Přepište dějiny
Martin Groman a Michal Stehlík
Subscribe
Martin Groman a Michal Stehlík. O dějinách, veřejném prostoru, médiích a mnohém dalším.
Available episodes
Newest first
Oldest first
6 hours ago
Kolaborant se vždy hodí
Českým veřejným prostorem se i desítky let po válce vznáší pojem kolaborant. Sáhnou po něm s chutí všichni, zleva i zprava, protože funguje jako emoční nálepka, kterou označíme protivníka a nemusíme se vysilovat racionální argumentací. Jaké podoby ale měla česká kolaborace? Tomu se věnuje třetí část seriálu, kterým se v květnu Přepište dějiny vrací k roku 1942 a jeho kontextům. Pro podporovatele na Gazetistu ještě bonus o Emanuelu Moravcovi a tématu kolaborace se tento týden věnuje také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
playlist_add
May 11, 2022
Reinhard Heydrich nebyl jen vrah Čechů
Když v září 1941 přijel Heydrich do Prahy, Češi jej vlastně neznali. Ale známe ho dnes? Víme, koho vlastně Gabčík s Kubišem zneškodnili? „Jen“ vraha českého národa nebo strůjce holocaustu, superšpiona, ředitele Interpolu a muže pro Třetí říši více než podstatného? O tom bude další díl seriálu o roku 1942 a pro předplatitele na Gazetistu v bonusu také odpovědi na zvědavé otázky. O Heydrichovi také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.
playlist_add
May 4, 2022
Jiné jaro 1942
Květnové oslavy 80 let od útoku na Reinharda Heydricha budou v květnu letošního roku masivně připomínány. V sérii čtyř dílů se tedy Přepište dějiny zaměří na různé aspekty roku 1942. V první části se podíváme na dění na západní, východní i africké frontě, i na roli Slováků nebo Rakušanů v dané době, tolik nepodobné té naší. V bonusu pro podporovatele na Gazetistu pak přiblížíme třeba plán na československo-polskou poválečnou konfederaci. Stejné válečné téma na vás čeká také v Deníku N.
playlist_add
Apr 29, 2022
Bonus: Cesta do Životic s Karin Lednickou
Autorka bestselleru Šikmý kostel, Karin Lednická, vydala útlou knížku připomínající životickou tragédii z roku 1944. Ideální příležitost, aby se autoři podcastu Přepište dějiny vydali na místo činu a v památníku v Životicích o knize i dávných událostech hovořili přímo s autorkou. Karin Lednickou vyzvedli v Ostravě a cestou vznikl tento reportážní bonus - pozvánka k poslechu celého rozhovoru, který najdete na portálu Gazetisto.
playlist_add
Apr 27, 2022
S Ruskem v zádech
Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl v autě na D1 cestou do Ostravy. Řeč se stočila k tomu, že s oblibou dnes srovnáváme svou desítky let starou zkušenost s brežněvovským Sovětským svazem s dnešním děním na Ukrajině. Putin přitom jen pokračuje ve svém roky zavedeném scénáři, který si postupně zkouší na mnoha sousedech. Čeho se tolik bojí a proč? Bonusová část na portálu Gazetisto pak kromě mnoha vyšinutých paralel dnešních dní nevynechá ani názory kardinála Duky a samozřejmě pokračuje také seriál v Deníku N.
playlist_add
Apr 20, 2022
Rudá Ostrava?
Nový díl podcastu Přepište dějiny vznikl v ostravském Centru Pant za účasti publika. A tak není divu, že tématem jsou hlavně klišé spojená s Ostravou a Ostravskem. Je Ostrava opravdu rudá? A jak se měnil fenomén horníka? Je to region razovitý? A má budoucnost? Bonusová část na portálu Gazetisto nabízí ještě diskusi, kterou s Michalem Stehlíkem a Martinem Gromanem vedla přímo v Pantu Kateřina Huberová. A samozřejmě pokračuje také seriál v Deníku N.
playlist_add
Apr 13, 2022
U Kyjeva se bojuje za Prahu?
Kolem války na Ukrajině zaznělo veřejně hned několik asociací na Španělskou občanskou válku - mezinárodní brigády, u Madridu se bojuje za Prahu. Takže je čas se podívat, v čem a proč je to vedle a doufat, že ty příměry nebudou sedět v tom, jak to tehdy dopadlo. Což většinou autoři těchto srovnání poněkud nedomysleli. V bonusové části na portálu Gazetisto zase půjdeme po několika konkrétních osudech interbrigadistů z Československa a stejně tak si o tomto tématu můžete počíst v Deníku N.
playlist_add
Apr 6, 2022
Legionáři, výsadkáři nebo lampasáci?
Chvílemi to dnes vypadá, že v Česku jsme odhodlaní bojovat nevídaným způsobem. Jak to vlastně máme s poměrem k armádě? Adorujeme válečné výsadkáře, ctíme legionáře, ale většinou jsme zažili spíš komunistické lampasáky. Proč si víc nevážíme vojáků z našich moderních misí? V bonusové části na portálu Gazetisto navíc příběhy několika (po)zapomenutých československých generálů. Stejné téma najdete tento týden také v Deníku N a v pátek na Gazetistu ještě speciál z Pardubic.
playlist_add
Mar 30, 2022
Lenin, Stalin, Putin?
Srovnávání dnešního vládce Kremlu s jeho předchůdci běží na plné obrátky. Chce být Putin jako Stalin nebo jako Brežněv a dopadne jako Chruščov? A má s nimi vůbec něco společného? Jak jsme vnímali prvního muže SSSR a Ruska v minulosti? Bonusovou část s otázkami a odpověďmi najdete na portálu Gazetisto a také v Deníku N pokračuje seriál Přepište dějiny.
playlist_add
Mar 23, 2022
V Brně je klid
Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl při živém vystoupení v brněnském klubu Šelepka. Téma bylo vzhledem k datu natáčení jasné - 16. březen 1939 v Brně. Podporovatelé na Gazetistu se pak v bonusové části dozví více také třeba o generálu Lužovi a dalších dramatických příbězích z protektorátu. Sledujte také seriál Přepište dějiny v Deníku N.
playlist_add
Mar 16, 2022
V tom našem protektorátu...
16. března 1939 byl první den Protektorátu Čechy a Morava, toho dne byl vyhlášen. Nejen v prvních týdnech, ale v mnoha ohledech po celou dobu navazoval na instituce a síly druhé i první republiky. Do jaké míry byl „náš“ a do jaké „jejich“? Podporovatelé na Gazetistu pak v bonusové části zjistí, jak první den protektorátu prožil filmový magnát Miloš Havel nebo jak okupace změnila život spisovatele Františka Kožíka. Ode dneška najdete Přepište dějiny textově také v Deníku N.
playlist_add
Mar 11, 2022
Bonus: Rozhovor s Milenou Bartlovou
Nedávno vydala knihu o třech ženách své rodiny - matce a babičkách. Ženách, které nebyly jen přívažkem svých úspěšných a dokonce slavných mužů, ale byly samy za sebe. Zde malá ochutnávka, plnou verzi najdete na Gazetistu.
playlist_add
Mar 9, 2022
Windrischgrätz a jaro národů
V pražských ulicích se nestřílelo příliš často. Barikády tu ale nevyrostly poprvé až v květnu 1945, ale i v roce 1848. Jaké bylo české „jaro národů“ a nezbyla nám z toho jenom Nohavicova odrhovačka?
playlist_add
Feb 28, 2022
Jdeme s bonusy a dalšími obsahy na Gazetisto
Chcete "Přepište dějiny" poslouchat s bonusy a dalšími obsahy? Od března na Gazetistu.
playlist_add
Feb 27, 2022
Sláva Ukrajině!
Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl nadvakrát. Původní verzi natočenou před týdnem jsme vzhledem k vývoji zahodili a povídali jsme o dějinách Ukrajiny a o rozdílech mezi historickou zkušeností a historickým mindrákem a mnohém další ve vlaku, který nás uvážel na setkání s Přepište dějiny do Pardubic.
playlist_add
Feb 23, 2022
Lidové milice
Únor roku 1948 bývá spojován s mnoha fenomény, jedním z nejviditelnějších byly Lidové milice. Jaká ale byla jejich role v komunistickém převratu a jaká později?
playlist_add
Feb 16, 2022
Politické hry
Politický bojkot nezažívají olympijské zdaleka poprvé. Bojkotovány byly hry v Sovětském svazu, stejně jak v USA. Zasáhl do nich terorismu, nacionalismus, všechny totality, války, politika. Až se zdá, že sport samotný zůstává tak nějak stranou. A to ještě nebyla ještě řeč o moci peněz.
playlist_add
Feb 11, 2022
Bonus: Rozhovor s Jaroslavem Šebkem (nejen) o mýtech církevních dějin
Pro první bonusový rozhovor podcastu Přepište dějiny jsme k mikrofonu pozvali historika Jaroslava Šebka, který se zabývá dějinami katolické církve u nás. Témata tedy byla jasná, mýty spojené s církví a vírou, osudy kardinálů Tomáška, Vlka i Duky. A také to, kdo současného primase vystřídá a proč kolem výběru panuje takové tajemno a proč nám to vlastně vadí.
playlist_add
Feb 9, 2022
Prezenčku podepsals?
Připomínáme si víc Chartu 77 a její étos nebo Antichartu a její „étos“? Řešíme stále dokola několik dobových celebrit, které podepsaly propagandistické provolání, ale ti, kteří to vymysleli a navlíkli, pozornosti unikají dál. Stejně jako připomínka odvahy prvních chartistů.
playlist_add
Feb 2, 2022
Srovnávání Anny Hogenové
Filozofka Anna Hogenová vyvolala na počátku roku rozruch svým výrokem, že i dnes žijeme v totalitě, a to v horší než v té před rokem 1989. Oblíbené srovnávání dneška a minulosti ale populární filozofku nezradilo zdaleka poprvé.
playlist_add
Jan 26, 2022
Novak Havel z Nazareta
Teniska Novak Djokovič je pro někoho nový Havel, pro další Ježíš Kristus, pro jiné Marie Antoinetta nebo Jesse Owens. Každopádně jeho vykázání z Austrálie je hon na čarodějnice. Stačí, když světová jednička nedodrží pravidla, a už tu máme festival historických paralel.
playlist_add
Jan 24, 2022
Bonus Přepište dějiny - Proč chodit na rozhovory?
Krom jiného jsme byli pozváni na rozhovor do Rádia Z. Tomáš Černý to s námi vzal z gruntu a šel tentokrát s námi. Na co se nás ptají? A jak takový rozhovor vypadá? Tak tady je malý bonus Přepište dějiny.
playlist_add
Jan 19, 2022
Jako sedlák u Chlumce
Prezident Miloš Zeman při jmenování ministra zemědělství vytáhl sedláky u Chlumce, kteří za selských bouří prohráli ve velké bitvě. Ale i tak se ten náš selský stav zase vzchopil. Je to páteř národa. Bonmot s hned několika chybami, takže kdo tu dopadl jak sedláci u Chlumce?
playlist_add
Jan 13, 2022
Cena Přepište dějiny 2021
Děkujeme všem hlasujícím, kdo se zapojil do výběru držitele Ceny Přepište dějiny 2021. A vítězem se stává...!? Více v audiu.
playlist_add
Jan 12, 2022
Ty naše pohádky české...
Prý jsou naše tradiční filmové pohádky ohrožené multikulturalismem. Ale to, že mnohé z nich Vánoce co Vánoce opakují nejhrubší komunistickou propagandu, to nás netrápí. Hlavně, že našli moji rádcové.
playlist_add
Jan 5, 2022
Emil nebo hrachovina?
To, jaká výročí si připomínáme, o nás vlastně hodně říká jako o lidech i jako o společnosti. Trumfne letos vědec Mendel běžce Zátopka nebo jim prim vyfoukne básník Skácel? A nebude se nakonec nejvíc slavit Vlasta Burian?
playlist_add
Dec 29, 2021
Cena Přepište dějiny 2021
Speciální "silvestrovský díl"! Vyhlašujeme první ročník Ceny Přepište dějiny za rok 2021 pro nejlepší přepisovače dějin. Z deseti nominovaných vybíráme tři finalisty a kdo získá knihu Přepište dějiny s věnováním, to už bude na vás! Hlasujte!
playlist_add
Dec 22, 2021
Gott, Miller i feministky
Vánoční díl podcastu Přepište dějiny tentokrát nad historickými knížkami, které by autoři směle doporučili. Třeba do svátečních dní přijdou vhod.
playlist_add
Dec 15, 2021
Žalář národů?
Bylo Rakousko-Uhersko žalářem národů? A mysleli si to naši pradědové už tehdy nebo to začala o monarchii zpětně tvrdit až první republika? A kdo dneska vidí žalář národů v Bruselu? A nebyli jsme nakonec takovým žalářem i my sami?
playlist_add
Dec 8, 2021
Není pětka jako Pětka
Od ohlášení výsledků letošních voleb se zjevuje v médiích srovnání dnešní pětikoalice s Pětkou stran první republiky, které přesně před sto lety ovládly tehdejší politiku. A to na hodně dlouho. Tak uvidíme, jestli to srovnání nekulhá na všechny nohy.
playlist_add
Dec 1, 2021
Tatíček přepisovač
Sami jste si o to v naší anketě řekli, takže tentokrát o tom, jak dějiny přepisoval T. G. Masaryk. A to nejen tím, že založil republiku a pak jiní zase přepisovali jeho. On sám s dějinami dovedl zacházet velmi účelově, jak se to jeho politickému programu právě hodilo.
playlist_add
Nov 24, 2021
100 let Saši Dubčeka
V roce 1968 dostal socialismus v Československu lidskou tvář. Usměvavou tvář Alexandra Dubčeka. Co ale bylo za ní a nezbyl nám po něm zase jen mýtus o milém reformátorovi, kterého smetly tanky? Narodil se právě před 100 lety.
playlist_add
Nov 17, 2021
Listopadové mýty
Kdo nám zařídil tu Sametovou revoluci a co tím sledoval? Anežka Česká? KGB? StB? CIA? Marián Čalfa? Nebo rovnou Václav Havel? A jak to bylo se studentem Šmídem? Konspirací kolem 17. listopadu 1989 se vždy vyrojí dost a dost. Představa, že šlo vlastně o vyjednané převzetí moci v poměrně hektických a zmatených kulisách, ta nám přijde najednou hrozně nedramatická.
playlist_add
Nov 10, 2021
Trumpova vzpomínka na frontu (chleba)
Syn Donalda Trumpa prohlásil, že si pamatuje z normalizačního Československa fronty na chleba. A že brzy budou i v Americe. A hned začala debata, kdo si co pamatujeme. Ale jsou vzpomínky dějiny?
playlist_add
Nov 3, 2021
Havlíček do každé doby
Kde jinde si připomenout 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského než v jeho, tedy Havlíčkově Brodě. Podcast Přepište dějiny tak poprvé vznikal v terénu, což je na zvuku trochu znát, ale do příště to vyladíme. Kolik tedy vlastně znáte Havlíčků? A jak to, že se tento kritický novinář hodil skoro za každého režimu a v každé době?
playlist_add
Oct 27, 2021
Není kancléř jako kancléř
Hradní úředníci bývali v minulosti vážení lidé. Pokud bychom se v tomto ohledu chtěli vracet k nějaké tradici, tady je možnost navázat na první republiku, kdy Hrad a kancelář prezidenta vedli lidé, kterí neváhali za republiku riskovat i položit život.
playlist_add
Oct 20, 2021
Odcházení pacientů republiky
Se srovnáním současných zdravotních problémů prezidenta Zemana s neduhy jeho předchůdců se rozthl pytel. A o různá vyšinutí není samozřejmě nouze. Je tu ale co srovnávat? A není to vlastně důkaz, jak málo jsme ušli, když nám dnešek připomíná časy Leonida Brežněva?
playlist_add
Oct 13, 2021
Až nastaví zrcadlo...
Jakou roli hrála zábava v normalizaci a co z tehdejších seriálů, soutěží a estrád jsme si podrželi i do časů porevolučních? A proč ještě dnes mají vysokou sledovanost všechny ty pitavaly a nemocnice na kraji města? Nastavili jsme svému vkusu z dob minulých patřičné zrcadlo?
playlist_add
Oct 6, 2021
Věčně živé dekrety
Benešovy dekrety patří k českým volbám jak strouhanka k řízku. Sice jsou dávno právně vyhaslé, česko-německá deklarace za nimi udělala tečku, ale stejně je vždy někdo oživí. Tu Tomio Okamura, tu Piráti, tu Miloš Zeman, tu komunisté, tu Václav Moravec… Prostě, když nemáš téma, vraž tam dekrety.
playlist_add
Sep 29, 2021
Osudové volby!?
V moderních dějinách se často volební klání prezentuje jako osudové křižovatky budoucnosti. Někdy tomu tak skutečně bylo, jindy šlo o vyhrocenou předvolební rétoriku, aby se vzápětí nesmiřitelní nepřátelé dohodli…
playlist_add
Sep 22, 2021
Premiéři ve stínu Hradu?
Sice jsme premiérský systém, ale všichni hledí k prezidentovi. Přitom jsme měli premiéry silné, zkušené, ale taky agenty ve službách cizí moci. A jeden to dokonce vydržel 18 let.
playlist_add
Sep 15, 2021
Mládí vede
Mladí to rozhodnou, slýcháme před volbami. Mladí a zvláště studenti stáli skutečně u mnoha velkých dějinných zlomů. Nechyběla jim dravost, odhodlání, víra. Jak už to ale bývá, často jejich iniciační roli převzali staří machři a iluze byly v trapu.
playlist_add
Sep 8, 2021
Omluvte se!
Německý prezident se v roce 2021 pokloní u krypty parašutistů a padnou dotazy, zda se naši politici dokáží omluvit např. za divoký odsun. Dojde i na Willyho Brandta ve Varšavě 1970, ale třeba i na Borise Jelcina 1992. A nesmíme tentokrát zapomenut na širší kontext a historické omluvy Japonců, Nizozemců či Belgičanů...
playlist_add
Sep 1, 2021
Emil běží za všechny
Sportovci a dějiny. Start-cíl. Emil Zátopek běží za nové mimořádné směny, Věra Čáslavská odmítá odvolat podpis pod peticí Dva tisíce slov, Václav Ježek s fotbalisty přebírá řád od Husáka a Knoflíček s Kubíkem emigrují ze socialistického ráje.
playlist_add
Aug 25, 2021
Pec nám spadla
„Z toho se dostaneme,“ prohlásil po návratu z Moskvy v srpnu 1968 Josef Smrkovský. Nakonec i reformisté jako on ustupovali měsíc za měsícem, až to skončilo českými a slovenskými pendreky v srpnu 1969. Pražské jaro plné nadějí skončilo deziluzí a konzervováním režimu na dalších dvacet let.
playlist_add
Aug 18, 2021
Sašo, věř dobrým soudruhům
Pražské jaro to není jen snaha o demokratizaci poměrů v Československu, ale po celou krátkou dobu svého trvání také neustálý spor s pěti státy Varšavské smlouvy, které tak dlouho kritizovaly dění u nás, až ho zatrhly. Marně Brežněv ještě na poslední chvíli vybízel Dubčeka: Sašo, zbav se reformistů, věř dobrým soudruhům.
playlist_add
Aug 11, 2021
Příliš krátké jaro
Při vzpomínkách na pražské jaro 1968 se hojně mluví o zklamaných nadějích. Skutečně zklamaní byli skoro všichni účastníci tehdejšího dění, ty naděje byly v tehdejší situaci nesplnitelné.
playlist_add
Aug 4, 2021
Kdo začal pražské jaro?
V srpnu se pražskému jaru 1968 nevyhneme. A tak mu věnujeme celý měsíc. Kdo to ale všechno začal a kdy? Alexander Dubček v lednu 1968? Nebo Antonín Novotný mnohem dříve? Nebo Ota Šik ekonomickou reformou? Nebo snad nespokojení Slováci? Jaro bylo prostě ve vzduchu už pěkných pár let před tím.
playlist_add
Jul 28, 2021
Věčně nevyrovnaní
Jan Zahradil tvrdí, že kdo se chce vyrovnávat s minulostí, je elitář a má nízké sebevědomí. Časopisy pro paní a dívky jsou přitom plné návodů, jak se s minulostí vyrovnat, samozřejmě s tou osobní. Ale i s tou společenskou by to šlo vlastně podle stejných návodů. Jenom mít odvahu. Té se nám za třicet let ještě jaksi nedostalo.
playlist_add
Jul 21, 2021
Babice nebo Plánice?
Před 70 lety padly rozsudky v nejrychlejším politickém soudním procesu v dějinách československé justice. Uplynulo sotva několik dní od vražd v Babické škole a soud už vynesl sedm rozsudků smrti. Máme ale už jasno, jak to v Babicích bylo a proč ještě stále dost lidí rádo věří zkazkám, že celé to byl ďábelský plán StB? Že by za tím byl major Zeman?
playlist_add
Jul 14, 2021
Svátky volna
Slavíme vůbec ještě státní svátky a události s nimi spojené, nebo už jenom máme volno navíc? Co vše se slavilo za první republiky, a proč byl problém s Janem Husem? Co to byla protektorátní neděle? A co takhle zavést Den školek, Karla IV. nebo státní připomínku vítězství v Naganu?
playlist_add
Jul 7, 2021
Dovolená s Andělem
Jet v létě na dovolenou bereme jako samozřejmost. Ale ne vždy to tak bylo. Až za první republiky začíná část občanů trávit týden dovolené cestováním, trampováním a pobyty na letních bytech. Za války se dovolená zpolitizovala a po válce tomu už pak nebylo. A tak dodnes tak trochu jezdíme stále na dovolenou s Andělem, pěkně organizovaně a společně.
playlist_add
Jun 30, 2021
27 bojovníků za svobodu?
Národovecké spolky se rok co rok 21. června potkávají na Staroměstském náměstí a spolu s komunisty si připomíjají popravu 27 vůdců stavovského povstání. Prý to byli první bojovníci za svobodu. Dokonce proti němectví. A vlastně proti nacismu. A proti Bruselu. Za co ale že to oni vlastně bojovali?
playlist_add
Jun 23, 2021
Očkování jako za komunismu?
V souvislosti s očkováním se objevilo množství historických paralel i jiných vymezení. Jako kdybychom se měli opět ocitnou v protektorátu, za komunismu za železnou oponou, případně zaznívají hlasy, že jdeme proti lidské přirozenosti. Téměř jakoby šlo o fatální civilizační střet...
playlist_add
Jun 16, 2021
Poslední svobodné...?
Nástup komunistů k moci nezačíná únorem 1948, jak se generace a generace učily. Začíná to dřív, nejpozději volbami v květnu 1946. A protože od nich uplynuto třičtvrtě století, není možná od věci si připomenout, že kolikrát stačí jedny volby…
playlist_add
Jun 9, 2021
Paměť v mramoru
V čase výročí lidické tragédie zde pravidelně proudí řady potentátů, které sem láká nejen pieta, ale i politické body. O Lidicích, paměti, památnících a dějinách zavřených do mramoru.
playlist_add
Jun 2, 2021
Dějepis podle Vondrušky
Napsal už víc knížek než Jirásek. Prodává se jako na běžícím pásu. Jen se místo středověkých detektivek v posledních letech pustil na pole komentování současného dění se vším jeho multikulturalismem, veřejnoprávní ideologií a politickou korektností. Dějiny přitom berou za své.
playlist_add
May 26, 2021
Estébé, estébé, co si počnem bez tebe?
Z označení estébák se za těch třicet let stalo skoro prázdné slovo. Dnes stačí, když novináři nachytají politika při nějaké nepravosti, hned jsou z toho praktiky StB a fízlování. Zamění se podstata toho, jaká StB byla, za historický příměr a je vymalováno. Nepomáhá to všechno ale těm, kteří skutečně páchali za minulého režimu zločiny?
playlist_add
May 19, 2021
Bez cenzury, bez domova
Kdekdo, komu dneska editor sáhne na text, křičí: Cenzura! Co by tomu říkali takoví Tigrid, Peroutka a další, kteří před 70 lety zahájili československé vysílání Rádia Svobodná Evropa? Nechtěli žít pod skutečnou cenzurou, museli za svobodou slova odejít z domova. Za své slova ručili činy a životy. Ti věděli, co je cenzura.
playlist_add
May 12, 2021
Hej, panslované
Vrbětická kauza a následné vypovězení ruských diplomatů rozvášnily panslovanské běsi. Zase prý máme držet při sobě. Kdo to ale volá a v čích službách? A nebylo to všeslovanství už dávno jen prostředkem, jak rozklížit Evropu?
playlist_add
May 5, 2021
Hodinky a šeříky
Jak přijde květen, hned je tu debata jestli osvobození Rudou armádou bylo osvobození nebo další okupace. Jestli se spíš kradly hodinky nebo se mávalo šeříky. A do toho vlasovci, Řeporyje, Koněv, komunisté, populisté… a nakonec strašení další válkou. Připomínáme si konec války realisticky nebo jsme v tom zase jen v zajetí aktuální politiky?
playlist_add
Apr 28, 2021
Hurá, pochodují hurávlastenci
Vlastenectví je ušlechtilý cit, když se z něj ale stane politický kalkul, mění se v hurávlastenectví a to má k ušlechtilosti daleko. Už v 19. století se přitom za vlastenectví schovávalo leccos od nacionalismu přes antisemitismus. Stačí nám k vlastenectví jen opakovat slova národ a národní? A není to málo?
playlist_add
Apr 21, 2021
O nás vždycky bez nás?
Vždycky za to někdo může - zlá macecha Vídeň, Paříž, Berlín, Moskva, Wall Street, Vatikán a dneska Brusel. Akorát, že dnes jsme součástí „Bruselu“, takže říkat, že tam někdo něco kuje o nás bez nás, je dost vedle. A nebylo to vedle od počátku? A kde to začalo?
playlist_add
Apr 14, 2021
Co čtete, chlapi?
Tentokrát "nad dopisy posluchačů". A protože se často ptáte po nějaké literatuře, tak pár našich tipů - co číst, co asi spíš nečíst, a co možná číst, ale opatrně. Tigrid, Peroutka, Kovtun, Pithart, Kvaček, Suk ale taky Mlynář, Snyder, Heimannová i Šafr ve volném výběru z naší knihovny.
playlist_add
Apr 7, 2021
Kellner jako Baťa?
Bezprostředně po tragickém skonu Petra Kellnera se objevilo srovnání - stejně jako Tomáš Baťa zahynul při leteckém neštěstí v šestapadesáti letech. Tím ale veškerá podobnost končí, v dobrém i nedobrém. Jak se měnil obraz českého podnikatele v historii a jakými klišé a povrchními spojením jsme si jej opentlili po roce 1990?
playlist_add
Mar 31, 2021
Velikonoční beránek
Krájíte ho od hlavičky nebo od zadečku? Někdy to vypadá, že s Velikonocemi nemáme spojeno více než pomlázku a beránka-bábovku. Ale kam se poděly všechny ty tradice, zvyky, obyčeje? A hlavně, kam se poděl beránek Boží? Že oni ho zašantročili zase ti komunisti?! Nebo jsme ho dali sami? A jsou Velikonoce veselé?
playlist_add
Mar 24, 2021
Překrucování dějin v přímém přenosu
Nezastíráme, že nás tentokrát inspirovala Jana Bobošíková. Je to už taková tradice – když se chce někdo obout do České televize, zhusta sáhne po argumentaci historií. Někdy se do toho vtáhne Masaryk, někdy Havel, tu zas major Zeman, jindy Ludvík Svoboda a klidně i večerníčky. Kdo chce televizí bít, historický argument si najde.
playlist_add
Mar 17, 2021
V krizi jako doma
Od Sarajeva k Sarajevu, naše moderní dějiny jsou samá krize. Nezvykli jsme si na ně ale až příliš? Neumíme v nich vlastně pobývat s naučenou zkušeností obětí? A jsme oběti nebo neseme také svůj podíl - hlavně v tom, jak krize řešíme?
playlist_add
Mar 10, 2021
Zapomínáme na okupaci 1939?
Takzvané alternativní a proruské servery si často stěžují, že se připomíná srpen 1968 a na březen 1939 se má zapomenout. Jakože Německo, Angela, EU atd… Co si kromě faktu okupace v březnu můžeme ale připomínat? Ptát se na charakter protektorátní společnosti? Nebo připomínat náš letitý problematický poměr k Němcům?
playlist_add
Mar 3, 2021
Pane, vy jste Hitler!
Po srovnání s druhou světovou válkou sáhneme často rychleji, než by bylo zdrávo. Kovy je pak Hitler, stejně jako Zeman, covid páchá více škod než protektorát, Kalousek podle Okamury mluví jako soudce nacistického soudu, EU navazuje na Hitlerovu Novou Evropu a Babišova brožurka je nový Mein Kampf. Opravdu?
playlist_add
Feb 24, 2021
Obcházení "žvanírny"?
Když je u nás těžko, obejdeme klidně parlament, tu naši "žvanírnu", stejně jako ústavu a ani nemrkneme. V září 1938 ani v únoru 1948 se parlament neschází, v srpnu 1968 jedná, ale je to málo platné. Ústava se tolikrát změnila v cár papíru, že to až budí pochyby, jestli jsme ji kdy brali vážně. Není dnešní obcházení parlamentu a ústavy jenom výsledek stoleté tradice?
playlist_add
Feb 17, 2021
Naši dnešní svatí
Je až překvapivé, jak rádi propadáme falešnému mesianismu. Najdeme si v historické etapě statečnou oběť a uděláme z ní symbol nás všech. Válka, to jsou stateční kluci v kryptě, padesátá léta, to je přece Milada Horáková nebo Josef Toufar, šedesátá Jan Palach, sedmdesátá Magor, osmdesátá Václav Havel… Jsme to ale my?
playlist_add
Feb 10, 2021
Nemocní ruskými dějinami
Sputnik V, Navalnyj, Putin, Krym, Koněv, Vlasov… Rusko nám nedává spát a nikdo tomu nebylo jinak. Ale známe ho nebo vše ruské soudíme podle historických zkušeností, mýtů a resentimentů? A kolik máme tradic v českém nahlížení na Rusko? Mnogo…
playlist_add
Feb 3, 2021
Hledá se king
Jsme republika s Hradem. Možná proto pořád hledáme "kinga", který to za nás všechno ošéfuje, který nás zachrání, který nám řekne. A bylo to tak vlastně vždycky.
playlist_add
Jan 27, 2021
Boženo, nefilmuj to
Všichni řeší Boženu. Co jsme se ale o ní dozvěděli? A je smyslem historického filmu, abychom se něco dozvídali nebo něco prožili? Jde to bez pokřivení minulosti? O ztvárnění historických postav a dějů v televizi a filmu rozhodně nemluvíme naposled.
playlist_add
Jan 20, 2021
Češi jsou nejlepší
Miláčci velmocí, primusové střední Evropy, best in covid. V historii jsme si tolikrát namlouvali, že jsme nejlepší v tom nebo onom, až jsme tomu uvěřili. Není to důvod, proč je i dnes tak snadné nám namluvit, že jsme zase v něčem pašáci? Třeba i v průšvihu?
playlist_add
Jan 13, 2021
Dějepis podle Landy
Vezmi Blaník, Říp, Husa a husity, Žižku, Bílou horu, křižáky, Karla IV., Lipany, legionáře i letce z Anglie, k tomu pořádnou porci patosu, umixuj z toho písně plné příběhů o výjimečných a stále zrazovaných Češích a můžeš se stát trubadúrem současnosti. Jen nesmíš hledět na historickou realitu...
playlist_add
Jan 6, 2021
Národní fronta - zas a znova?
Jak se začnou politické síly u nás spojovat do koalic, hned je z toho Národní fronta. Co to ale bylo? Koalice demokratických stran v prostředí volné politické soutěže? Ale kdeže.
playlist_add
Dec 30, 2020
Silvestrovský absurdistán
S českými dějinami se nepobavíte. A pobavíte-li se, leda do smutku. Stejně jsme to ale zkusili a hledali největší historické absurdity, které se dnes kolem nás motají. A že jich je.
playlist_add
Dec 23, 2020
Šťastné a komerční
Ach, ty naše staré poctivé české Vánoce. Od předminulého století rodinný komerční svátek, ze kterého postupně vymizelo skoro všechno vyšší a duchovní. Vlastně největší biedermeier, jaký dneska můžete potkat. A přijde i Zápotockého Děda Mráz!
playlist_add
Dec 16, 2020
Máme tu zase normalizaci?
Nová normalizace, neonormalizace, soft normalizace… Prý jsme v tom zase až po uši. Ale je to pravda? Žijeme snad v zemi pod okupační správou?
playlist_add
Dec 9, 2020
Návraty Julia Fučíka
Kdo nehaní Fučíka, je revizionista? Co když jen kriticky myslí a nejde od "pangejtu k pangejtu"? Některé mýty z doby komunismu jsme převrátili v antimýty. Nestačí nám odstup, potřebujeme se houfovat pro a proti.
playlist_add
Dec 2, 2020
17. listopad: Samet nebo Opletal?
Tu a tam zaznívá, že Sametová revoluce zastiňuje 17. listopad 1939. O co ale v říjnu a listopadu 1939 šlo? A co nám z toho dodnes zůstalo?
playlist_add
Nov 25, 2020
100 let s československými komunisty
Jak došlo k tomu, že v roce 1920/1921 vzniká KSČ? Byl to čistý export z Moskvy nebo domácí logický vývoj té doby?
playlist_add
Nov 15, 2020
Bílá hora po 400 letech
Povstání? Prohra? Úpění? Temno? Jak dlouho již "odčiňujeme" Bílou horu? A co na to Václav Klaus? A co na to my dva?
playlist_add
Nov 15, 2020
O čem to bude?
Co my to vlastně budeme vyprávět? O dějinách, přepisování dějin i přepisovačích.
playlist_add