcastu Přepište dějiny se vydali do kina a vzali s sebou odborníka na středověk Jakuba Izdného. A tak si jako bonus můžete poslechnout sestřih následné debaty natočené v kavárně pražského kina Lucerna. Debaty, která je spíš jakýmsi prvním dojmem, rozdýcháním a snahou utřídit myšlenky rozháněné více než dvě hodiny Žižkovým palcátem do všech koutů. Jaké obrazy středověku Petr Jákl staví do veřejného prostoru a proč zrovna tyto a zrovna takto? A co to má společného s Janem Žižkou? Plnou verzi najdete na Gazetistu a text na téma Žižka také ve středu v Deníku N.
playlist_add
Sep 14, 2022
Otec a syn
Chtěli byste mít Masaryka za tatu? Profesora, nepřítele národa, poslance, emigranta, tatíčka, prezidenta? Jaké vztahy panovaly u Masaryků doma a jaké vztahy měly děti slavného otce s tatínkem? Kdy jindy se podívat na Masarykovy jako rodinu než 14. září, v den, kdy se Jan narodil a TGM zemřel. Delší verze hovoru na téma Masarykovi samozřejmě na Gazetistu a také v Deníku N.
playlist_add
Sep 7, 2022
Zemřel minerální tajemník
Hodnocení Michaila Gorbačova se v okamžiku jeho smrti rozpadlo zase na dva hlavní proudy - jedni jej chválili za rozpad východního bloku, druzí jej za totéž proklínali. Proč ani u třicet let vysloužilého politika nedovedeme hledět na jeho dílo už s odstupem a racionálně? A co po Gorbym vlastně zůstane? V bonusu na Gazetistu pak dojde například na jeho ženu Raisu i na další témata. Téma Gorbačov samozřejmě také v Deníku N.
playlist_add
Aug 31, 2022
Padouch nebo hrdina?
Vstoupit do tématu skupiny bratří Mašínů znamená rozřazení do skupin. Desítky let se nad ním sváří dva nesmiřitelné postoje – buď jsou Mašínové hrdinové protikomunistického odboje nebo vrazi v zásadě nevinných lidí. A protože se téma opět vynořilo ve veřejném prostoru, je načase se podívat, jak a kdo téma kdy přepisoval. V bonusu na Gazetistu pak zase odpovědi na otázky našich podporovatelů a v DeníkuN jako každou středu další díl našeho seriálu.
playlist_add
Aug 24, 2022
Kdo je tu fašista?
Tak jsou tu zase fašisti a nacisti. Třeba Andrej Babiš je vidí běžně před svým obytňákem, podle Vladimíra Putina je jich plná Ukrajina i Evropská unie. Kdo ale je fašista a kdo nacista? Ideální příležitost promrskat si některá základní slovíčka. V bonusu na Gazetisto pak po čase zase odpovědi na vaše otázky a v DeníkuN jako každou středu další díl našeho seriálu.
playlist_add
Aug 17, 2022
Stovka na zvonici
Podcast Přepište dějiny má za sebou první stovku epizod. Oslavíme ji vystoupáním na věž pražského kostela sv. Havla se zvoníkem Ondřejem Boháčem, který mimo jiné stojí za projektem #9801. Připomíná stejný počet zvonů zrekvírovaných za protektorátu z českých a moravských zvonic, kostelů a radnic. Na konci srpna se navíc jako jejich připomínka rozezní nový zvon s váhou 9801.kg. A protože je to stá epizoda, tak ji celou nabízíme všem našim posluchačům a těšíme se do druhé stovky.
playlist_add
Aug 10, 2022
Třebíč: Všichni (po)zapomenutí rodáci
Na dějiny často nahlížíme skrze osobnosti, což může být dramatické, emoční, ale také zrádné. Historický kontext se snadno zdrcne na kontext dané osoby a ještě navíc hrozí, že bude z dějiny časem nebo lidmi vypuzena. Několik takových případů slavných i zapomenutých rodáků probral podcast Přepište dějiny při svém vystoupení v Třebíči. V bonusu na portálu Gazetisto pak samozřejmě došlo na dotazy z publika a téma Třebíče a dějiny vnímaných skrze životní osudy rodáků nechybí ani v pravidelném seriálu v Deníku N.
playlist_add
Aug 3, 2022
Technokrat moci
Osudy nejdéle sloužícího československého premiéra Lubomíra Štrougala zůstávají dnes trochu ve stínu postav jako Gustáv Husák nebo Miloš Jakeš. Štrougal se ale podílel nejen na normalizaci, ale i na dění v padesátých a šedesátých letech, přičemž dlouhodobá snaha o jeho potrestání vyznívá nakonec do prázdna. O tomto technokratovi moci opět nejen v našem podcastu, ale i v Deníku N.
playlist_add
Jul 27, 2022
V létě do muzea: Národní památník na Vítkově
Národní památník na Vítkově je místo, jehož význam se hned několikrát změnil, až nakonec zůstává stát trochu stranou našeho dnešního vztahování se k tradicím státu a státnosti. Původní záměr zakladatelů se za desítky let vlastně dokonale rozplynul. Tématu Vítkova se samozřejmě věnuje také tradiční středeční díl seriálu Přepište dějiny v DeníkuN.
playlist_add
Jul 20, 2022
V létě do muzea: husitská pavéza i smazaný oltář
Prázdninové procházky Národním muzeem a jeho historickými expozicemi pokračují. Tentokrát jsme přizvali historika Alberta Kubištu a prošli s ním expozici věnovanou husitství, reformaci a náboženským aspektům života v Čechách mezi Husem a Bílou horou. Chybět nebudou originální a až komiksové pavézy nebo ukázka dobového obrazoborectví. Kompletní verze tohoto setkání ke slyšení na portálu Gazetisto. Tématu dějin v expozicích Národního muzea se věnuje také středeční díl seriálu Přepište dějiny v DeníkuN. A za týden vyrazíme do památníku na Vítkově.
playlist_add
Jul 13, 2022
V létě do muzea: Fügnerův pes a Máchova lebka
Někdo v létě jede do hor, někdo k moři, Přepište dějiny si vyrazily do muzea. První z našich prázdninových procházek zamíří do expozice dějin, konkrétně části 19. století v Národním muzeu a průvodcem bude historik Martin Sekera. Proč si zakladatel Sokola nechal vycpat svého psa, jak vypadala lebka Karla Hynka Máchy a co všechno můžete potkat na stole hojnosti vědeckého poznání mapujícím vědecké poznání od konce 16. století? A pokud by vám krátká procházka nestačila, na portálu Gazetisto najdete její o hodně delší verzi.
playlist_add
Jul 6, 2022
Národní mučedník a první komunista?
Obraz Jana Husa se proměňoval a pragmaticky využíval už od 15. století. Ale až národní obrození a dvacáté století s ním skutečně zamávaly. Ze středověkého katolického kněze jsme už udělali mučedníka pro národ, sociálního reformátora i prvního komunistu. Jak se komu hodí. Stranou tak zůstal jeho boj za pravdu, asi se nehodil. V bonusu na portálu Gazetisto tentokrát dojde také na Husa ve filmu - raději Vávrův komiksový patos nebo Svobodovo hledačství a tápání?
playlist_add
Jun 29, 2022
Olomouc má tváří moc
Olomouc jako centrum Moravy, církevní město, nebo univerzitní? A co ten orloj? Je to sorela nebo středověk? A jak s tím vším souvisí Krčmáňská aféra nebo takový Evžen Rošický. Podcast Přepište dějiny 15. června zastavil při svém putování po Česku právě v Olomouci. V bonusu na portálu Gazetisto pak jako obvykle zvídavé otázky olomouckého publika. V DeníkuN pak nemůže chybět jako každou středu seriál Přepište dějiny, tentokrát taky na téma Olomouc.
playlist_add
Jun 22, 2022
Fake news tu byly vždy
Rituální pověra, mandelinka bramborová vysazená u nás imperialisty, Akce Neptun, Palachův studený oheň... Fake news nejsou žádná moderní vymoženost. Jaké jsme už zažili a proč jim pořád věříme? Podcast Přepište dějiny tentokrát vznikal na zahradě u grilu, ale témata probírá vyloženě vážná. V bonusu na portálu Gazetisto pak navíc mýty o Jaltě 1945, vysílačce Vltava v roce 1968, Atentát na kulturu, Svědectví od Seiny nebo o tom, jak Havel nezavřel slovenské zbrojovky. A jako každou středu na stejnou notu také článek v DeníkuN.
playlist_add
Jun 17, 2022
Bonus z vily Miroslava Zikmunda
Přepište dějiny při své návštěvě ve Zlíně nemohly vynechat vilu Miroslava Zikmunda. Do jejích zákoutí nás vzala ředitelka nadačního fondu Zikmundova vila Magdaléna Hladká. Užijte si malou ochutnávku, a pokud byste chtěli slyšet celou návštěvu v místech, kde žil legendární cestovatel, najdete nás na Gazetistu.
playlist_add
Jun 15, 2022
Zlín přepsaný na Gottwaldov
Na konci května natáčel podcast Přepište dějiny svou zlínskou epizodu přímo v Komenského parku ve Zlíně v rámci Zlín film festivalu 2022. Byl Tomáš Baťa kapitalista nebo vybudoval sociální projekt? Mohl Jan Antonín jednat jinak? Jak místní brali poúnorové přejmenování města na Gottwaldov a jak se jim líbil film Botostroj? V bonusu na Gazetistu podporovatele čeká ještě diskuse, kterou s oběma autory podcastu a festivalovým publikem vedl Vladimír Kroc. Samozřejmě ani tentokrát nechybí článek na baťovské téma také ve středečním DeníkuN. A v pátek se ještě můžete těšit na další zlínský bonus - tentokrát z vily Miroslava Zikmunda.
playlist_add
Jun 8, 2022
Václav svatý přepsaný
Přepište dějiny se tentokrát vydaly do Staré Boleslavi a přímo v bazilice sv. Václava natočily díl o tom, jak a kdo všechno v minulosti politicky využil, zneužil a překroutil odkaz svatého Václava. A známe vůbec tohoto světce? Nebo jsou to jen legendy, které si vždy naplníme svým obsahem? Na Gazetistu pak ještě můžete získat více než hodinový bonus, kde Martin Groman a Michal Stehlík odpovídají na otázky publika, a stále se dost točí kolem Václava a jeho tradice. A stejné téma jako obvykle také v DeníkuN.
playlist_add
Jun 1, 2022
Katyň se přepisovala od začátku
Masakr polských důstojníků v Katyni v roce 1940 je dodnes symbolem překrucování a přepisování dějin a do současnosti komplikuje polsko-ruské vztahy. V bonusové části na Gazetistu navíc osudy spisovatele Kožíka a patologa Hájka, kteří do Katyně vyjeli na příkaz nacistů. A po zbytek života se s tím vyrovnávali. Stejné téma vás čeká samozřejmě také tento týden v DeníkuN.
playlist_add
May 27, 2022
Bonus: Rozhovor s Vojtěchem Kynclem o roce 1942
Seriál věnovaný událostem roku 1942 uzavřeme bonusovým rozhovorem s historikem Vojtěchem Kynclem. Věnuje se období protektorátu a speciálně činnosti výsadku Silver A v Pardubicích a okolí, obci Ležáky nebo Lidicím. Úvod hovoru patřil ale historicky doložitelným okolnostem útoku na Reinharda Heydricha přesně před 80 lety. Byl v zatáčce s Gabčíkem a Kubišem také Valčík? A měl zrcátko? Kolik nacistů padlo při boji v kostele? Měli výsadkáři v Resslovce samopal? A proč kopali onu velkou díru z krypty do kanalizace a kopali ji? Celý rozhovor pak najdete na Gazetistu.
playlist_add
May 25, 2022
Důsledky atentátu
Odstranění Reinharda Heydricha dalo Edvardu Benešovi argument při jednání se spojenci o budoucím uspořádání poválečného Československa. Nešlo ale jen o zneplatnění Mnichova, budoucí hranice, ale třeba i o vysídlení Němců a také se ve stejné době otevřelo intenzivní jednání mezi naším západním exilem a Moskvou. Prostě čin dalekosáhlých důsledků. Pro podporovatele na Gazetistu k tomu bonus o československém politikovi německého původu Wenzelu Jakschovi a jeho roli v londýnském exilu v roce 1942. Důsledkům atentátu se tento týden věnuje také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
playlist_add
May 18, 2022
Kolaborant se vždy hodí
Českým veřejným prostorem se i desítky let po válce vznáší pojem kolaborant. Sáhnou po něm s chutí všichni, zleva i zprava, protože funguje jako emoční nálepka, kterou označíme protivníka a nemusíme se vysilovat racionální argumentací. Jaké podoby ale měla česká kolaborace? Tomu se věnuje třetí část seriálu, kterým se v květnu Přepište dějiny vrací k roku 1942 a jeho kontextům. Pro podporovatele na Gazetistu ještě bonus o Emanuelu Moravcovi a tématu kolaborace se tento týden věnuje také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
playlist_add
May 11, 2022
Reinhard Heydrich nebyl jen vrah Čechů
Když v září 1941 přijel Heydrich do Prahy, Češi jej vlastně neznali. Ale známe ho dnes? Víme, koho vlastně Gabčík s Kubišem zneškodnili? „Jen“ vraha českého národa nebo strůjce holocaustu, superšpiona, ředitele Interpolu a muže pro Třetí říši více než podstatného? O tom bude další díl seriálu o roku 1942 a pro předplatitele na Gazetistu v bonusu také odpovědi na zvědavé otázky. O Heydrichovi také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
playlist_add
May 4, 2022
Jiné jaro 1942
Květnové oslavy 80 let od útoku na Reinharda Heydricha budou v květnu letošního roku masivně připomínány. V sérii čtyř dílů se tedy Přepište dějiny zaměří na různé aspekty roku 1942. V první části se podíváme na dění na západní, východní i africké frontě, i na roli Slováků nebo Rakušanů v dané době, tolik nepodobné té naší. V bonusu pro podporovatele na Gazetistu pak přiblížíme třeba plán na československo-polskou poválečnou konfederaci. Stejné válečné téma na vás čeká také v Deníku N.
playlist_add
Apr 29, 2022
Bonus: Cesta do Životic s Karin Lednickou
Autorka bestselleru Šikmý kostel, Karin Lednická, vydala útlou knížku připomínající životickou tragédii z roku 1944. Ideální příležitost, aby se autoři podcastu Přepište dějiny vydali na místo činu a v památníku v Životicích o knize i dávných událostech hovořili přímo s autorkou. Karin Lednickou vyzvedli v Ostravě a cestou vznikl tento reportážní bonus - pozvánka k poslechu celého rozhovoru, který najdete na portálu Gazetisto.
playlist_add
Apr 27, 2022
S Ruskem v zádech
Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl v autě na D1 cestou do Ostravy. Řeč se stočila k tomu, že s oblibou dnes srovnáváme svou desítky let starou zkušenost s brežněvovským Sovětským svazem s dnešním děním na Ukrajině. Putin přitom jen pokračuje ve svém roky zavedeném scénáři, který si postupně zkouší na mnoha sousedech. Čeho se tolik bojí a proč? Bonusová část na portálu Gazetisto pak kromě mnoha vyšinutých paralel dnešních dní nevynechá ani názory kardinála Duky a samozřejmě pokračuje také seriál v Deníku N.
playlist_add
Apr 20, 2022
Rudá Ostrava?
Nový díl podcastu Přepište dějiny vznikl v ostravském Centru Pant za účasti publika. A tak není divu, že tématem jsou hlavně klišé spojená s Ostravou a Ostravskem. Je Ostrava opravdu rudá? A jak se měnil fenomén horníka? Je to region razovitý? A má budoucnost? Bonusová část na portálu Gazetisto nabízí ještě diskusi, kterou s Michalem Stehlíkem a Martinem Gromanem vedla přímo v Pantu Kateřina Huberová. A samozřejmě pokračuje také seriál v Deníku N.
playlist_add
Apr 13, 2022
U Kyjeva se bojuje za Prahu?
Kolem války na Ukrajině zaznělo veřejně hned několik asociací na Španělskou občanskou válku - mezinárodní brigády, u Madridu se bojuje za Prahu. Takže je čas se podívat, v čem a proč je to vedle a doufat, že ty příměry nebudou sedět v tom, jak to tehdy dopadlo. Což většinou autoři těchto srovnání poněkud nedomysleli. V bonusové části na portálu Gazetisto zase půjdeme po několika konkrétních osudech interbrigadistů z Československa a stejně tak si o tomto tématu můžete počíst v Deníku N.
playlist_add
Apr 6, 2022
Legionáři, výsadkáři nebo lampasáci?
Chvílemi to dnes vypadá, že v Česku jsme odhodlaní bojovat nevídaným způsobem. Jak to vlastně máme s poměrem k armádě? Adorujeme válečné výsadkáře, ctíme legionáře, ale většinou jsme zažili spíš komunistické lampasáky. Proč si víc nevážíme vojáků z našich moderních misí? V bonusové části na portálu Gazetisto navíc příběhy několika (po)zapomenutých československých generálů. Stejné téma najdete tento týden také v Deníku N a v pátek na Gazetistu ještě speciál z Pardubic.
playlist_add
Mar 30, 2022
Lenin, Stalin, Putin?
Srovnávání dnešního vládce Kremlu s jeho předchůdci běží na plné obrátky. Chce být Putin jako Stalin nebo jako Brežněv a dopadne jako Chruščov? A má s nimi vůbec něco společného? Jak jsme vnímali prvního muže SSSR a Ruska v minulosti? Bonusovou část s otázkami a odpověďmi najdete na portálu Gazetisto a také v Deníku N pokračuje seriál Přepište dějiny.
playlist_add
Mar 23, 2022
V Brně je klid
Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl při živém vystoupení v brněnském klubu Šelepka. Téma bylo vzhledem k datu natáčení jasné - 16. březen 1939 v Brně. Podporovatelé na Gazetistu se pak v bonusové části dozví více také třeba o generálu Lužovi a dalších dramatických příbězích z protektorátu. Sledujte také seriál Přepište dějiny v Deníku N.
playlist_add
Mar 16, 2022
V tom našem protektorátu...
16. března 1939 byl první den Protektorátu Čechy a Morava, toho dne byl vyhlášen. Nejen v prvních týdnech, ale v mnoha ohledech po celou dobu navazoval na instituce a síly druhé i první republiky. Do jaké míry byl „náš“ a do jaké „jejich“? Podporovatelé na Gazetistu pak v bonusové části zjistí, jak první den protektorátu prožil filmový magnát Miloš Havel nebo jak okupace změnila život spisovatele Františka Kožíka. Ode dneška najdete Přepište dějiny textově také v Deníku N.
playlist_add
Mar 11, 2022
Bonus: Rozhovor s Milenou Bartlovou
Nedávno vydala knihu o třech ženách své rodiny - matce a babičkách. Ženách, které nebyly jen přívažkem svých úspěšných a dokonce slavných mužů, ale byly samy za sebe. Zde malá ochutnávka, plnou verzi najdete na Gazetistu.
playlist_add
Mar 9, 2022
Windrischgrätz a jaro národů
V pražských ulicích se nestřílelo příliš často. Barikády tu ale nevyrostly poprvé až v květnu 1945, ale i v roce 1848. Jaké bylo české „jaro národů“ a nezbyla nám z toho jenom Nohavicova odrhovačka?
playlist_add
Feb 28, 2022
Jdeme s bonusy a dalšími obsahy na Gazetisto
Chcete "Přepište dějiny" poslouchat s bonusy a dalšími obsahy? Od března na Gazetistu.
playlist_add
Feb 27, 2022
Sláva Ukrajině!
Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl nadvakrát. Původní verzi natočenou před týdnem jsme vzhledem k vývoji zahodili a povídali jsme o dějinách Ukrajiny a o rozdílech mezi historickou zkušeností a historickým mindrákem a mnohém další ve vlaku, který nás uvážel na setkání s Přepište dějiny do Pardubic.
playlist_add
Feb 23, 2022
Lidové milice
Únor roku 1948 bývá spojován s mnoha fenomény, jedním z nejviditelnějších byly Lidové milice. Jaká ale byla jejich role v komunistickém převratu a jaká později?
playlist_add
Feb 16, 2022
Politické hry
Politický bojkot nezažívají olympijské zdaleka poprvé. Bojkotovány byly hry v Sovětském svazu, stejně jak v USA. Zasáhl do nich terorismu, nacionalismus, všechny totality, války, politika. Až se zdá, že sport samotný zůstává tak nějak stranou. A to ještě nebyla ještě řeč o moci peněz.
playlist_add
Feb 11, 2022
Bonus: Rozhovor s Jaroslavem Šebkem (nejen) o mýtech církevních dějin
Pro první bonusový rozhovor podcastu Přepište dějiny jsme k mikrofonu pozvali historika Jaroslava Šebka, který se zabývá dějinami katolické církve u nás. Témata tedy byla jasná, mýty spojené s církví a vírou, osudy kardinálů Tomáška, Vlka i Duky. A také to, kdo současného primase vystřídá a proč kolem výběru panuje takové tajemno a proč nám to vlastně vadí.
playlist_add
Feb 9, 2022
Prezenčku podepsals?
Připomínáme si víc Chartu 77 a její étos nebo Antichartu a její „étos“? Řešíme stále dokola několik dobových celebrit, které podepsaly propagandistické provolání, ale ti, kteří to vymysleli a navlíkli, pozornosti unikají dál. Stejně jako připomínka odvahy prvních chartistů.
playlist_add
Feb 2, 2022
Srovnávání Anny Hogenové
Filozofka Anna Hogenová vyvolala na počátku roku rozruch svým výrokem, že i dnes žijeme v totalitě, a to v horší než v té před rokem 1989. Oblíbené srovnávání dneška a minulosti ale populární filozofku nezradilo zdaleka poprvé.
playlist_add
Jan 26, 2022
Novak Havel z Nazareta
Teniska Novak Djokovič je pro někoho nový Havel, pro další Ježíš Kristus, pro jiné Marie Antoinetta nebo Jesse Owens. Každopádně jeho vykázání z Austrálie je hon na čarodějnice. Stačí, když světová jednička nedodrží pravidla, a už tu máme festival historických paralel.
playlist_add
Jan 24, 2022
Bonus Přepište dějiny - Proč chodit na rozhovory?
Krom jiného jsme byli pozváni na rozhovor do Rádia Z. Tomáš Černý to s námi vzal z gruntu a šel tentokrát s námi. Na co se nás ptají? A jak takový rozhovor vypadá? Tak tady je malý bonus Přepište dějiny.
playlist_add
Jan 19, 2022
Jako sedlák u Chlumce
Prezident Miloš Zeman při jmenování ministra zemědělství vytáhl sedláky u Chlumce, kteří za selských bouří prohráli ve velké bitvě. Ale i tak se ten náš selský stav zase vzchopil. Je to páteř národa. Bonmot s hned několika chybami, takže kdo tu dopadl jak sedláci u Chlumce?
playlist_add
Jan 13, 2022
Cena Přepište dějiny 2021
Děkujeme všem hlasujícím, kdo se zapojil do výběru držitele Ceny Přepište dějiny 2021. A vítězem se stává...!? Více v audiu.
playlist_add
Jan 12, 2022
Ty naše pohádky české...
Prý jsou naše tradiční filmové pohádky ohrožené multikulturalismem. Ale to, že mnohé z nich Vánoce co Vánoce opakují nejhrubší komunistickou propagandu, to nás netrápí. Hlavně, že našli moji rádcové.
playlist_add
Jan 5, 2022
Emil nebo hrachovina?
To, jaká výročí si připomínáme, o nás vlastně hodně říká jako o lidech i jako o společnosti. Trumfne letos vědec Mendel běžce Zátopka nebo jim prim vyfoukne básník Skácel? A nebude se nakonec nejvíc slavit Vlasta Burian?
playlist_add
Dec 29, 2021
Cena Přepište dějiny 2021
Speciální "silvestrovský díl"! Vyhlašujeme první ročník Ceny Přepište dějiny za rok 2021 pro nejlepší přepisovače dějin. Z deseti nominovaných vybíráme tři finalisty a kdo získá knihu Přepište dějiny s věnováním, to už bude na vás! Hlasujte!
playlist_add
Dec 22, 2021
Gott, Miller i feministky
Vánoční díl podcastu Přepište dějiny tentokrát nad historickými knížkami, které by autoři směle doporučili. Třeba do svátečních dní přijdou vhod.
playlist_add
Dec 15, 2021
Žalář národů?
Bylo Rakousko-Uhersko žalářem národů? A mysleli si to naši pradědové už tehdy nebo to začala o monarchii zpětně tvrdit až první republika? A kdo dneska vidí žalář národů v Bruselu? A nebyli jsme nakonec takovým žalářem i my sami?
playlist_add
Dec 8, 2021
Není pětka jako Pětka
Od ohlášení výsledků letošních voleb se zjevuje v médiích srovnání dnešní pětikoalice s Pětkou stran první republiky, které přesně před sto lety ovládly tehdejší politiku. A to na hodně dlouho. Tak uvidíme, jestli to srovnání nekulhá na všechny nohy.
playlist_add
Dec 1, 2021
Tatíček přepisovač
Sami jste si o to v naší anketě řekli, takže tentokrát o tom, jak dějiny přepisoval T. G. Masaryk. A to nejen tím, že založil republiku a pak jiní zase přepisovali jeho. On sám s dějinami dovedl zacházet velmi účelově, jak se to jeho politickému programu právě hodilo.
playlist_add
Nov 24, 2021
100 let Saši Dubčeka
V roce 1968 dostal socialismus v Československu lidskou tvář. Usměvavou tvář Alexandra Dubčeka. Co ale bylo za ní a nezbyl nám po něm zase jen mýtus o milém reformátorovi, kterého smetly tanky? Narodil se právě před 100 lety.
playlist_add
Nov 17, 2021
Listopadové mýty
Kdo nám zařídil tu Sametovou revoluci a co tím sledoval? Anežka Česká? KGB? StB? CIA? Marián Čalfa? Nebo rovnou Václav Havel? A jak to bylo se studentem Šmídem? Konspirací kolem 17. listopadu 1989 se vždy vyrojí dost a dost. Představa, že šlo vlastně o vyjednané převzetí moci v poměrně hektických a zmatených kulisách, ta nám přijde najednou hrozně nedramatická.
playlist_add
Nov 10, 2021
Trumpova vzpomínka na frontu (chleba)
Syn Donalda Trumpa prohlásil, že si pamatuje z normalizačního Československa fronty na chleba. A že brzy budou i v Americe. A hned začala debata, kdo si co pamatujeme. Ale jsou vzpomínky dějiny?
playlist_add
Nov 3, 2021
Havlíček do každé doby
Kde jinde si připomenout 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského než v jeho, tedy Havlíčkově Brodě. Podcast Přepište dějiny tak poprvé vznikal v terénu, což je na zvuku trochu znát, ale do příště to vyladíme. Kolik tedy vlastně znáte Havlíčků? A jak to, že se tento kritický novinář hodil skoro za každého režimu a v každé době?
playlist_add
Oct 27, 2021
Není kancléř jako kancléř
Hradní úředníci bývali v minulosti vážení lidé. Pokud bychom se v tomto ohledu chtěli vracet k nějaké tradici, tady je možnost navázat na první republiku, kdy Hrad a kancelář prezidenta vedli lidé, kterí neváhali za republiku riskovat i položit život.
playlist_add
Oct 20, 2021
Odcházení pacientů republiky
Se srovnáním současných zdravotních problémů prezidenta Zemana s neduhy jeho předchůdců se rozthl pytel. A o různá vyšinutí není samozřejmě nouze. Je tu ale co srovnávat? A není to vlastně důkaz, jak málo jsme ušli, když nám dnešek připomíná časy Leonida Brežněva?
playlist_add
Oct 13, 2021
Až nastaví zrcadlo...
Jakou roli hrála zábava v normalizaci a co z tehdejších seriálů, soutěží a estrád jsme si podrželi i do časů porevolučních? A proč ještě dnes mají vysokou sledovanost všechny ty pitavaly a nemocnice na kraji města? Nastavili jsme svému vkusu z dob minulých patřičné zrcadlo?
playlist_add
Oct 6, 2021
Věčně živé dekrety
Benešovy dekrety patří k českým volbám jak strouhanka k řízku. Sice jsou dávno právně vyhaslé, česko-německá deklarace za nimi udělala tečku, ale stejně je vždy někdo oživí. Tu Tomio Okamura, tu Piráti, tu Miloš Zeman, tu komunisté, tu Václav Moravec… Prostě, když nemáš téma, vraž tam dekrety.
playlist_add
Sep 29, 2021
Osudové volby!?
V moderních dějinách se často volební klání prezentuje jako osudové křižovatky budoucnosti. Někdy tomu tak skutečně bylo, jindy šlo o vyhrocenou předvolební rétoriku, aby se vzápětí nesmiřitelní nepřátelé dohodli…
playlist_add
Sep 22, 2021
Premiéři ve stínu Hradu?
Sice jsme premiérský systém, ale všichni hledí k prezidentovi. Přitom jsme měli premiéry silné, zkušené, ale taky agenty ve službách cizí moci. A jeden to dokonce vydržel 18 let.
playlist_add
Sep 15, 2021
Mládí vede
Mladí to rozhodnou, slýcháme před volbami. Mladí a zvláště studenti stáli skutečně u mnoha velkých dějinných zlomů. Nechyběla jim dravost, odhodlání, víra. Jak už to ale bývá, často jejich iniciační roli převzali staří machři a iluze byly v trapu.
playlist_add
Sep 8, 2021
Omluvte se!
Německý prezident se v roce 2021 pokloní u krypty parašutistů a padnou dotazy, zda se naši politici dokáží omluvit např. za divoký odsun. Dojde i na Willyho Brandta ve Varšavě 1970, ale třeba i na Borise Jelcina 1992. A nesmíme tentokrát zapomenut na širší kontext a historické omluvy Japonců, Nizozemců či Belgičanů...
playlist_add
Sep 1, 2021
Emil běží za všechny
Sportovci a dějiny. Start-cíl. Emil Zátopek běží za nové mimořádné směny, Věra Čáslavská odmítá odvolat podpis pod peticí Dva tisíce slov, Václav Ježek s fotbalisty přebírá řád od Husáka a Knoflíček s Kubíkem emigrují ze socialistického ráje.
playlist_add
Aug 25, 2021
Pec nám spadla
„Z toho se dostaneme,“ prohlásil po návratu z Moskvy v srpnu 1968 Josef Smrkovský. Nakonec i reformisté jako on ustupovali měsíc za měsícem, až to skončilo českými a slovenskými pendreky v srpnu 1969. Pražské jaro plné nadějí skončilo deziluzí a konzervováním režimu na dalších dvacet let.
playlist_add
Aug 18, 2021
Sašo, věř dobrým soudruhům
Pražské jaro to není jen snaha o demokratizaci poměrů v Československu, ale po celou krátkou dobu svého trvání také neustálý spor s pěti státy Varšavské smlouvy, které tak dlouho kritizovaly dění u nás, až ho zatrhly. Marně Brežněv ještě na poslední chvíli vybízel Dubčeka: Sašo, zbav se reformistů, věř dobrým soudruhům.
playlist_add
Aug 11, 2021
Příliš krátké jaro
Při vzpomínkách na pražské jaro 1968 se hojně mluví o zklamaných nadějích. Skutečně zklamaní byli skoro všichni účastníci tehdejšího dění, ty naděje byly v tehdejší situaci nesplnitelné.
playlist_add
Aug 4, 2021
Kdo začal pražské jaro?
V srpnu se pražskému jaru 1968 nevyhneme. A tak mu věnujeme celý měsíc. Kdo to ale všechno začal a kdy? Alexander Dubček v lednu 1968? Nebo Antonín Novotný mnohem dříve? Nebo Ota Šik ekonomickou reformou? Nebo snad nespokojení Slováci? Jaro bylo prostě ve vzduchu už pěkných pár let před tím.
playlist_add
Jul 28, 2021
Věčně nevyrovnaní
Jan Zahradil tvrdí, že kdo se chce vyrovnávat s minulostí, je elitář a má nízké sebevědomí. Časopisy pro paní a dívky jsou přitom plné návodů, jak se s minulostí vyrovnat, samozřejmě s tou osobní. Ale i s tou společenskou by to šlo vlastně podle stejných návodů. Jenom mít odvahu. Té se nám za třicet let ještě jaksi nedostalo.
playlist_add
Jul 21, 2021
Babice nebo Plánice?
Před 70 lety padly rozsudky v nejrychlejším politickém soudním procesu v dějinách československé justice. Uplynulo sotva několik dní od vražd v Babické škole a soud už vynesl sedm rozsudků smrti. Máme ale už jasno, jak to v Babicích bylo a proč ještě stále dost lidí rádo věří zkazkám, že celé to byl ďábelský plán StB? Že by za tím byl major Zeman?
playlist_add
Jul 14, 2021
Svátky volna
Slavíme vůbec ještě státní svátky a události s nimi spojené, nebo už jenom máme volno navíc? Co vše se slavilo za první republiky, a proč byl problém s Janem Husem? Co to byla protektorátní neděle? A co takhle zavést Den školek, Karla IV. nebo státní připomínku vítězství v Naganu?
playlist_add
Jul 7, 2021
Dovolená s Andělem
Jet v létě na dovolenou bereme jako samozřejmost. Ale ne vždy to tak bylo. Až za první republiky začíná část občanů trávit týden dovolené cestováním, trampováním a pobyty na letních bytech. Za války se dovolená zpolitizovala a po válce tomu už pak nebylo. A tak dodnes tak trochu jezdíme stále na dovolenou s Andělem, pěkně organizovaně a společně.
playlist_add
Jun 30, 2021
27 bojovníků za svobodu?
Národovecké spolky se rok co rok 21. června potkávají na Staroměstském náměstí a spolu s komunisty si připomíjají popravu 27 vůdců stavovského povstání. Prý to byli první bojovníci za svobodu. Dokonce proti němectví. A vlastně proti nacismu. A proti Bruselu. Za co ale že to oni vlastně bojovali?
playlist_add
Jun 23, 2021
Očkování jako za komunismu?
V souvislosti s očkováním se objevilo množství historických paralel i jiných vymezení. Jako kdybychom se měli opět ocitnou v protektorátu, za komunismu za železnou oponou, případně zaznívají hlasy, že jdeme proti lidské přirozenosti. Téměř jakoby šlo o fatální civilizační střet...
playlist_add
Jun 16, 2021
Poslední svobodné...?
Nástup komunistů k moci nezačíná únorem 1948, jak se generace a generace učily. Začíná to dřív, nejpozději volbami v květnu 1946. A protože od nich uplynuto třičtvrtě století, není možná od věci si připomenout, že kolikrát stačí jedny volby…
playlist_add
Jun 9, 2021
Paměť v mramoru
V čase výročí lidické tragédie zde pravidelně proudí řady potentátů, které sem láká nejen pieta, ale i politické body. O Lidicích, paměti, památnících a dějinách zavřených do mramoru.
playlist_add
Jun 2, 2021
Dějepis podle Vondrušky
Napsal už víc knížek než Jirásek. Prodává se jako na běžícím pásu. Jen se místo středověkých detektivek v posledních letech pustil na pole komentování současného dění se vším jeho multikulturalismem, veřejnoprávní ideologií a politickou korektností. Dějiny přitom berou za své.
playlist_add
May 26, 2021
Estébé, estébé, co si počnem bez tebe?
Z označení estébák se za těch třicet let stalo skoro prázdné slovo. Dnes stačí, když novináři nachytají politika při nějaké nepravosti, hned jsou z toho praktiky StB a fízlování. Zamění se podstata toho, jaká StB byla, za historický příměr a je vymalováno. Nepomáhá to všechno ale těm, kteří skutečně páchali za minulého režimu zločiny?
playlist_add
May 19, 2021
Bez cenzury, bez domova
Kdekdo, komu dneska editor sáhne na text, křičí: Cenzura! Co by tomu říkali takoví Tigrid, Peroutka a další, kteří před 70 lety zahájili československé vysílání Rádia Svobodná Evropa? Nechtěli žít pod skutečnou cenzurou, museli za svobodou slova odejít z domova. Za své slova ručili činy a životy. Ti věděli, co je cenzura.
playlist_add
May 12, 2021
Hej, panslované
Vrbětická kauza a následné vypovězení ruských diplomatů rozvášnily panslovanské běsi. Zase prý máme držet při sobě. Kdo to ale volá a v čích službách? A nebylo to všeslovanství už dávno jen prostředkem, jak rozklížit Evropu?
playlist_add
May 5, 2021
Hodinky a šeříky
Jak přijde květen, hned je tu debata jestli osvobození Rudou armádou bylo osvobození nebo další okupace. Jestli se spíš kradly hodinky nebo se mávalo šeříky. A do toho vlasovci, Řeporyje, Koněv, komunisté, populisté… a nakonec strašení další válkou. Připomínáme si konec války realisticky nebo jsme v tom zase jen v zajetí aktuální politiky?
playlist_add
Apr 28, 2021
Hurá, pochodují hurávlastenci
Vlastenectví je ušlechtilý cit, když se z něj ale stane politický kalkul, mění se v hurávlastenectví a to má k ušlechtilosti daleko. Už v 19. století se přitom za vlastenectví schovávalo leccos od nacionalismu přes antisemitismus. Stačí nám k vlastenectví jen opakovat slova národ a národní? A není to málo?
playlist_add
Apr 21, 2021
O nás vždycky bez nás?
Vždycky za to někdo může - zlá macecha Vídeň, Paříž, Berlín, Moskva, Wall Street, Vatikán a dneska Brusel. Akorát, že dnes jsme součástí „Bruselu“, takže říkat, že tam někdo něco kuje o nás bez nás, je dost vedle. A nebylo to vedle od počátku? A kde to začalo?
playlist_add
Apr 14, 2021
Co čtete, chlapi?
Tentokrát "nad dopisy posluchačů". A protože se často ptáte po nějaké literatuře, tak pár našich tipů - co číst, co asi spíš nečíst, a co možná číst, ale opatrně. Tigrid, Peroutka, Kovtun, Pithart, Kvaček, Suk ale taky Mlynář, Snyder, Heimannová i Šafr ve volném výběru z naší knihovny.
playlist_add
Apr 7, 2021
Kellner jako Baťa?
Bezprostředně po tragickém skonu Petra Kellnera se objevilo srovnání - stejně jako Tomáš Baťa zahynul při leteckém neštěstí v šestapadesáti letech. Tím ale veškerá podobnost končí, v dobrém i nedobrém. Jak se měnil obraz českého podnikatele v historii a jakými klišé a povrchními spojením jsme si jej opentlili po roce 1990?
playlist_add
Mar 31, 2021
Velikonoční beránek
Krájíte ho od hlavičky nebo od zadečku? Někdy to vypadá, že s Velikonocemi nemáme spojeno více než pomlázku a beránka-bábovku. Ale kam se poděly všechny ty tradice, zvyky, obyčeje? A hlavně, kam se poděl beránek Boží? Že oni ho zašantročili zase ti komunisti?! Nebo jsme ho dali sami? A jsou Velikonoce veselé?
playlist_add
Mar 24, 2021
Překrucování dějin v přímém přenosu
Nezastíráme, že nás tentokrát inspirovala Jana Bobošíková. Je to už taková tradice – když se chce někdo obout do České televize, zhusta sáhne po argumentaci historií. Někdy se do toho vtáhne Masaryk, někdy Havel, tu zas major Zeman, jindy Ludvík Svoboda a klidně i večerníčky. Kdo chce televizí bít, historický argument si najde.
playlist_add
Mar 17, 2021
V krizi jako doma
Od Sarajeva k Sarajevu, naše moderní dějiny jsou samá krize. Nezvykli jsme si na ně ale až příliš? Neumíme v nich vlastně pobývat s naučenou zkušeností obětí? A jsme oběti nebo neseme také svůj podíl - hlavně v tom, jak krize řešíme?
playlist_add
Mar 10, 2021
Zapomínáme na okupaci 1939?
Takzvané alternativní a proruské servery si často stěžují, že se připomíná srpen 1968 a na březen 1939 se má zapomenout. Jakože Německo, Angela, EU atd… Co si kromě faktu okupace v březnu můžeme ale připomínat? Ptát se na charakter protektorátní společnosti? Nebo připomínat náš letitý problematický poměr k Němcům?
playlist_add
Mar 3, 2021
Pane, vy jste Hitler!
Po srovnání s druhou světovou válkou sáhneme často rychleji, než by bylo zdrávo. Kovy je pak Hitler, stejně jako Zeman, covid páchá více škod než protektorát, Kalousek podle Okamury mluví jako soudce nacistického soudu, EU navazuje na Hitlerovu Novou Evropu a Babišova brožurka je nový Mein Kampf. Opravdu?
playlist_add
Feb 24, 2021
Obcházení "žvanírny"?
Když je u nás těžko, obejdeme klidně parlament, tu naši "žvanírnu", stejně jako ústavu a ani nemrkneme. V září 1938 ani v únoru 1948 se parlament neschází, v srpnu 1968 jedná, ale je to málo platné. Ústava se tolikrát změnila v cár papíru, že to až budí pochyby, jestli jsme ji kdy brali vážně. Není dnešní obcházení parlamentu a ústavy jenom výsledek stoleté tradice?
playlist_add
Feb 17, 2021
Naši dnešní svatí
Je až překvapivé, jak rádi propadáme falešnému mesianismu. Najdeme si v historické etapě statečnou oběť a uděláme z ní symbol nás všech. Válka, to jsou stateční kluci v kryptě, padesátá léta, to je přece Milada Horáková nebo Josef Toufar, šedesátá Jan Palach, sedmdesátá Magor, osmdesátá Václav Havel… Jsme to ale my?
playlist_add
Feb 10, 2021
Nemocní ruskými dějinami
Sputnik V, Navalnyj, Putin, Krym, Koněv, Vlasov… Rusko nám nedává spát a nikdo tomu nebylo jinak. Ale známe ho nebo vše ruské soudíme podle historických zkušeností, mýtů a resentimentů? A kolik máme tradic v českém nahlížení na Rusko? Mnogo…
playlist_add
Feb 3, 2021
Hledá se king
Jsme republika s Hradem. Možná proto pořád hledáme "kinga", který to za nás všechno ošéfuje, který nás zachrání, který nám řekne. A bylo to tak vlastně vždycky.
playlist_add
Jan 27, 2021
Boženo, nefilmuj to
Všichni řeší Boženu. Co jsme se ale o ní dozvěděli? A je smyslem historického filmu, abychom se něco dozvídali nebo něco prožili? Jde to bez pokřivení minulosti? O ztvárnění historických postav a dějů v televizi a filmu rozhodně nemluvíme naposled.
playlist_add
Jan 20, 2021
Češi jsou nejlepší
Miláčci velmocí, primusové střední Evropy, best in covid. V historii jsme si tolikrát namlouvali, že jsme nejlepší v tom nebo onom, až jsme tomu uvěřili. Není to důvod, proč je i dnes tak snadné nám namluvit, že jsme zase v něčem pašáci? Třeba i v průšvihu?
playlist_add
Jan 13, 2021
Dějepis podle Landy
Vezmi Blaník, Říp, Husa a husity, Žižku, Bílou horu, křižáky, Karla IV., Lipany, legionáře i letce z Anglie, k tomu pořádnou porci patosu, umixuj z toho písně plné příběhů o výjimečných a stále zrazovaných Češích a můžeš se stát trubadúrem současnosti. Jen nesmíš hledět na historickou realitu...
playlist_add
Jan 6, 2021
Národní fronta - zas a znova?
Jak se začnou politické síly u nás spojovat do koalic, hned je z toho Národní fronta. Co to ale bylo? Koalice demokratických stran v prostředí volné politické soutěže? Ale kdeže.
playlist_add
Dec 30, 2020
Silvestrovský absurdistán
S českými dějinami se nepobavíte. A pobavíte-li se, leda do smutku. Stejně jsme to ale zkusili a hledali největší historické absurdity, které se dnes kolem nás motají. A že jich je.
playlist_add
Dec 23, 2020
Šťastné a komerční
Ach, ty naše staré poctivé české Vánoce. Od předminulého století rodinný komerční svátek, ze kterého postupně vymizelo skoro všechno vyšší a duchovní. Vlastně největší biedermeier, jaký dneska můžete potkat. A přijde i Zápotockého Děda Mráz!
playlist_add
Dec 16, 2020
Máme tu zase normalizaci?
Nová normalizace, neonormalizace, soft normalizace… Prý jsme v tom zase až po uši. Ale je to pravda? Žijeme snad v zemi pod okupační správou?
playlist_add
Dec 9, 2020
Návraty Julia Fučíka
Kdo nehaní Fučíka, je revizionista? Co když jen kriticky myslí a nejde od "pangejtu k pangejtu"? Některé mýty z doby komunismu jsme převrátili v antimýty. Nestačí nám odstup, potřebujeme se houfovat pro a proti.
playlist_add
Dec 2, 2020
17. listopad: Samet nebo Opletal?
Tu a tam zaznívá, že Sametová revoluce zastiňuje 17. listopad 1939. O co ale v říjnu a listopadu 1939 šlo? A co nám z toho dodnes zůstalo?
playlist_add
Nov 25, 2020
100 let s československými komunisty
Jak došlo k tomu, že v roce 1920/1921 vzniká KSČ? Byl to čistý export z Moskvy nebo domácí logický vývoj té doby?
playlist_add
Nov 15, 2020
Bílá hora po 400 letech
Povstání? Prohra? Úpění? Temno? Jak dlouho již "odčiňujeme" Bílou horu? A co na to Václav Klaus? A co na to my dva?
playlist_add
Nov 15, 2020
O čem to bude?
Co my to vlastně budeme vyprávět? O dějinách, přepisování dějin i přepisovačích.
playlist_add